Jordánští beduíni podlehli duchu revolucí a kritizují královnu Raniu

Jordánští kmenoví vůdci prolomili tabu a otevřeně kritizovali královnu Raniu. Podezírají ji z korupce a žádají u krále, aby se stáhla z politiky. Chtějí také, aby panovník odebral její rodině majetek, který od něj dostala. Odvahu říct veřejně své mínění jim zřejmě dodaly události v Tunisku a Egyptě, míní analytik.

Protesty v Ammánu (4. února 2011) | foto: AP

Kritika královské rodiny je v pouštním království trestná a hrozí za ni až tři roky vězení. Šestatřicet vůdců jordánských beduínských kmenů ale nyní sepsalo prohlášení v němž zcela otevřeně a bez skrupulí kritizuje první dámu země.

"Královna si buduje centra, která mají upevnit její moc a sloužit jejím zájmům, a to proti vůli Jordánců a Hášimovců," citovala agentura AFP jednoho z nespokojených beduínských vůdců.

"Požadujeme po králi, aby vrátil do státní pokladny půdu a farmy, které byly darovány rodině Jasínů (příbuzným královny Ranii pozn. red.). Země patří lidu Jordánska," vyzvali Abdulláha II. kmenoví vůdci.

Profil jordánské královny Ranii

Kdysi prchla před Saddámem. Brojí proti zabíjení ze cti

Královský palác zatím obvinění nijak neokomentoval. Na každý pád beduínské kmeny prolomily letité tabu v kritice královské rodiny. "Události v Tunisku a Egyptě dodalo kuráže Jordáncům, aby veřejně řekli to, o čem už delší dobu šeptali," řekl agentuře AFP analytik, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Arabové se kdysi báli svých autoritářských režimů. Věci se však změnily a nyní se arabští vůdci bojí svých poddaných," dodal.

Rania

Jordánská královna se narodila palestinským rodičům v Kuvajtu, odkud rodina prchla po irácké invazi v roce 1990 do Jordánska. V roce 1993 se provdala za prince Abdulláha II. a o šest let později - po smrti krále Husajna - pár usedl na královský trůn. Své role první dámy se zhostila se vším všudy: Silně se zasazuje za práva utlačovaných žen a dětí, odsuzuje například "zabíjení ze cti" (při němž rodina zavraždí třeba dívku, která otěhotněla, aniž by byla vdaná pozn. red.) a snaží se zlepšovat úroveň veřejných škol v Jordánsku. Často je označována za jednu z nejvlivnějších žen na světě. Někteří Jordánci ji ale podle agentury AFP nemají rádi, nelíbí se jim její životní styl. S Abdalláhem II. má 4 děti.

Rania s Abdulláhem II.

"Jsme stále loajální hášimovskému trůnu, ale věříme, že král Abdulláh by měl zastavit svou ženu a její rodinu (...) Jinak může být trůn v ohrožení," pohrozil další kmenový vůdce, který také odmítl v tisku zveřejnit své jméno.

Beduínské kmeny reprezentují skoro 40 procent sedmimilionové jordánské populace a hrají klíčovou roli ve stabilitě země. Jejich věrnost hášimovským panovníkům byla životně důležitá během různých krizí v posledním století, připomněla AFP.

Trnem v oku konzervativcům

Královna, která se po boku Abdalláha II. setkává se západními delegacemi a na mezinárodní scéně je velmi populární, je konzervativním kmenům trnem v oku z mnoha důvodů. Bojuje například za práva jordánských žen. Podporuje také zákon o udělení občanství dalším Palestincům.

Ti tvoří v Jordánsku téměř třetinu populace a královnina snaha (která má sama palestinský původ) vyvolala obavy z dalšího posílení nerovnováhy mezi Jordánci a Palestinci v zemi.

Revoluční pochodeň

Duch tuniských a egyptských demonstrací pomalu prosakuje i do dalších arabských zemí a Jordánsko není výjimkou. Král Abdalláh II. po vlně lednových demonstracích rozpustil vládu a právě dnes složil přísahu nový kabinet v čele s bývalým armádním generálem Maarúfem Bachitem.

Tisíce Jordánců inspirovaných protivládními protesty v Tunisku a Egyptě od poloviny ledna opětovně vycházely do ulic v Ammánu a dalších městech a požadovaly odstoupení tehdejšího premiéra Samira Rifáího. Obviňovali ho z růstu cen paliva a potravin a zdržování politických reforem.

aktuální dění v Egyptě

Portréty mučeníků revoluce a hrozba stanného práva

Jordánská vláda na několikatisícové protestní akci reagovala příslibem, že vyčlení v přepočtu 125 milionů dolarů (2,3 miliardy korun), jimiž bude dotovat ceny zboží denní potřeby a pohonných hmot. Zároveň se uvolila zvýšit mzdy státním zaměstnancům. Protestní hnutí tím ale zcela neuspokojila.

Protestující požadovali i politické reformy, zejména možnost, aby si voliči vybírali předsedu vlády a kabinet sami. Nyní o složení kabinetu rozhoduje výhradně král Abdalláh II., přestože jordánští voliči mohou volit poslance parlamentu. Agentura Reuters nicméně neobvykle tvrdá prohlášení kmenových vůdců vidí spíše jako propast mezi nacionalisty a populací palestinského původu, než přímou kritiku vlády Abdalláha II.

Jordánsko