Sedmiměsíční Syřan Almunzir trpí podvýživou, jeho matka už totiž nemá vlastní...

Sedmiměsíční Syřan Almunzir trpí podvýživou, jeho matka už totiž nemá vlastní mléko a kupované si nemůže dovolit. (21. července 2015) | foto: AP

Její dítě umírá. Mé tělo už nemá mléko, pláče zesláblá Syřanka

  • 637
Přežili bombardování ve své válkou zničené vlasti, nyní jejich děti zabíjí hlad. Pijí špinavou vodu, aby si aspoň trochu naplnili žaludky, dětem ovazují břicha šátky. Syřané živořící v improvizovaných uprchlických táborech nemají co jíst a OSN zoufale žádá svět o pomoc.

Javahir žila jen rok. Dcerka syrských uprchlíků zemřela na podvýživu v březnu. „Narodila se v táboře a pohřbená je nedaleko. Přál bych si, aby okolnosti byly jiné a já mohl svou dceru zachránit, ale jsme chudí a bezmocní. Máme jen Boha,“ řekl reportérovi agentury AP její otec Mohammad Askar.

Askarovi žijí na předměstí Mafraku, jordánského města nedaleko hranic se Sýrií. Nebydlí však v tamním uprchlickém táboře Zatárí jako ostatní syrští uprchlíci, ale v improvizovaném stanovém tábořišti.

Hladem umírá i sedmiměsíční Almunzir. „Mé tělo už nemá žádné mateřské mléko a kupování mléka si nemůžeme dovolit. Můj syn je tak slabý, náš život je bez jídla skličující. Jediné, čím si plníme žaludek, je tahle špinavá voda. Přežili jsme bombardování barelovými bombami v Sýrii, ale bojím se, že nepřežijeme hlad a nemoci,“ líčí jeho matka Kutana al-Hamadíová.

Uprchlíci v Mafraku sice často pracují na blízkých farmách, z výplaty však nevyjdou. Ti nejohroženější dostávají čtrnáct dolarů na měsíc (asi 340 korun) od Světového potravinového programu (WFP), humanitární organizace při OSN. Ostatní dostávají sedm dolarů. Pro srovnání - v Zatárí mají lidé měsíčně nárok na 28 dolarů na osobu.

„Je zničující slyšet matku, jak říká, že svým dětem kolem bříška zavazuje šátky, aby se ráno nebudily hladové. Tyto srdcervoucí příběhy se však budou dít dál, pokud se humanitární pomoc zastaví. Celé světové společenství nám musí pomoci plnit naši povinnost - nenechat uprchlíky hladovět,“ říká regionální ředitel WFP pro Blízký východ, severní Afriku, centrální Asii a východní Evropu Muhannad Hadi.

Rozhodnutí, která by neměl dělat žádný rodič

WFP proto vyzval svět, aby na pomoc syrským uprchlíkům v Jordánsku poslal víc peněz. I přes příspěvek Spojených států ve výši 65 milionů dolarů WFP ve své zprávě z 31. července uvádí, že program na pomoc uprchlíkům je podfinancovaný. Na to, aby běžence v Jordánsku, Libanonu, Turecku a Iráku mohla podporovat alespoň do října, organizace údajně potřebuje dalších 168 milionů dolarů.

Česká pomoc Jordánsku

Česko v červnu poslalo 45 milionů korun na rozvoj uprchlického tábora Zatárí. Peníze pomůžou vybudovat bezpečnou elektrickou síť, která zajistí pravidelný a stabilní přísun energie.

Syrským uprchlíkům v Jordánsku pomáhají i české neziskové organizace. Na syrské uprchlíky můžete přispět na níže uvedených kontech:

Člověk v tísni
92329232/0300

Charita ČR
55660022/0800 (variabilní symbol 182)

Lékaři bez hranic
111333 / 2700

Bez pomoci dalších dárců bude muset razantně omezit podporu, kterou lidem v zoufalé situaci poskytuje. Příspěvek USA zajistí například srpnové poukázky na jídlo pro 440 tisíc Syřanů žijících v Jordánsku mimo oficiální uprchlické tábory.

„Rodiče tady musí dělat rozhodnutí, která by žádný rodič na světě neměl dělat. Jsou nuceni vynechávat jídlo, zadlužují se. Odhlašují své děti ze škol a místo toho je posílají do práce,“ popisuje mluvčí WFP Joelle Eid v jordánské metropoli Ammánu.

Ze Sýrie už kvůli probíhající válce uprchly čtyři miliony lidí. Konflikt začal v březnu 2011, kdy opozice vyšla do ulic a demonstrovala proti režimu prezidenta Bašára Asada. Situace se v zemi zhoršila zejména v poslední době v souvislosti s postupem ozbrojenců samozvaného Islámského státu.

Z uprchlického tábora Zatárí se během tří let jeho fungování postupně stalo město, ve kterém fungují nemocnice, trh, kadeřnice nebo hodiny taekwonda či fotbalu pro děti. Nicméně hygienické zázemí je nedostatečné, například jednu toaletu sdílí v průměru 47 lidí. Navíc se v táboře rozmohly zločinecké gangy (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue