Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jména asteroidů se nedají prodávat

aktualizováno 
Už podruhé otevřela redakce MF DNES elektronické dveře na jedno výzkumné pracoviště -
minulý týden jste mohli klást prostřednictvím internetového magazínu iDnes otázky vědcům z hvězdárny na jihočeské Kleti. Orientují se na hledání planetek (asteroidů) a komet. Podle Mezinárodní astronomické unie jsou tamní astronomové v počtu přesně změřených poloh planetek nejlepší skupinou v Evropě. Tvoří ji: ředitelka Jana Tichá, její manžel Miloš Tichý a Zdeněk Moravec. Tato příloha nyní přináší výběr z nejzajímavějších dotazů, na něž odpovídala většinou Jana Tichá.
Kolik jste objevili asteroidů? A jak se to dělá, jaká je technika práce? Přece nesedíte celé noci u dalekohledu.

Zjednodušeně řečeno, na nasnímaných polích hvězdné oblohy najdeme mezi hvězdami pohybující se objekty, odlišíme podle katalogu už známé planetky, u "nových" změříme jejich přesné polohy, spočítáme první verzi dráhy a následující noc je opět vyhledáme. Pak dostanou předběžné označení a my nebo jiné observatoře je sledujeme i několik let, aby jim ze změřených poloh mohla být spočtena spolehlivá dráha. Na Kleti bylo zaregistrováno už několik tisíc dosud neznámých planetek, z toho 453 má tak dobře spočtenou dráhu, že dostaly od Mezinárodní astronomické unie pořadové číslo - tímto počtem jsme nyní desátí na světě. Opravdu jsme vzhůru celé noci, ale nesedíme již u dalekohledu, nýbrž u počítačů, které pracují s elektronickou CCD kamerou snímající přes dalekohled noční oblohu.

Co musí člověk udělat pro to, aby po něm byla pojmenována planetka? Nebo kdybych to chtěl dát někomu k narozeninám?

Většinou je třeba si to nějakým způsobem "vysloužit". Já i moji kolegové tady i v cizině většinou pojmenováváme planetky po astronomech a dalších spolupracovnících, po umělcích, jejichž dílo na nás zapůsobilo, po lidech, jejichž práce v jiných oborech si ceníme, taky po rodičích, manželích a dětech, protože mít doma astronoma (který doma věčně není) je náročné. Pokud chcete pojmenovat planetku po někom jiném, je kupodivu nejjednodušší cestou ji objevit a spolehlivě určit její dráhu a pak navrhnout pojmenování, které schvaluje Mezinárodní astronomická unie. Občas dostáváme dopisy s návrhy na pojmenování, ale vybíráme si jen ty, které nás něčím osloví.

Jaké nejmenší těleso jste zaměřili a s jakým maximálním rozlišením pracujete?

Nejmenší tělesa, která jsme sledovali, měla velikost řádově několik desítek metrů (závisí na odraznosti povrchu), ale pohybovala se blízko Země. Například pro asteroid 1998 KY26 se udává velikost asi 30 metrů, ale přiblížil se 8. 6. 1998 k Zemi až na 0,0054 astronomické jednotky (800 tisíc kilometrů). Snímek najdete na internetové adrese http://www.klet.cz.

Nechcete si přivydělat tím, že budete jména asteroidů prodávat lidem? Prostě dělat aukci - kdo dá víc? A hned budete mít peníze na provoz a investice.

Pravidla Mezinárodní astronomické unie, která schvaluje i jména planetek navržená objeviteli, říkají, že hvězdná obloha není na prodej, a tedy že jména hvězd, kráterů na Měsíci či planetek se neprodávají, rozhodně ne v dražbě.

Jsem z Prahy a chtěl bych občas pozorovat hvězdy. Jaký doporučujete koupit dalekohled - cenově tak do deseti tisíc? Má to v Praze a jejím nejbližším okolí vůbec cenu?

Cenu to má určitě všude, i když nezískáte nové poznatky, tak alespoň pro radost. S ohledem na cenu bychom doporučovali buď velký triedr (binar), nebo zrcadlový dalekohled tak kolem průměru 10 cm. Možnost pozorování v Praze si můžete také vyzkoušet na pražských hvězdárnách na Petříně nebo v Ďáblicích.

Co je vidět na letní obloze?

Na letní obloze jsou vidět známá letní souhvězdí (Labuť, Lyra, Orel, Štír, Střelec, Delfín a další), nejlépe z celého roku pás Mléčné dráhy, na ranní obloze pohodlně planety Jupiter a Saturn, po celou noc Uran a Neptun (na ty už potřebujete alespoň triedr). A navíc - kometa C/1999 S4 (LINEAR). Objevili ji američtí astronomové loni v září a považovali nejprve za planetku s neobvyklou dráhou. Definitivně až naše kleťská pozorování potvrdila, že jde o kometární těleso s plynnou obálkou - komou. Kometa se přiblíží 26. července ke Slunci blíže než naše Země. V té době bude vidět okem jako slabý mlhavý obláček, triedrem pak jako pěkná kometa, a bude se nacházet pod známým obrazcem Velkého vozu. Naše snímky komety, vyhledávací mapku i další údaje můžete najít na našich internetových stránkách: www.hvezcb.cz/c99s4.html.

Viděli jste film Armageddon, a pokud ano, jak se vám líbil?

Armageddon jsem neviděla, kolega viděl část a pravil, že to byla dobrá komedie. Viděla jsem třeba Drtivý dopad - Deep impact, Asteroid a jiné. Podobné filmy jsou podle hollywoodského receptu - velká barevná show, drama, případně i zamilovaná dvojice, ovšem bohužel obsahují spoustu odborných nesmyslů. Mnozí astronomové si rvou vlasy nebo řvou smíchy. Tyhle filmy alespoň upozornily na problém možnosti srážky s kosmickým tělesem.

Znáte projekt hledání mimozemských civilizací SETI, do kterého jsou zapojeny tisíce uživatelů internetu?

Známe. Běží nám na všech počítačích jako spořič obrazovky či na pozadí, pokud na nich zrovna neběží naše astronomické výpočty.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.