Na úvod jen varování: pokud soudíte, že všichni muslimové jsou fanatici, kteří nemají nic jiného na práci než plánovat teroristické útoky a zábor Evropy, nejspíš byste neměli číst dál.
Na rozdíl od zimního Česka je v Jordánsku třicet ve stínu. Stojíme - možná jen o pár měsíců dříve než čeští vojáci - na zbrusu novém vojenském cvičišti KASOTC (King Abdullah II. Special Operations Training Centre) kousek severovýchodně od metropole Ammánu. Sunnitské Jordánsko ho buduje právě pro trénink boje s teroristy. Instruktoři tu budou frekventanty učit, jak chránit VIP osobnosti, jak bojovat ve městech, nebo učit práci odstřelovače.
"Je to jedno z nejmodernějších center, mimo USA jich není mnoho. Kromě možnosti cvičit ve specifickém terénu je tady (pro výcvik) významná klimatická součást," hodnotí po obhlídce komplex ministr obrany a vicepremiér Martin Barták.
Co myslí klimatickou součástí je nasnadě - je tu prašno a horko a kolem skály. Jako v Afghánistánu, kde jsou Češi nasazení.
Teroristé tu řádili, ještě když Al-Kajda byla v plenkách
Dlužno říci, že Jordáncům nejde o úlitbu svým strategickým spojencům z Washingtonu, vedoucím "válku proti terorismu". Právě v Jordánsku před pár desetiletími, dávno před jedenáctým zářím 2001, vybuchovala letadla unesená palestinskými radikály.
ČERNÉ ZÁŘÍJordánsko se za izraelsko-arabských válek (zejména po rocích 1948, 1967) stalo zemí, kam směřovalo mnoho palestinských uprchlíků. S nimi přišly i palestinské milice, které nerespektovaly autoritu jordánského krále, dokonce se samy pokoušely vybírat daně a využívaly území Jordánska jako základnu pro teroristické operace. Jordánsko proti nim v září 1970 rázně zakročilo (kvůli čemuž se dostalo do krátkého střetu se Sýrií, která Palestince podporovala) a radikály vyhnalo. "Černé září" 1970 dalo jméno i teroristické skupině, která o dva roky později postřílela izraelské sportovce na olympiádě v Mnichově. |
Události "Černého září" tehdy zemi dostaly na pokraj nejen občanské války. Proto není žádný div, že nedílnou součástí základny tvoří třeba airbus s pohyblivými figurínami, v němž lze boj s únosci trénovat. Je tu taky pozorovací středisko, kde lze sledovat a vyhodnocovat záběry z 386 kamer rozmístěných na 25 čtverečních kilometrech centra, klasické střelnice, mešita, kinosál...
České povely - zřejmě právě z úst vojáků 601. skupiny speciálních sil - by jordánskou pouští mohly zaznít už za rok nebo za dva. "Když si chce spojenecká armáda domluvit výcvik, je to tak snadné, jako nákup letenky," říká s hrdostí v hlase slušnou angličtinou průvodce. Cena také nevypadá zle: "Bavíme se řádově o statisících, žádné desítky milionů," odhaduje náklady výcviku ministr Barták. Záleží totiž na tom, co by tu Češi přesně cvičili.
Protiteroristická akademie.
A Češi jako součást
Jordánci nejsou žádní sobci a chtějí nabídnout centrum i cizím armádám. Cílem oblíbeného krále Abdulláha II. je totiž založení jakési "protiteroristické akademie" na bázi sdílení zkušeností. "The bad guys are becoming international, so we - the good guys - are also becoming international," shrnuje náš uniformovaný průvodce základnou Aref.
Je nicméně trochu škoda, že nám Jordánci zatím zřejmě nemohou své umění předvést naživo. Ukazují nám budovy, počítače, letadlo, ale žádné trénující vojáky. Působí to trochu jako z rychlíku. Když to srovnám se spektakulární podívanou na prostějovské speciály...
Uplyne sotva pár desítek minut a nelítostně nabitý program nás žene dál. "Nevím, jak moc je to unikátní, tamhle za kopcem určitě také mají dobré cvičáky," mávne později zamyšleně k západu jeden ze členů české delegace. Kousek na západ, za minovými poli a nikoliv devatero řekami, ale pouze vysychajícím Jordánem, leží Izrael.
Jenže židovský stát nebude nikdy trénovat cizí muslimy. Jordánsko ano - zájem má třeba Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt. Leč netroškařme: ozvat by se mohl třeba i Pákistán. Ano, ta jaderná mocnost. A také ta země, ve které si v posledních měsících stále silnější islamističtí radikálové útočí na cokoliv se jim zlíbí.