Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vylovte vrak, požadují pozůstalí rok po tragédii korejského trajektu

  10:20aktualizováno  10:20
Jižní Korea si připomíná rok od potopení trajektu Sewol, při němž zemřelo 304 lidí. Většina z obětí byli středoškolští studenti, kteří jeli na školní výlet. Po celé zemi se koná řada pietních akcí, mezi pozůstalými však převládá hněv na vládu, která se podle nich s katastrofou nedokázala vypořádat.

Korejští záchranáři u vraku trajektu Sewol (17.dubna 2014) | foto: AP

V Ansanu, odkud studenti před rokem vyjeli, byly na vládních budovách staženy vlajky na půl žerdi a obyvatelé města drželi minutu ticha. Už ráno se do oblasti nehody vypravil jihokorejský premiér I Wan-ku, ale zahnali ho příbuzní obětí.

Pozůstalí pohrozili, že celou vzpomínkovou akci zruší, pokud jim vláda nedá závazný slib, že vyzdvihne vrak trajektu a vyšetří příčinu jeho potopení. Náklady na vyzdvižení trajektu se odhadují v přepočtu až na 3,5 miliardy korun a trvat by tato operace mohla až rok a půl.

Fotogalerie

Truchlícím příbuzným chtěla vyjádřit soustrast i prezidentka Pak Kun-hje, než odletí na plánovanou oficiální návštěvu Kolumbie. Většina rodin se s ní však podle médií na protest odmítla setkat. Prezidentka nicméně pronesla projev, v němž bez bližších podrobností slíbila vyzdvižení potopeného plavidla, „co nejdříve to bude možné“.

Shromáždění a další vzpomínkové akce se dnes konají i v centru Soulu, kde příbuzní obětí měsíce pořádali protesty proti tomu, jak si vláda v souvislosti s námořní katastrofou vedla. Podpory se jim dostalo od parlamentu, když 161 ze 300 poslanců Národního shromáždění schválilo rezoluci vyzývající vládu, aby zajistila vyzvednutí vraku z mořského dna, jak žádají pozůstalí.

Zatímco bezprostředně po potopení trajektu ovládl zemi všeobecný šok a smutek, první výročí jedné z nejhorších katastrof v zemi přináší mnohem komplikovanější emoce. Krom smutku a hněvu se přidává i frustrace mnoha Jihokorejců z vlastní vlády, která zatím nedokázala prosadit smysluplné zlepšení bezpečnostních předpisů. A někteří lidé uvádějí, že už jsou z neustálého soustředění pozornosti na nehodu trajektu Sewol unavení.

Pasažéři měli zůstat v kajutách

Trajekt Sewol se potopil během plavby z jihokorejské pevniny na ostrov Čedžu. Na palubě v tu chvíli bylo 476 lidí, zachránit se ale podařilo jen 172 z nich. Podle vyšetřovatelů byl trajekt přetížený, loď plula příliš rychle a v okamžiku nehody jí velela nezkušená třetí důstojnice.

Když se loď začala potápět, posádka nařídila pasažérům, aby zůstali v kajutách. Kapitán a jeho nejbližší spolupracovníci pak místo nich zachránili sami sebe.

Potápění trajektu natočili pasažéři na mobilní telefony:

Kapitán I Čun-sok se obětem a pozůstalým později několikrát omluvil. Pokyn k opuštění lodi prý nevydal, protože moře bylo příliš chladné a cestujícím hrozilo, že je strhnou silné proudy.

U soudu dostal kapitán trest 36 let vězení, žalobci pro něj původně žádali trest smrti. Hlavní lodní inženýr byl odsouzen k 30 letům za mřížemi, dalších 13 členů posádky dostalo trest až 20 let odnětí svobody (psali jsme zde).

Rozhodnutí soudu vyvolalo mezi pozůstalými obětí vlnu nevole. Trest pro posádku trajektu se jim zdál příliš mírný a požadovali trest smrti.

MAPA: Trasa jihokorejského trajektu Sewol, který se potopil cestou z Inčchonu na ostrov Čedžu.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.