Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jordánsko vyhlásilo boj s extremisty. V SMS káže, o čem mluvit v mešitách

  17:14aktualizováno  17:14
Otázku radikálních imámů neřeší pouze ve Francii nebo Velké Británii, ale také v Jordánsku. Drobná blízkovýchodní země zažila v poslední době několik útoků napojených na takzvaný Islámský stát, a tak se rozhodla diktovat imámům, o čem mají a nemají v kázáních mluvit. „Notičky“ jim rozesílá skrze SMS.
Ammán, hlavní město Jordánska

Ammán, hlavní město Jordánska | foto: Profimedia.cz

Pátky jsou pro praktikující muslimy důležitými dny - probíhá totiž kázání. V něm imám promlouvá k věřícím a tradičně má velkou volnost, o čem mluvit, podobně jako faráři. V Jordánsku je však tato svoboda slova už minulostí.

Jordánské ministerstvo pro náboženské záležitosti totiž imámům už od listopadu diktuje, o čem mají v pátečních kázáních mluvit, píše server Middle East Eye (MME). „Kázání je životně důležitý nástroj proti extremismu,“ sdělil šejk Ismail Chutaba, který má právě toto opatření na ministerstvu na starosti. Jordánsko se tak zařadilo do skupiny států jako Saúdská Arábie, Turecko, či jiné státy Perského zálivu, které kázání regulují.

Salafismus vs. extremismus

Zmíněné opatření je z kategorie těch, které mají zabránit šíření extremismu i salafismu. Ačkoli není salafismus jako takový násilný, džihádistické organizace včetně takzvaného Islámského státu (IS), al-Káidy či jedinců odvolávajících se právě na tento fundamentalistický směr na Jordánsko již několikrát zaútočili. Země se totiž zapojila do boje proti terorismu a to zejména proti IS (více si o tom můžete přečíst zde i zde).

Ačkoli již předtím jordánské ministerstvo doporučovalo imámům témata, nebyla závazná. „Teď máme jedno téma, které textovou zprávou zašleme všem imámům pár dní před pátečním kázáním. Zpráva obsahuje hlavní body, kterými by se měli zabývat, a návrhy, na co by v posvátných textech mohli odkazovat,“ dodal Chutaba. Většina imámů v království je přitom jmenována a usměrňována ministerstvem, které také provozuje většinu mešit.

Jenže opatření, které má řešit bezpečnostní situaci, nenašlo přílišné pochopení u obyčejných Jordánců. Reportér MME se například zeptal na názor 47letého Samira, klíčníka jedné z mešit v hlavním městě. Ten řekl, že proti opatření zas tolik nemá, ale že témata diktovaná vládou nejsou vyhovující. „Jordánsko má hodně problémů. Proč o nich nemůžeme slyšet v kázáních? Vláda řeší témata, která ale pro naše životy jako občanů nejsou příhodná,“ sdělil.

A vlastník náboženského knihkupectví, Mohamed Abu Mudžahid, jeho slova jen potvrzuje: „Vláda neumožňuje diskutovat o ropě, bezpečnosti či ekonomice. To jsou pro lidi důležitá témata, ale přikázaná témata nejsou ani zajímavá, ani důležitá,“ postěžoval si. A zatímco je důležité bojovat s extremismem, pravý extremismus nařizuje lidem, co si mají myslet, dodal sarkasticky.

Nudná a nezáživná kázání?

Jak je vykonávána samotná kontrola imámů? Již zmíněný Chutaba k tomu dodává: „Když slyšíme, že kazatel říká něco jiného, než co jsme mu řekli, tak si s ním popovídáme a zjistíme, zda je to technický problém, nebo má třeba špatné nápady.“ Další zdroje uvádějí, že mešity jsou kontrolovány také velmi silnou jordánskou zpravodajskou službou.

Mnozí lidé však rozporují, že takové opatření bude mít vůbec nějaký vliv. „Je tu extremismus i terorismus. Ale standardizovat kázání znamená, že přijdeme o sílu, jak proti těmto věcem bojovat. Líbí se mi, když se v kázáních objevovala témata o těžké situaci, ve které žijeme,“ říká 31letý Husam.

Jeho slova potvrzuje i politický analytik Osama as-Šaríf, který studuje salafistické hnutí. „Lidé si najdou cestu, jak salafistické kázání poslouchat. Prostě se s nimi sejdou doma, zkrátka jinde, než ve státem řízených mešitách,“ upozorňuje.

Není ani jasné, zda jsou opatření zasazena do nějaké širší strategie, jak bojovat proti extremismu. Mluvčí jordánské vlády nereagoval na žádost reportéra MME o komentář. Pro vládu je tak důležité přesvědčit Jordánce, že v kázáních, které mají společenský i politický význam, dokáže dostatečně reflektovat významné problémy. Výrazně by tím extremisty omezila.

Bývalé „Království míru“

Země s 6,5 miliony obyvatel byla donedávna označovaná za „Království míru“. V prosinci však zažila útok, který otřásl celou zemí: útočníci z řad IS obléhali známý hrad Krakem des Moabites v městě Kerak. Zemřelo při tom deset lidí (včetně kanadského turisty). zraněno bylo dalších 34.

Již předtím se v zemi podobné útoky objevily, většinou však byly směřovány na bezpečnostní složky (více jsme psali zde).

Země kromě toho trápí dopady válečných konfliktů v regionu. V zemi je podle Ammánu víc jak milion syrských uprchlíků (o kterých si můžete přečíst zde). Jordánsko také zažívá ekonomickou krizi částečně způsobenou právě válkou v Sýrii a Iráku, snaha zvýšit daně navíc vedla k protestům.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.