Průzkum udělala pro nadaci Identity Foundation Hohenheimská univerzita. Šedesát let od vzniku spolkové republiky a 20 let po pádu Berlínské zdi by větu "Jsem hrdý na to, že jsem Němec" podepsalo 59,3 procenta ze dvou tisíc reprezentativně vybraných účastníků průzkumu.
Šetření probíhalo v tomto a minulém roce. Z něj dále vyplynulo, že 78,2 procent Němců by se rozhodlo pro německou státní příslušnost, pokud by byli před takovou volbu postaveni.
S tím, že "Němci by měli projevovat více sebevědomí", souhlasilo 72,9 procenta dotázaných. 54,3 procenta jich nesouhlasilo s tezí, že národní cítění už vzhledem ke globalizaci a evropské integraci do dnešní doby nepatří.
Zhruba 90 procent Němců si cení typických "německých ctností", mezi něž jsou počítány smysl pro výkon, pravidla a pořádek, které zároveň považují za národně identifikační znaky.
Národní hrdost se vrací, hymnu by ale zpívala jen třetina lidí
"Národní cítění je zpátky, německá duše je dalekosáhle vyléčena," shrnul výsledky studie sociolog Eugen Buss z univerzity v západoněmeckém Hohenheimu. Postoj Němců k jejich vlastní zemi se prý projevuje také pluralismem, pragmatičností, otevřeností vůči světu a demokratičností.
O obrození německé národní hrdosti a patriotismu se hovořilo už v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím světa, které Německo pořádalo v roce 2006. Masovou záležitostí se staly do té doby nesamozřejmé projevy národní hrdosti jako vyvěšování vlajek v oknech.
V nynějšího průzkumu ovšem na jedné straně 60 procent Němců uvedlo, že je dobré opět projevovat patriotismus, ale jen 30 procent dotázaných přiznalo, že by veřejně zpívalo německou hymnu nebo vyvěsilo německou vlajku.
Láska k vlasti není jednoznačná a je zřejmě i plná rozporů. Ve východní části Německa je patrná značná nespokojenost se životem v zemi, neboť 57,8 procenta bývalých východních Němců vyslovilo názor, že "by se měly opět více zohledňovat myšlenky východoněmeckého socialismu". Zhruba 70 procent všech Němců přitom cítí, že skutečně tvoří jeden národ.
