Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jmenování guvernéra - rébus pro právníky

  15:38
Právní propletenec kolem jmenování guvernéra a viceguvernérů České národní banky je hodně složitý. Nedá se jednoznačně říci, jestli o tom, kdo tato křesla obsadí, může rozhodnout prezident sám, nebo jen spolu s předsedou vlády. Stačí seřadit včerejší výroky právníků a politiků-právníků. K výkladu "prezident sám" se kromě Hradu přiklonili děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Dušan Hendrych nebo senátorka Dagmar Lastovecká.

Glosu k tématu čtěte ZDE.
Verzi "prezident potřebuje ještě podpis premiéra" (odborně se tomu říká kontrasignace) přitakali například Václav Pavlíček a Jiří Hřebejk z Právnické fakulty UK, lidovecký expert Miloslav Výborný a místopředseda ODS Ivan Langer.
Jiní, třeba poslanec ČSSD a učitel práva na Masarykově univerzitě Zdeněk Koudelka, se nerozhodli ani pro jednu možnost. Koudelka soudí, že ústava a zákon o České národní bance připouštějí oba výklady.

PODTSTATA POLITICKÉHO SPORU

ÚSTAVA

PLATNÝ ZÁKON O ČNB

HLAVA 3
Z článku 62

k) Prezident jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Článek 63

...
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

§ 6
(1) Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, dva viceguvernéři
České národní banky a další čtyři vedoucí pracovníci České národní banky.
(2) Guvernéra a viceguvernéry jmenuje a odvolává prezident republiky.
(3) Další čtyři členy bankovní rady z řad vedoucích pracovníků jmenuje a odvolává prezident republiky.

Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský řekl, že ústava je v případě jmenování šéfů ČNB velmi špatně napsaná. "Já se přikláním k názoru, že jmenování guvernéra podléhá kontrasignaci," dodal. Václav Klaus poznamenal, že dříve si právního problému kolem jmenování guvernéra nikdo nevšiml. "Dneska se mi jeví zpětně, že správný právní výklad je takový, že kontrasignace je nezbytná," řekl agentuře ČTK.

Co se dá vyčíst ze zákonů? Nikdo nezpochybňuje, že podle ústavy může prezident sám, bez podpisu člena vlády, jmenovat členy bankovní rady. Spor je o tom, jestli se tím myslí i jmenování guvernéra a dvou viceguvernérů.

V zákoně o České národní bance je napsáno: "Guvernéra a viceguvernéry jmenuje a odvolává prezident republiky." To by napovídalo, že jde o další, v ústavě nevyjmenovanou prezidentskou pravomoc, a v tom případě by pod jmenováním musel být i podpis člena kabinetu.

Ale ze zákona o ČNB také vyplývá, že guvernér a viceguvernéři patří automaticky také do sedmičlenné bankovní rady. To je zase argument pro teorii, že je prezident může jmenovat sám.

"V zákoně o České národní bance není žádná nová pravomoc, která by v ústavě nebyla," řekl profesor Dušan Hendrych. Zhruba totéž napsal Václav Havel v dopise, který v noci na středu poslal premiéru Zemanovi, když se dozvěděl, že vláda chce právní spor otevřít.

Jmenování guvernéra Zdeňka Tůmy a viceguvernéra Luďka Niedermayera je podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka vlastně jen "povyšováním" v rámci bankovní rady. Ve jmenovacích dekretech stojí, že je prezident "jako stávající členy bankovní rady jmenuje guvernérem, resp. viceguvernérem".

Takže člen bankovní rady Luděk Niedermayer byl jmenován viceguvernérem do roku 2002, čili do doby, než mu vyprší šestileté funkční období jako členovi. Tůma, člen bankovní rady od února 1999, má dekret na guvernéra do roku 2005. Od roku 1993, kdy platí česká ústava, jmenoval prezident guvernéra a viceguvernéry sám, bez podpisu premiéra.

S jednou výjimkou - v únoru 1993, kdy byl Václav Havel v úřadu teprve pár dní, spolupodepsal jmenování viceguvernérů Václav Klaus. "Byl to omyl, chyba našeho úřadu," vysvětlil včera Ladislav Špaček.

Josefa Tošovského jmenoval prvním guvernérem ČNB ještě předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde, který v lednu 1993 prezidenta zastupoval. Podpis premiéra pod jmenováním nebyl.

Podruhé byl Tošovský jmenován 22. července 1998, několik dní po nástupu Zemanova kabinetu. Opět bez kontrasignace. Ani půl roku nato, kdy se stal viceguvernérem Zdeněk Tůma, vláda o podpis pod jmenovacím dekretem nežádala.

"Je zvláštní, že po letitém fungování této praxe vláda přišla se svým výkladem čtyři dny poté, co prezident oznámí, koho guvernérem jmenuje," řekl včera Špaček.
ODS a ČSSD usilují už řadu měsíců o změnu zákona, podle které by guvernéra a viceguvernéry ČNB navrhovala prezidentovi vláda. Špaček se pozastavil nad tím, proč to dělaly, když - podle vládního výkladu - jmenování šéfů banky stejně závisí na podpisu premiéra.

Kdyby dal Ústavní soud vládě za pravdu, nastal by problém, co s rozhodnutími, která udělali dosavadní guvernéři a viceguvernéři. Většina právníků, kteří se k tomu včera vyslovili, však nečeká, že by se tak mohla rušit minulá rozhodnutí banky.

Všechna rozhodnutí státních orgánů mají předpoklad správnosti," řekl ČTK Zdeněk Koudelka. Podle něho platí, že když není nesprávný právní akt zrušen, tak je platný a zrušení účinkuje směrem do budoucna.

Ústavní soud - pokud se na něj vláda obrátí - nebude vázán žádnou lhůtou, ve které musí rozhodnout. Teoreticky může vynést verdikt třeba za půl roku, ale podle odborníků by to nejspíš zvládl daleko dřív, protože jde jen o výklad ústavy.

Prezident Václav Havel jmenuje na zámku v Lánech novým guvernérem ČNB Zdeňka Tůmu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.