Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islámský stát pokukuje po Jordánsku. Umírněná země nabízí tisíce rekrutů

  19:28aktualizováno  19:28
S tím, jak Islámský stát ztrácí víc a víc dobytých území v Sýrii a Iráku, se jeho bojovníci zaměřují na další blízkovýchodní zemi. Tou je Jordánsko. Podle odborníků má IS šanci rekrutovat až deset tisíc tamních radikálů, kteří mohou přinést do prozápadní země bojující proti extrémismu chaos. Soudy radikály masivně posílají za mříže, ani to však podle analytiků nemusí stačit.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Na jordánské poměry neobvyklý útok z 21. června, při kterém v oblasti Rakbán na hranici se Sýrií přišlo o život šest pohraničníků (více zde), měl připomenout dávnou sílu čím dál slabšího Islámského státu.

„IS začal ztrácet území v Iráku i Sýrii a na mnoha frontách byl vehnán do kouta. To jej donutilo páchat takové útoky, kterými všem zúčastněným stranám vyšle zprávu, že je pořád silný a je schopný ublížit svým nepřátelům,“ říká ředitel Jeruzalémského centra pro politická studia Oraib Rantáví.

Jordánský král Abdalláh II. slíbil, že pachatelé budou potrestáni a že bezpečnostní složky zasáhnou „železnou pěstí“ proti těm, kteří chtějí narušit bezpečnost země a její hranice. Ještě předtím, než se k němu islamisté 26. června přihlásili, Jordánsko podle arabského listu Haját bombardovalo jejich pozice v jižní Sýrii.

Islámský stát

Útok v Rakbánu však neměl jen vystrašit, ale i přilákat nové rekruty a zvýšit popularitu IS v některých vrstvách jordánské společnosti. „Snaží se zaujmout jordánské příznivce džihádistů. Je jich tam dost. Islámský stát i al-Káida si myslí, že Jordánsko nabízí obrovskou příležitost pro naverbování lidí,“ uvedl pro al-Monitor autor knihy IS: Uvnitř armády teroru Hassan Hassan.

Domnívá se, že radikálové pamatovali zvláště na občany, kteří Hášimovské království považují za nelegitimní a odpadlické. Hášimovci jsou královský rod, který Jordánsku vládne a který věří, že jeho zakladatelem je pradědeček proroka Mohameda.

Základna, kterou může fanatismus a moc Islámského státu oslovit, je podle expertů velká. Zahrnuje chudý venkov, odlehlá kmenová města i desítky let fungující palestinské uprchlické tábory, ve kterých si někteří obyvatelé připadají jako občané druhé kategorie.

„Síť IS se v Jordánsku rozrůstá nejen mezi chudými, ale i mezi střední třídou. Jde o minoritu, ale dost nebezpečnou,“ podotýká podle AP také odborník na extremismus Mohammed Abu Rumman.

Jordánská vláda loni podle časopisu Time spočítala, že až dva tisíce Jordánců obléklo barvy IS a odešlo bojovat do Sýrie. Rumman dodává, že podle jeho odhadu je v zemi ještě dalších deset tisíc salafistických džihádistů, kteří mohou odejít za nimi, ale i zaútočit přímo v Jordánsku.

Prozápadnímu království se sebevražedné útoky zatím vyhýbají, přestože je pro islamisty jako „arabská a muslimská země, která jim vyhlásila válku“ ještě odpudivější než Američané. Loni IS v odvetě šokoval celý svět videem, ve kterém zaživa brutálně upálil jordánského pilota Maáze Kasásbu (psali jsme zde).

Každý lajk islamistických stránek může vést do vězení

Jordánská vláda si problém s rostoucím extremismem uvědomuje, i když podle oficiálního prohlášení vládního mluvčího Mohammeda Momaniho je míra radikalismu tamních obyvatel stejná jako všude na světě. Zpřísnily se protiteroristické zákony, podle kterých je i „lajknutí“ nebo sdílení islamistické propagandy na sociálních sítích letenkou do vězení až na pět let.

Zhruba tři sta lidí je za mřížemi nebo čeká ve vazbě na svůj proces a stejný počet lidí vede policie mezi podezřelými z napojení na IS. Většině z nich není podle právníka Moussy Abdallata více než dvacet let. Kritici tvrdého postupu však varují, že právě přeplněné věznice jsou pro mladé kriminálníky ideálním prostředím pro vytváření dalších důležitých kontaktů.

Zaměřit se jen na bezpečnostní riziko může navíc zastínit další důvody radikalizace mladých Jordánců, kteří jsou čím dál nespokojenější se svou ekonomickou situací i s politickými institucemi. Podle nedávného průzkumu jsou v zemi čtyři procenta lidí, kteří nepovažují IS za teroristickou organizaci, a dalších sedm procent si není jistých.

„Nakonec tady budete mít mnohem víc salafistů a král je nemůže všechny zavřít,“ míní americký analytik David Schenker.

Červnový útok může mít podle Hassana také podobný cíl jako pohraniční útoky na jihovýchodě Turecka - přelít chaos ze Sýrie do další země a donutit vládu k nezbytným opatřením. Další atentáty na syrsko-jordánské hranici by tak mohly vést k jejímu uzavření, což by ohrozilo syrské rebely, kteří bojují jak proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, tak proti Islámskému státu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.