K soudu jste včera nepřišel. Proč?
Vůbec jsme nebyli vyzváni, abysme k soudu přišli, a vůbec jsme nebyli vyrozuměni, že se koná. Soud rozhodl o mně beze mě. V tomhle státě je možné všechno, ne?
Ministerstvo vnitra se na odvolací proces lépe připravilo. Považujete to za politiku nové vlády?
Ano. Ale poslyšte, já se k tomu nebudu vyjadřovat, dokud se neporadím se svým právním zástupcem.
Poté, co vás ministr kultury Jandák prohlásil za spolupracovníka StB, vám prý ubylo rolí. Zlepšilo se to od doby, kdy městský soud rozhodl, že vás mají ze seznamu vyškrtnout?
Nezlepšilo. Udělal jsem do rádia jednu inscenaci a jednu četbu na pokračování. A daboval jsem dvě střední role ve filmu. Jinak jsem nabídku neměl žádnou – na kameru už vůbec ne. Je to naprosto neporovnatelné s tím, kolik rolí jsem dostával předtím.
A řekl vám někdo na rovinu, že vám roli nedá kvůli spolupráci s StB?
A víte, že ne? To už je jak za bolševika. Jste na pomyslný černý listině a tím to končí. Máte cejch a je to hotový. Nic jsem nepodepsal, nikoho neudával. Nikoho neočerňoval a nikomu neubližoval.
Historici by však argumentovali, že Státní bezpečnost neměla motiv si nějaké věci vymýšlet. Tajná policie chtěla prostě přesné informace.
No tak to asi není pravda, asi si vymýšleli, protože potřebovali vykazovat činnost. Já jsem v takové situaci, které popisují v těch svazcích, nikdy nebyl.
Mimo jiné jste jako zdroj informací zmiňován ve svazku Pavla Landovského. Mluvil jste s ním někdy o tom?
Mluvili jsme spolu dost dlouho.
A byl to přátelský rozhovor?
Já si myslím, že byl. Mluvili jsme dost otevřeně.
A co si pan Landovský myslí o tom, že by si StB vymýšlela, kdo je jejím zdrojem informací? On praktiky StB přece dobře zná. Přišla mu taková možnost pravděpodobná?
Já se k tomu nebudu vyjadřovat.