Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem hrdý na to, že jsem Němec, říká u sousedů už šest lidí z deseti

  18:16aktualizováno  18:16
"Národní cítění je zpátky, německá duše je dalekosáhle vyléčena," řekl po průzkumu, z něhož vyplývá, že 60 procent Němců je hrdých na svůj národ, sociolog Eugen Buss. Téměř tři čtvrtiny našich sousedů si ale myslí, že by měli projevovat více sebevědomí. Více než polovina nesouhlasí s tím, že národní cítění je vzhledem ke globalizaci přežitek.
Obrození národní hrdosti Němců se projevilo při mistrovství v roce 2006.

Obrození národní hrdosti Němců se projevilo při mistrovství v roce 2006. | foto: Profimedia.cz

Průzkum udělala pro nadaci Identity Foundation Hohenheimská univerzita. Šedesát let od vzniku spolkové republiky a 20 let po pádu Berlínské zdi by větu "Jsem hrdý na to, že jsem Němec" podepsalo 59,3 procenta ze dvou tisíc reprezentativně vybraných účastníků průzkumu.

Šetření probíhalo v tomto a minulém roce. Z něj dále vyplynulo, že 78,2 procent Němců by se rozhodlo pro německou státní příslušnost, pokud by byli před takovou volbu postaveni.

S tím, že "Němci by měli projevovat více sebevědomí", souhlasilo 72,9 procenta dotázaných. 54,3 procenta jich nesouhlasilo s tezí, že národní cítění už vzhledem ke globalizaci a evropské integraci do dnešní doby nepatří.

Zhruba 90 procent Němců si cení typických "německých ctností", mezi něž jsou počítány smysl pro výkon, pravidla a pořádek, které zároveň považují za národně identifikační znaky.

Národní hrdost se vrací, hymnu by ale zpívala jen třetina lidí

"Národní cítění je zpátky, německá duše je dalekosáhle vyléčena," shrnul výsledky studie sociolog Eugen Buss z univerzity v západoněmeckém Hohenheimu. Postoj Němců k jejich vlastní zemi se prý projevuje také pluralismem, pragmatičností, otevřeností vůči světu a demokratičností.

O obrození německé národní hrdosti a patriotismu se hovořilo už v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím světa, které Německo pořádalo v roce 2006. Masovou záležitostí se staly do té doby nesamozřejmé projevy národní hrdosti jako vyvěšování vlajek v oknech.

V nynějšího průzkumu ovšem na jedné straně 60 procent Němců uvedlo, že je dobré opět projevovat patriotismus, ale jen 30 procent dotázaných přiznalo, že by veřejně zpívalo německou hymnu nebo vyvěsilo německou vlajku.

Láska k vlasti není jednoznačná a je zřejmě i plná rozporů. Ve východní části Německa je patrná značná nespokojenost se životem v zemi, neboť 57,8 procenta bývalých východních Němců vyslovilo názor, že "by se měly opět více zohledňovat myšlenky východoněmeckého socialismu". Zhruba 70 procent všech Němců přitom cítí, že skutečně tvoří jeden národ.

Autor:


Témata: Hymna, Německo, volby, Nadace




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.