Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Súdán zakázal zaměstnávání cizinců, přitom mu hrozí katastrofa

  8:19aktualizováno  8:19
Vláda Jižního Súdánu se i přes probíhající humanitární krizi rozhodla k odvážnému kroku. Od října zakázala firmám a nevládním organizacím působícím na území země zaměstnávat cizince. Výjimkou jsou případy, kdy se prokazatelně nepodaří na prázdnou pracovní pozici najít dostatečně kvalifikovaného zaměstnance z Jižního Súdánu.

Jižní Súdán zakázal zaměstnávání cizinců, humanitární krizi navzdory. Ta může vyvrcholit hladomorem, který dopadne na nejméně 3,7 milionu lidí | foto: AP

O novém nařízení informovala agentura Reuters s odkazem na aktuální vydání súdánského vládního oběžníku. „Budete muset zaměstnat občany (Jižního Súdánu) s výjimkou případů, kdy nebude na trhu dostatečná poptávka,“ vysvětlil nové nařízení vlády súdánský ministr zahraničí  Barnaba Marial Benjamin.

„V některých společnostech a nevládních organizacích pracuje dokonce sto procent zahraničních zaměstnanců. Z tohoto důvodu si naši obyvatelé stěžují, že je nezaměstnáváme, i když na to máme kapacity,“ stojí ve vládním oběžníku.

Pracovníci z ciziny by měli podle nařízení přerušit práci 15. října. Následovat bude složité kolečko dokazování, že na trhu práce chybí kvalifikovaná náhrada.

Až dosud firmy a nevládní organizace působící v Jižním Súdánu nebyly v otázce najímání cizích pracovníku nijak limitovány. Zaměstnance z cizích zemí dokonce nemusely hlásit ani na úřadech. Nyní budou muset jakoukoli pracovní pozici obsazenou cizincem ospravedlnit před komisí Ministerstva práce. Schválením nového zákona se Jižní Súdán zařadil po bok většiny ostatních východoafrických států, kde musí zaměstnavatelé rovněž informovat a zdůvodňovat všechny zahraniční pracovníky, uvádí server al-Džazíra.

Humanitární organizace doufají v obrat situace

Zaměstnanci z ciziny pracují v podstatě ve všech odvětvích. Nejméně tři keňské banky, které působí v Jižním Súdánu, se nechaly slyšet, že najít kvalifikovaného místního pracovníka je velmi obtížné. Podobný problém mají i humanitární organizace, kteří pro svou práci potřebují celou řadu studovaných zdravotníků se zkušenostmi v terénu. Ti však v řadách Súdánců chybí. 

Organizace Člověk v tísni pro Jižní Súdán podle svého programového manažera Pavla Muroně ani ostatní organizace zatím v této věci nepodnikají žádná unáhlená rozhodnutí. „Věříme, že dojde k vyjasnění celé situace pozitivním směrem a budeme moci nadále pokračovat ve své práci,“ uvedl pro iDNES.cz Muroň.

Dodal, že při setkání zástupců jihosúdánského koordinačního úřadu pro humanitární pomoc a ministerstva zahraničí se zástupci zahraničních humanitárních organizací „došlo k vyjádření z jihosúdánské strany, že tato směrnice s nimi nebyla konzultována a považují ji za velmi nešťastnou a nereálnou“. 

Zákon zhorší humanitární krizi, varují aktivisté

Charitativní organizace Oxfam varuje, že zákon může uspíšit a prohloubit současnou krizi, píše server BBC. Jižní Súdán totiž sužuje už od jeho vzniku v roce 2011 konflikt mezi politickými rivaly. V bojích proti sobě stojí síly věrné vládě prezidenta Salvy Kiira a vzbouřenecké oddíly vedené sesazeným viceprezidentem Riekem Macharem. Oba politici se vzájemně obviňují z pokusu o převrat. Rozděluje je však také etnická příslušnost: zatímco Kiir patří k etniku Dinků, Machar pochází z etnika Nuerů (více o historii a prvotních etnických potyčkách se dočtete zde).

Hladomor

Hladomor podle OSN nastává tehdy, jsou-li splněny nejméně tři z podmínek - pětina obyvatelstva nemá denně k dispozici jídlo, jehož hodnota činí aspoň 2100 kilokalorií, více než 30 procent dětí trpí podvýživou, z hladu denně zemřou buď dvě z 10 tisíc lidí nebo čtyři z 10 tisíc dětí, šíří se pandemická choroba, lidé nemají denně k dispozici ani čtyři litry vody, přesouvá se velký počet lidí, trvá civilní konflikt, lidé přicházejí o majetek a možnost výdělku.

Zprvu výhradně politické přestřelky přerostly v otevřenou etnickou válku, která zemi dohnala až na hranu humanitární katastrofy. Humanitární organizace už několik týdnů shodně prohlašují, že pokud se do situace nevloží mezinárodní pomoc, může už na konci září hrozit hladomor 3,7 milionům Súdánců.

Dětský fond OSN (UNICEF) upozornil, že na podvýživu by do konce tohoto roku mohlo zemřít až 50 tisíc dětí, pokud jim nebude poskytnuta pomoc. Podle OSN se bude jednat o nejhorší potravinovou krizi současnosti. Podle výpočtů OSN je potřeba k odvrácení hladomoru nejméně 750 milionů eur. Peníze však musí být na humanitární pomoc uvolněny okamžitě. 

„Pokud dojde k urychlenému uvolnění finančních prostředků a ke zlepšení bezpečnostní situace, tak celá řada velkých humanitárních organizací je schopna začít organizovat další pomoc už v rozmezí týdnů,“ uvedl Muroň. Mimo poskytnutí financí je však podle něj důležitý také tlak na válčící strany, které by se měly zavázat k alespoň dočasnému zastavení bojů a vytvoření humanitárních koridorů (více o situaci v Jižním Súdánu a zkušenostech pracovníka Člověka v tísni najdete zde).

Podívejte se na dokument Lékařů bez hranic z Jižního Súdánu (23. ledna):







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.