Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Karolína stáhla vlajku Konfederace, symbol hrdosti i otrokářství

  17:31aktualizováno  18:19
Jižní Karolína v pátek odstranila z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky spornou konfederační vlajku. Ceremonii přihlížely tisíce jásajících a tleskajících lidí, vlajka na místě vlála dlouhých 54 let. Nyní bude přemístěna do historické expozice vojenského muzea v Columbii.

Jižní Karolína v pátek odstranila z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky spornou konfederační vlajku (10. července 2015) | foto: AP

Spor o vlajku vypukl po červnovém teroristickém útoku v Charlestonu, kde mladý rasista Dylann Roof zastřelil devět černochů (více o střelbě zde). Jednadvacetiletý mladík se často fotografoval právě s historickou zástavou Konfederace, kterou někteří považují za rasistický symbol spojený s někdejší otrokářskou érou.

Roof a zbraně

Ředitel FBI James Comey v pátek oznámil, že Dylann Roof, který v červnu v Charlestonu zastřelil devět lidí, neměl mít možnost pořídit si zbraně.  Aktuální slova Comeyho jsou přitom v rozporu s dřívějšími závěry vyšetřovatelů. Ti tvrdili, že všechny bezpečnostní prověrky Roofa byly v pořádku a nebyl proto důvod mu pořízení zbraní zakazovat.

„Sundejte ji,“ křičel dav, když se čestná stráž chystala zástavu ze stožáru stáhnout. „USA, USA,“ skandovali následně přítomní lidé. Jak řekl americké televizi CNN jeden z místních obyvatel, páteční krok je podle něj důležitým mezníkem v americké historii a on si velmi váží toho, že u toho mohl být.

Norma zakazující vyvěšovat konfederační vlajku prošla tento týden v úterý místním Senátem, ve čtvrtek ji po dlouhé debatě schválila Sněmovna reprezentantů a následně zákon podepsala jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová.

Podle amerického prezidenta Baracka Obamy je svěšení vlajky „znamením dobré vůle a ozdravení a rovněž významným krokem k lepší budoucnosti“. Prezident to napsal na Twitteru jen pár minut poté, co byla zástava ze stožáru odstraněna. Jedním ze zavražděných v Charlestonu byl i pastor Clementa Pinckney. Obama tehdy pronesl řeč na jeho pohřbu a následně vyvolal vlnu emocí, když náhle začal zpívat křesťanskou hymnu Amazing Grace.

Fotogalerie

Jižní Karolína byla posledním americkým státem, který umístění kontroverzní vlajky symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861-1865 na veřejných budovách toleroval.

Veřejnost i politiky vlajka rozděluje: zatímco mnozí ji považují za symbol rasové diskriminace, jiní ji označují za součást neodmyslitelného historického dědictví a hrdosti amerického Jihu. Konfederační symbol je nadále součástí vlajky státu Mississippi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.