Joschka Fischer hovořil o budoucnosti EU.

Glasgow - Německý ministr zahraničí Joschka Fischer se v rozhovoru pro Financial Times z 16. května 2001 vyjádřil, že Evropská unie je na cestě k tomu, aby se po roce 2004 přetvořila ve federaci národních států. Podle Fischerova scénáře existují tři možnosti dalšího vývoje: mezivládní spolupráce (tzv. intergovernmentalismus), federalismus a federace národních států. Federalismem je míněn model, který Fischer před rokem nastínil ve svém projevu na berlínské Humboldtově universitě

a podle kterého by občané sami volili předsedu Evropské komise a Evropský parlament by fungoval jako hlavní legislativní orgán Unie. Fischer však v rozhovoru prohlásil, že by se mělo pokračovat v budování federace národních států, přestože on sám by dal přednost federalismu. Jedině takováto federace umožní spravovat Unii rozšířenou až na 27 členů.

Kdyby měla být vytvořena budoucí evropská vláda, měla by se skládat z dnešní Evropské rady i Evropské komise. Rada by se tak stala exekutivou a zároveň by se vzdala svých legislativních funkcí ve prospěch Evropského parlamentu, „…jinak sklouzneme zpět k mezivládní spolupráci a budeme mít problém, že v Unii se 25 nebo 27 členů nedokáže domluvit a nastanou vážné vyjednávací potíže.“

Joschka Fischer citoval i listopadový projev Tonyho Blaira ve Varšavě, ve kterém britský premiér navrhl, aby národní parlamenty vybraly delegáty do budoucí druhé komory Evropského parlamentu. Blair rovněž navrhl posílení pravomocí Evropské rady a odmítl vytvoření evropské ústavy jako jediného závazného dokumentu. Podle Fischera byl tento projev nejdůležitější řečí britského premiéra od doby, kdy Churchill pronesl v roce 1946 svůj curyšský projev o myšlence Spojených států evropských.

Fischer zároveň prohlásil, že není žádná možnost kompromisu ohledně španělských snah získat záruky ostatních členů EU pro oblast regionální pomoci po roce 2006. Tímto příkladem Fischer demonstroval skutečnost, že dohoda mezi v současnosti patnácti členskými státy Unie je nesmírně těžká. Tento problém nyní fakticky pozastavil vyjednávání o rozšíření EU. „Nemůžeme dávat dohromady balíky opatření, které by znemožnily fungování Evropské unie,“ řekl na toto téma Fischer. Odmítl, že by existovalo spojení mezi zajištěním španělského souhlasu s přechodnými obdobími pro volný pohyb osob z nových členských zemí a požadavky Madridu na garantování regionální pomoci poté, co dojde k rozšíření.

Španělský pokus o spojení obou otázek vyvolal rozepři mezi Madridem a Berlínem. Jako hospodářsky nejsilnější země EU a zároveň nejbližší soused několika kandidátských zemí se Německo zvlášť snaží, aby dosáhlo dohody ohledně přechodných období. Fischer zdůraznil, že jednotlivé členské země budou moci otevřít svůj pracovní trh podle potřeby. Zdůraznil také, že Berlín není v tak dobré ekonomické situaci, aby mohl dotovat zvláštní požadavky ostatních členských zemí jen proto, aby získal jejich souhlas s rozšířením. Je prý úkolem Evropské komise a předsednické země najít řešení této krize.


Video