Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem sběratelem sportovních kolizí, říká policejní biomechanik

  21:43aktualizováno  21:43
Unikátní metoda českého kriminologa Jiřího Strause může dostat odsouzeného z vězení, stejně jako do něj poslat člověka, který zapírá, co mu síly stačí. Forenzní biomechanik několik let zkoumal chůzi lidí, než bezpečně prohlásil, že každý chodí svým vlastním, nenapodobitelným stylem.

Profesor Jiří Straus, autor převratné kriminalistické metody, která slouží k odhalení pachatele stejně jako otisky prstů nebo DNA. | foto: ČTK

Jiří Straus dlouholetým zkoumáním dokázal, že každý člověk opisuje v prostoru koleny, rukama, ušima, ale i nosem unikátní křivku. Zjistil, že dokonce i chůze je nenapodobitelná.

Světově uznávaný vědec je prorektorem pro vědu a výzkum pražské policejní akademie a odborníkem na pády. Bezpečně pozná, zda někdo například z okna vypadl sám, nebo ho někdo strčil. Tato metoda se odborně nazývá forenzní biomechanika.

Pomohl jste někomu z vězení? Respektive požádal vás advokát už odsouzeného člověka o přezkoumání okolností případu?
Ve výjimečných případech se tak stalo. V řadě případů obhájcům posudek odmítnu. Ale pokud jsem po prostudování přesvědčen, že to přinese objektivní skutečnosti, tak se vyjádřím. Naposledy to bylo k loupežnému přepadení České spořitelny na Praze 10, kde pachatel byl podle videozáznamu jiné tělesné konstituce. Sice jsem dostal nekvalitní záznam, ale šel z něj určit přesný výpočet tělesné výšky. A odsouzený byl asi o 10 centimetrů nižší než pachatel, což je výrazný argument.

Forenzní biomechanika je v kriminalistice mladý obor, v praxi se používá teprve od roku 1994. Naučili už se s ním kriminalisté pracovat?
Přednášíme ji na policejní akademii, takže naši absolventi vědí, co to je. V případě, že v praxi narazí na nějaký problém, nabádám je, aby zavolali a zeptali se, když si nejsou jistí. Často také publikuji v resortním tisku a každé dva roky pořádáme konference, kterých se zúčastňují vyšetřovatelé, kteří vyšetřují vraždy, násilí.

Jak na tyto důkazy reagují soudci? Přece jen - a to prosím promiňte - opírat se o křivky opsané v prostoru například ušima nebo nosem může laikovi znít i komicky.
Vždy mě zvou na hlavní líčení, abych posudek obhájil. Dotazy soudu bývají ještě dobré, horší jsou dotazy obhájců, kteří se posudek snaží zpochybnit a hledají slabá místa. Z velké většiny ho soudci berou. Argumentuji velkým množstvím experimentů, simulačními programy, kde můžu promítnout různé varianty pádů či úderů do hlavy.

V jakých případech jste schopen přispět k vyšetřování? Dočetl jsem se, že i při bodnutí nožem.
Zajímá mě síla bodnutí. Vezměte si například výmluvu, že oběť pachateli naběhla na nůž. A teď je otázka, zda pachatel ruku držel pasivně nebo ustoupil. Jaká je potřeba síla k překonání kůže, svaloviny? Zkoumali jsme bodnutí nožem, šroubovákem, nůžkami, bodcem a nyní ty hodnoty známe.

Obdivuji Jágra, že ustál Ovečkinovo sejmutí

Dokázal byste určit, zda při fotbalovém utkání hráč zranil protihráče úmyslně?
To je těžká otázka. Já se můžu vyjadřovat k velikosti síly úderu hlavou do hlavy protihráče nebo nohou při šlapáku. Ale je problém rozhodnout, zda byl zákrok proveden v zápalu hry nebo v úmyslu poškodit hráče. Mohl bych se vyjádřit k mechanismu zranění, ale zda šel po míči a náhodou kopl protihráče, to by bych asi nedokázal, i kdybych měl videozáznam. Musel by to být velmi evidentní zákrok.

A co diskutovaný nájezd ruského hokejisty Ovečkina do našeho Jágra?
To bylo na kraji bezvědomí. Podle mě to byl úmysl. Když jsem viděl, jak se na něj připravoval už na tu dlouhou vzdálenost, tak si myslím, že ho chtěl sejmout. S obdivem jsem sledoval, že to Jágr dohrál, to byla obrovská šlupka. Ale určitě se to podepsalo na jeho výkonnosti, taková rána je obrovský zátěž na mozek. Kdybych se měl vsadit, vsadím větší částku na úmysl.

Jste "postižený" povoláním? Zkoumáte každý pád nebo nárazy ve filmu, ve sportu?
Hned v první vteřině si říkám, jaká to asi byla intenzita, jaká bude decelerace hlavy, jak je ten člověk otřesený. To mi probleskne vždycky. Sleduji například lyžaře, když spadne. Zda zůstane ležet nebo se zvedne a jak reaguje. Sleduji dopad, jestli padá na ruce, na nohy, na ruce. Jsem na tyto krizové záběry ze sportu profesionálně zatížený. Ty mám "rád". Jsou to originální experimenty, které my na katedře s figuranty nikdy takto nenahrajeme, pády děláme do bazénu s vodou.

Nahráváte si pády?
Schraňuji si například záběry z televizních zpráv, sebevrahy, skokany z mostu. Ze sportu mám svoji databázi K.O. z boxu. A také databázi střelných poranění, jak vypadá kinematický řetězec skládání a pádu těla. Takto jsem například řešil sebevraždu Karla Svobody.

Jméno Masarykova vraha vydají ruské archivy

Mezi vašimi případy najdeme i objasnění 62 let staré záhady smrti Jana Masaryka. Vy jste už před více než šest lety zjistil, že byl zavražděn. Jak si vysvětlujete, že o tom lidé stále pochybují?
Ta kauza je taková národní tradice, část lidí se může domnívat, že to byla sebevražda. Kdybych s nimi mluvil, řekl bych jim: Dobře, dokaž mi to. Já na základě vlastních experimentů a měření jsem dospěl k názoru, že se jedná o pád způsobený vnější silou, tedy že byl strčený. Já nikomu jeho názor neberu, ale měl by respektovat závěry vědeckého výzkumu forenzní biomechaniky.

Myslíte, že někdy dozvíme jména vrahů?
Asi ano. Byla do toho zapletena ruská rozvědka, věřím, že až se v Moskvě otevřou archivy, budou tam nějaké informace.

Které země dosud forenzní biomechaniku přijaly?
Především okolní země. Dělal jsem posudek pro Rakousko, Slovensko, pro Litvu. V těchto zemích ji přijímá soud. Přednášel jsem i v Banja Luce, kam mě pozval bosenský policejní prezident a přijal mě i ministr vnitra. Chtějí tam tuto metodu zavést do policejní praxe. Nikde ji nezpochybnili a sledovali mou přednášku se zájmem a určitou úctou, že se čeští kriminalisté o něco snaží. I v zahraniční literatuře se o biomechanice objevují příspěvky, ale nikde se jí nevěnují tak systematicky jako my. Například pádům z výšky se věnujeme desítky let a v biomechanickém řešení pádů jsme skutečné "jedničky".

Dokázala by forenzní biomechanika pomoci při vyšetřování vraždy palestinského radikála Mahmúda Mabhúha, jehož vrahy zachytily v Dubaji bezpečnostní kamery? Pro vyšetřovatele by neměl být problém získat data nutná pro vaši kriminalistickou metodu.
Ano, určitě by tato metoda identifikace osoby podle dynamického stereotypu chůze byla schopná přispět k odhalení pachatele. Musely by ale být splněny určité podmínky. Není to tak, že kdokoliv byl zachycen na kameru, tak je možné ho identifikovat. Záznam musí být dostatečně kvalitní, stejně jako u otisku prstu, který nemůže být rozmazaný. Musí zachytit plynulý pohyb, minimálně dvojkrok. Postava také musí být zachycená celá a dostatečně vysoká, aby se při zvětšení nerozmazala, jak to znáte u digitální fotky.

Víte, že by dubajská policie vaši metodu používala?
Nemám, dozvěděl jsem se o tom jen od vás. Nejsem s nimi v kontaktu. Předpokládám, že vyšetřovatelé by ani do světa nehlásili, jaké metody používají.

Autor:


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místo střetu auta s chodcem v Sezimově Ústí (22. října 2017).
Po střetu s autem na Táborsku je muž těžce zraněný, v uších měl sluchátka

Vážná nehoda se stala v noci na neděli v Sezimově Ústí na Táborsku. Sedmadvacetiletého chodce v tmavém oděvu tam na hlavním tahu srazil řidič fiatu. Mladík šel...  celý článek

Muž jel po D6 v protisměru i s naloženým vozíkem
VIDEO: Řidič jel po dálnici D6 v protisměru, zmatky působil na obou stranách

Řidič ve fabii s vozíkem vjel ve středu po poledni na dálnici D6 do protisměru. Několik kilometrů tak ohrožoval řidiče jedoucí do Prahy. Zmatky ale působil na...  celý článek

Požár vybydleného domu poblíž hotelu Corinthia (21. října 2017).
V Praze 4 hořel vybydlený dům, hasiči zachránili dvanáct lidí

Dvanáct lidí bez domova zachránili ráno hasiči z vybydleného hořícího domu v Praze 4, tři z nich potřebovali pomoc záchranářů. Jak začalo hořet, budou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.