Orkán Xaver řádil mimo i v přístavu Dagebuell na pobřeží severního moře. Jeho jméno si vybral německý podnikatel. (5. prosince 2013)

Orkán Xaver řádil mimo i v přístavu Dagebuell na pobřeží severního moře. Jeho jméno si vybral německý podnikatel. (5. prosince 2013) | foto: AP

Orkán Franta? Bouři může adoptovat kdokoli, stačí zaplatit univerzitě

  • 21
Helmut, Xerxes nebo Ingo. I taková jména ponesou tlakové výše a níže v následujícím roce. Objednat si je může v podstatě kdokoliv, kdo za to zaplatí. Registr spravuje meteorologický ústav berlínské Svobodné univerzity. Pořadník je však dlouhý, o adopci je každoročně veliký zájem.

"Jména se vybírají zcela náhodně. V podstatě každý se může obrátit právě na berlínskou univerzitu, kde si jméno může objednat," vysvětlila iDNES.cz Milada Šandová z Českého hydrometeorologického ústavu.

Ročně se nad Evropou objeví v průměru 50 až 60 tlakových výší a okolo 150 níží. O jména je veliký zájem, univerzita už nyní na svých webových stránkách zveřejnila seznam objednávek na rok 2014.

Za objednávku se platí a příspěvek putuje na podporu výzkumu na Svobodné univerzitě. Pojmenování tlakové výše stojí 299 eur, tedy zhruba 8200 korun, tlaková níže je o sto eur levnější a vyjde tak v přepočtu řádově na 5500 korun.

Po Xaverovi přichází Varnia, do Česka přinese inverzi

"Sazby pro výše a níže se liší, protože výše obvykle přetrvávají déle než níže a proto se také drží déle na předpovědních grafech," zdůvodnil rozdíl v ceně ústav. Extra příplatek ve výši 20 eur pak platí ti, kteří chtějí mít v seznamu objednávek i link na své internetové stránky.

"Podporuji tímto monitoring počasí a klimatu, vedený studenty na meteorologické stanici 10381 v Berlíně-Dahlemu," stojí přímo v žádosti o "osvojení" tlakové výše či níže. Berlínská univerzita tvrdí, že patronáty mohou službě přinést potřebné peníze a zlepšit tak její kvalitu.

Berlínská univerzita určuje jména tlakových oblastí pro celou Evropu, výjimkou je pouze Itálie a Chorvatsko, které mají vlastní systém pojmenovávání. Tlakové níže a výše k nim totiž přicházejí odjinud.

Dříve se níže jmenovaly jako ženy a výše zase jako muži

Zajímavostí přitom je, že mnoho let platilo, že tlakové níže, které zpravidla přinášejí špatné počasí, dostávaly ženská jména. Tlakové výše, které slibují příjemné počasí, zase nesly výhradně mužská jména. Od roku 1999 se však pojmenování výší a níží každým rokem střídá a od roku 2002 pak jména vybírají neprofesionálové.

Se začátkem kalendářního roku začíná pojmenovávání znovu od písmene A, každé další tlakové oblasti se pak řídí podle abecedy. Jedinou podmínku výběru jména je, že musí být křestní, přitom však ani nemusí být německé.

Historicky první tlaková níže, kterou pojmenoval někdo z lidu a nikoliv meteorolog, se jmenovala Yvonne, "pokřtěna" byla 21. listopadu 2002. První tlaková výše pak spatřila světlo světa 25. listopadu stejného roku a nesla jméno Werner.

Letošní prosinec udeřil nad Evropou orkán Xaver, který zabil deset lidí a komplikoval dopravu (více čtěte zde). Jeho jméno si objednal německý podnikatel Xaver Mayer, který provozuje internetový obchod s elektronickými cigaretami s názvem Storm Smoker. "S nadsázkou by se tak dalo říct, že si tím obchodník udělal reklamu," uzavřela Šandová. Na rok 2015 univerzita objednávky zatím nepřijímá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video