Debata o budoucnosti Evropy musí být podle Jospina široká v tom smyslu, že by do ní měly být zapojeny také kandidátské země. Jospin dále navrhl posunout kupředu evropskou politiku v oblasti vzdělávání, kultury, sociálních otázek, spravedlnosti, bezpečnosti a společné zahraniční politiky.
Bezpečnost v Evropě má být podle něj zajištěna integrovanou evropskou policií včele s Europolem. O bezpečnost vnějších hranic Unie a mezinárodních letišť by se měly postarat speciální policejní jednotky.
Jospin se přiklání k podpoře kultury na evropské úrovni, společná politika by se však v tomto ohledu měla lišit od pravidel pro konkurenci a vnitřní trh. Konkrétním vyústěním takové politiky by se podle něj měl stát evropský mechanismus na podporu kinematografie a evropských studií nebo televize po vzoru již fungujícího celoevropského kanálu Arte.
Projekt evropských domů nahrazujících konzuláty evropských zemí ve světě by pak měl posílit evropskou sounáležitost.
Co se institucionálních otázek týče, měl by být podle Lionela Jospina napříště předsedou Evropské komise jmenován představitel vítězného seskupení v evropských volbách. Francouzský premiér se také vyslovil pro upřesnění odpovědnosti Evropského parlamentu. Aby se zamezilo politickým krizím a zablokování rozhodovacího procesu, Jospin navrhuje vybavit Evropskou radu právem rozpustit EP na základě návrhu Komise nebo členských států. Přeje si také změnu evropského volebního systému směrem ke kombinaci proporčního systému se systémem velkých regionálních volebních obvodů.
Evropská rada nehraje podle Jospina takovou roli, jakou si zaslouží – měla by se scházet častěji, například každé dva měsíce, a věnovat se zásadním rozhodnutím týkajícím se budoucnosti EU. Dalším návrhem je ustanovení stálé Rady ministrů, ve které by zasedali vicepremiéři jednotlivých národních vlád, pověřeni úlohou koordinátorů evropských politik.
Národní parlamenty by měly být lépe zapojeny do evropského integračního procesu. Jospin navrhuje vytvoření společného politického orgánu – Stálé konference národních parlamentů, případně kongresu. Ten by se pravidelně scházel a každoročně diskutoval o stavu Unie. Tento orgán by měl zjednodušit komplikovanou proceduru ratifikací parlamenty členských států.
Jospin na setkání s novináři prohlásil, že nechce být považován za vlažného Evropana a že tímto projevem přispívá do diskuze o budoucnosti Evropy vyvolané spolkovým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem. Jeho vystoupení jasně načrtlo výhrady, které má Francie vůči německým představám o budoucnosti evropské integrace.
Bezpečnost v Evropě má být podle něj zajištěna integrovanou evropskou policií včele s Europolem. O bezpečnost vnějších hranic Unie a mezinárodních letišť by se měly postarat speciální policejní jednotky.
Jospin se přiklání k podpoře kultury na evropské úrovni, společná politika by se však v tomto ohledu měla lišit od pravidel pro konkurenci a vnitřní trh. Konkrétním vyústěním takové politiky by se podle něj měl stát evropský mechanismus na podporu kinematografie a evropských studií nebo televize po vzoru již fungujícího celoevropského kanálu Arte.
Projekt evropských domů nahrazujících konzuláty evropských zemí ve světě by pak měl posílit evropskou sounáležitost.
Co se institucionálních otázek týče, měl by být podle Lionela Jospina napříště předsedou Evropské komise jmenován představitel vítězného seskupení v evropských volbách. Francouzský premiér se také vyslovil pro upřesnění odpovědnosti Evropského parlamentu. Aby se zamezilo politickým krizím a zablokování rozhodovacího procesu, Jospin navrhuje vybavit Evropskou radu právem rozpustit EP na základě návrhu Komise nebo členských států. Přeje si také změnu evropského volebního systému směrem ke kombinaci proporčního systému se systémem velkých regionálních volebních obvodů.
Evropská rada nehraje podle Jospina takovou roli, jakou si zaslouží – měla by se scházet častěji, například každé dva měsíce, a věnovat se zásadním rozhodnutím týkajícím se budoucnosti EU. Dalším návrhem je ustanovení stálé Rady ministrů, ve které by zasedali vicepremiéři jednotlivých národních vlád, pověřeni úlohou koordinátorů evropských politik.
Národní parlamenty by měly být lépe zapojeny do evropského integračního procesu. Jospin navrhuje vytvoření společného politického orgánu – Stálé konference národních parlamentů, případně kongresu. Ten by se pravidelně scházel a každoročně diskutoval o stavu Unie. Tento orgán by měl zjednodušit komplikovanou proceduru ratifikací parlamenty členských států.
Jospin na setkání s novináři prohlásil, že nechce být považován za vlažného Evropana a že tímto projevem přispívá do diskuze o budoucnosti Evropy vyvolané spolkovým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem. Jeho vystoupení jasně načrtlo výhrady, které má Francie vůči německým představám o budoucnosti evropské integrace.
