Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jordánští policisté dodnes jezdí na velbloudech, honí na nich pašeráky

  16:48aktualizováno  16:48
Jordánské policejní jednotky operující v poušti si dodnes ponechávají několik velbloudů, kteří jim pomáhají při operacích v nepřístupném terénu. Zároveň jsou připomínkou starých časů, po kterých občas smutní i samotní policisté.

Jordánské pouštní ozbrojené složky stále používají při patrolování v pouštích velbloudy. | foto: Profimedia.cz

U jedné z policejních stanic v Jordánsku vedle sebe stojí velké terénní stroje, speciální buginy a velbloudi. V zemi, jejíž čtyři pětiny tvoří poušť, jsou dodnes nenahraditelnými pomocníky.

V řadách speciálních pouštních jednotek jich sice operuje pouhých osm, v mnoha ohledech však dokáží překonat všechny moderní stroje. Dostanou se do jinak nepřístupného terénu a zvládnou přesun na obrovské vzdálenosti.

Každý velbloud má kromě jména také speciální „poznávací značku“, kterou má vypálenou na krku. Nejsou to žádná speciálně trénovaná zvířata, většina pochází z běžných chovů. Jeden byl dokonce zabaven zadrženému drogovému překupníkovi u hranic s Izraelem, píše server The New York Times.

Šest velbloudů je určeno k pravidelným patrolám v rozlehlých pouštních oblastech, kde operují překupníci drog a pašeráci. Zbylí dva pak slouží k udržení stáda. „Kdokoliv by k nám chtěl přivést svou velbloudí slečnu, může přijít,“ říká Kaíd Násir, který se o policejní velbloudy stará.

Velbloud jako odkaz předků

Podle Násira mají vytrvalí sudokopytníci v řadách policie i historický význam. „Jsou dědictvím, které nám zde zanechali naši prarodiče. A my je navíc máme rádi,“ vysvětluje Násir.

Současné nasazení velbloudů v rámci speciálních pouštních jednotek vychází z Imperiálního velbloudího sboru založeného Brity za první světové války. Brigáda o síle čtyř praporů, která se účastnila bojů v Severní Africe, na Sinaji a v Palestině, byla sice rozpuštěna v květnu 1919, velbloudí jednotky se však rychle vyvíjely, zejména po uznání nezávislosti Jordánska v roce 1946.

Klíčovým faktorem úspěchu jednotek je dodnes fakt, že v jejich čele ve většině případů stojí beduíni. Ti znají každý kout pouště a navíc udržují dobré vztahy s ostatními nomády. „Děti z města netuší, jak jednat s beduíny, kteří žijí v poušti. My ano,“ vysvětluje Enad al-Džází, zástupce velitele na základně pouštních jednotek v oblasti Wádí Rum.

Stesk po dávných časech

Do jordánských pouštních sil vstoupil už ve svých 16 letech a podle svých slov za svou dlouholetou kariéru působil snad ve všech koutech vlasti. Většinu času pátrá po pašerácích cigaret, drog, elektroniky a zbraní. Patrolování u hranic je mnohdy velmi nebezpečnou záležitostí. Enadův bratr Atalláh, který v minulosti také sloužil, zemřel v roce 1991 po přestřelce s pašeráky u hranic s Irákem.

Ve výjimečných případech se pouštní jednotky účastní i akcí ve městech, nejčastěji při demonstracích. Tuto práci považuje Enad za službu králi Abdalláhovi II., který je formálním velitelem pouštních jednotek. Ne náhodou má fotografie krále v tradiční beduínské policejní uniformě prominentní místo na zdi každé pouštní základny v Jordánsku.

Podle Enada se za jeho působení u policie mnohé změnilo. Jen matně a s nostalgií si vzpomíná na poušť bez cest a mobilního signálu, kdy strážníci po poušti patrolovali na hřbetech velbloudů a jako potrava jim musela stačit čočka, ghí (přepuštěné máslo, pozn, red.), mouka a mléko v prášku.

Spalo se přímo u velbloudů, hezky kolem ohně, vzpomíná Enad. Alespoň tento zvyk se snaží strážníci udržet. Uvnitř policejních stanic totiž tráví minimum času a čaj s beduíny, kteří je přišli navštívit, si vychutnávají v jednoduchém stanu stranou od výdobytků moderní společnosti.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Focení pomocí selfie tyče (ilustrační snímek)
Italský Milán brojí proti nevhodnému chování turistů, zakázal selfie tyče

Jaký byl život před propuknutím epidemie „selfíček" zveřejňovaných na sociálních sítích, začínají zjišťovat turisté přijíždějící do italského Milána. Toto...  celý článek

Kim Čong-un osobně přijel dohlédnout na výstavbu lyžařského areálu (18. srpna...
V KLDR popravují i na školách, k trestu smrti stačí třeba jen ukrást rýži

Nové informace o stavu justice v KLDR publikovala jihokorejská nevládní organizace TJWG. Zpovídala 375 uprchlíků, kteří zemi v posledních dvou letech opustili....  celý článek

Řecký ostrov Kos zasáhlo zemětřesení, v hlavním městě způsobilo značné škody na...
Celý dům byl jako z gumy, popisují turisté zemětřesení v Egejském moři

Noc strávenou na lehátkách má za sebou řada turistů na řeckém ostrově Kos, stejně jako návštěvníci tureckého letoviska Bodrum. Obě oblasti zasáhly v noci silné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.