V historii města to je jeden z nejvýznamnějších dní, který v kronice dostane minimálně jednu stránku. Letošní kunovická Jízda králů totiž byla historicky první po jejím zapsání do světového kulturního dědictví UNESCO. "Jsem velmi pyšná a hrdá, že se to podařilo," pochvalovala si v neděli před polednem starostka Kunovic Ivana Majíčková.
Letošní jízda byla plná premiér. Do slováckého města se sjelo mnohem více novinářů než obvykle, ukázal se tady Miloš Zeman a na své kolegy se přijeli podívat i starostové Skoronic, Hluku a Vlčnova. Tedy obcí, které jsou se svou Jízdou králů také součástí UNESCO.
Kunovice ale představily vůbec prvního krále, který nasedal na koně s vědomím, že už nejde jen o místní tradici, ale akci světového významu.
Na desetiletém Jakubu Machálkovi ale nervozita znát nebyla. Na svůj slavný den se chystal už několik měsíců. Učil se jezdit na koni, mluvit na veřejnosti, zpívat i tancovat slovácký verbuňk, tedy tanec, který je na seznamu UNESCO zapsaný už několik let. "Na jeden den se z něho stala nejznámější osobnost, to je velký tlak," upozornil Petr Pěcha.
Pětadvacetiletý mladík, který byl zároveň jedním z jezdců družiny, letošního krále učil verbuňk a před jízdou i během ní s ním pracoval, aby školák všechno zvládl a pochopil. Nejen fyzicky, ale hlavně psychicky.
A přípravy se podle všeho vydařily. Sobotní večer, při kterém pořadatelé svého krále představili, si návštěvníci hodně pochvalovali. "Bylo to silné a velmi dojemné," prozradila královská maminka Petra Machálková.
Její syn prokázal, že si královskou korunu zaslouží. Zpíval, verboval a mluvil před stovkami návštěvníků.
A v neděli už si jen užíval. "Je to dobré," zhodnotil Jakub krátce před devátou hodinou ráno. Načež si vložil papírovou růži do úst a od té doby nepromluvil.
Přesně tak, jak říká zvyk. Podle něj má král na sobě dívčí kroj, aby ho nikdo nepoznal a aby se neprozradil hlasem, nosí v ústech bílou růži. Při jízdě ho doprovázejí dva pobočníci a další jezdci. V Kunovicích se jich letos předvedlo 22.
Tisíce růží z krepového papíru
A diváci mohli obdivovat nejen kunovické kroje, které měli jezdci oblečené, ale i barevně nazdobené koně. Kvůli papírovým růžím se místní ženy scházely od poloviny ledna skoro dva měsíce. "Potkávaly jsme se každý den kromě víkendu," přiblížila dvaasedmdesátiletá Božena Stašková. Na každého koně musely vyrobit 1 600 růží z krepového papíru. "Není to složité, ale zdlouhavé," upozornila.
Přípravy zaměstnaly desítky lidí včetně úředníků. "Poslední týden jsem se snad nevěnoval ničemu jinému," přiznává Jan Šobáň, vedoucí odboru školství kunovické radnice. Měl shánět dotace na jízdu, zajistit rozpočet, koordinovat pracovníky z úřadu a zodpovídal i za doprovodný program. A o víkendu si také neoddechl. "Jsem na telefonu a hasím problémy," vysvětlil s úsměvem.
Žádné ale nenastaly. A spokojený byl i král Jakub. Zvládl sedět na koni od desáté do šesté hodiny večer, navíc v kroji, což ve slunečný den nebylo právě jednoduché. "Promluvit nesmí, ale kývá, že si to užívá, a že by příště jel zas," hlásil v neděli v poledne Pěcha. Právě seděl s králem a celou družinou na obědě, který pro něj byl jedinou přestávkou při jízdě. Výjimečný den pro něj skončil po šesté hodině večer.
