Že ho v zajetí čeká smrt, ale jordánský pilot patrně tušil už koncem prosince, jen pár dní poté, co se jeho stroj zřítil u syrského města Rakká, bašty sunnitských radikálů. Nebo přinejmenším jeho věznitelé chtěli, aby to vypadalo, že je o tom přesvědčen.
Ve svém propagandistickém anglicky psaném on-line časopise na sklonku roku zveřejnili text, který označili za rozhovor s poručíkem jordánského letectva. „Dopadení křižáckého pilota“ hlásil tehdy do světa titulek. Doprovázela ho fotografie mladého muže v oranžové kazajce, polibku smrti, který opakovaně zvěstoval smutný konec už v případě západních novinářů a humanitárních pracovníků.
Že to ani tentokrát nebude jinak, nenechala čtenáře na pochybách jasně mířená otázka v samém závěru rozhovoru. „Víš, co s tebou Islámský stát udělá?“ ptal se v textu Jordánce jeden ze stoupenců hnutí. „Ano, zabijí mě,“ odpověděl údajně šestadvacetiletý pilot.
Pilotův otec si nebral servítky kvůli účasti země v koalici
Tou dobou přitom doma v Jordánsku za jeho záchranu naplno bojovali jeho nejbližší. Vlivná a bohatá rodina Kasásbiů, věrných podporovatelů jordánské monarchie, rozpoutala masivní kampaň prakticky ihned poté, co se F-16 s mladým letcem zřítila na nepřátelském území. Islamisté sice tvrdí, že letoun sestřelili tepelně naváděnou střelou, ale Jordánsko a jeho spojenci z koalice to odmítají a mluví o selhání motorů stroje.
Stranou četných proseb adresovaných Maázovým věznitelům, jeho otec začal jednat na vlastní pěst. Za zády mu při tom stál mladíkův strýc, generálmajor jordánské armády. Maázův otec tehdy v rozporu s oficiálním stanoviskem monarchie, podporující tažení proti islamistům, začal veřejně kritizovat jordánské angažmá v operacích. Nechal se slyšet, že s účastí svého syna při vzdušných úderech nesouhlasil, a jménem všech Jordánců dokonce prohlásil, že členství jeho země v koalici vedené USA odmítá.
„Naše armáda je určena k obraně Jordánska. Nemá se roztahovat po celém světě jako americké jednotky,“ citovala jeho slova stanice al-Arabíja.
Tou dobou v návrat mladého poručíka domů usilovně doufala i jeho manželka, kterou si vzal loni v červenci, jen pár měsíců předtím, než byl jako pilot jordánského letectva vyslán k náletům na pozice radikálů rozpínajících se napříč Irákem a Sýrií. Mnohokrát se objevila na protestních shromážděních po boku Maázovy matky a dalších žen s jeho portrétem a popouzela jordánskou vládu k činům.
Když IS žádal výměnu, pilot byl už zřejmě mrtvý
Koncem ledna se zdálo, jako by četné prosby byly vyslyšeny, když jordánská vláda oznámila, že je ochotná přistoupit na požadavek islamistů, vůbec první tohoto druhu, a vyměnit zajatého pilota za atentátnici Sadžídu Rišávíovou. Irácká extremistka byla v Jordánsku odsouzena k trestu smrti a vězněna před vykonáním popravy za spoluúčast na atentátech na ammánské hotely z roku 2005.
Její propuštění výměnou za život Jordánce požadoval Islámský stát ústy japonského novináře Kendžiho Gota na nahrávce, kterou radikálové pustili do světa předminulý týden (o osudu Gota i to, proč se vydal do Sýrie, se dočtete zde). Japonský rukojmí krátce před tím, než byl sám zabit stejným způsobem jako jiní zajatci, varoval, že letci zbývá posledních 24 hodin života.
Podle dostupných informací však byl tou dobou už jordánský pilot mrtvý a islamisté si s vládou v Ammámu i s city jeho nejbližších jen krutě zahrávali a snažili se na planých jordánských nadějích na záchranu pilota profitovat. Podle nepotvrzených zpráv zemřel Maáz již 3. ledna, když ho radikálové zaživa upálili v kleci (více o tom se dočtete zde).
Jordánce a další zajatce se údajně pokusili osvobodit
Nyní se však objevují nepotvrzené zprávy, že se o den dříve měli příslušníci blíže neupřesněných speciálních jednotek pokusit Jordánce i další rukojmí držené islamisty v okolí Rakká vysvobodit. Stanice BBC s odkazem na skupinu aktivistů informujících o dění v centru takzvaného chalífátu uvedla, že na předměstí Rakká se 2. ledna odehrálo několik prudkých střetů mezi koaličními silami a radikály.
Svědci vypověděli, že nad městem toho dne opakovaně nezvykle nízko přelétávaly spojenecké letouny a že se několik vrtulníků aliance opakovaně pokusilo dokonce přistát. Snahy o dosednutí však podle nich pokaždé zmařila palba islamistů, do níž se stroje dostaly.
Vedení koaličních jednotek nicméně jakoukoli akci na osvobození zajatců v Rakká popřelo. Účast amerických speciálních jednotek dementoval zvlášť také Pentagon.
Jestli má údajná koaliční akce na osvobození zajatců v Rakká spojitost s datem smrti jordánského pilota, není jasné. Není ale vyloučeno, že by mohli islamisté při operaci spojenců rukojmí kvapně zabít. Naposledy počátkem prosince takto ozbrojenci z al-Káidy v Jemenu zabili zajatého amerického fotografa a dalšího rukojmí z JAR, když se je snažily při společné akci zachránit americké a jemenské zvláštní jednotky (podrobnosti se dočtete zde).