Mladí samci už si brousí drápy. Jiří Paroubek prohrál dvoje volby a jednu pranici o premiérské křeslo. I když je jeho situace zvláštní, nedivme se tedy, že se ozývá alespoň výhrůžný štěkot od Zdeňka Škromacha.
Miroslav Vlček, který už díky Paroubkově nešikovnosti zaujal jemu vyhrazené místo na poradní skále, zas výhrůžně cení zuby a koulí očima. Útok však obyčejně ohlašují samci, kteří se pak na poraněného vůdce nevrhnou.
Podobně meldoval v roce 2002 kandidaturu na předsedu ODS Evžen Tošenovský. Když zle pocuchaný Klaus zjistil, že by prohrál, a stáhl ocas mezi nohy, stáhl se i ostravský hejtman a jeho místo zaujal bezstarostný Topolánek. I když je Škromach v sociální demokracii těžká váha, lze předpokládat, že Paroubka nakonec vyzvou jiní. Vyzvou-li ho.
Předseda sociálních demokratů sice prohrál, ale svou prohru dokáže vydávat ve své smečce za výhru. A téměř právem. Podržíme-li přirovnání, stal se vůdcem vypelichaného, vysmívaného hloučku, který žral jen to, co zbylo po hyenách, a po těch obyčejně nezůstane nic.
Pod Paroubkem se sociálnědemokratickým zvířatům opět zaleskla srst a zakulatila břicha. Jenže pak jim lovné teritorium se spoustou vyžraných antilop a pakoňů o fous zabrala Topolánkova tlupa.
Kdyby Paroubek vyhrál volby nebo i po prohraných ukořistil vládu, byl by v sociální demokracii někým stejně nedotknutelným jako íránský imám. Jenže se mu to nepovedlo, i když bojoval odvážně a nasadil všechnu sílu.
Jeho smečka je tak sice početná a silná, nic, čemu by se šakali smáli, ale k nejlepším lovištím je daleko, a tak náročnější samci za zády vůdce reptají a navzájem si dodávají odvahy ke smrtelnému boji.
Rudyard Kipling v Knize džunglí píše, jak nedočkavci líčili na vůdce vlčí smečky, šedáka Akelu. Nadehnali mu zvlášť bujného srnce a provokovali ke skoku. Když mine, je odsouzen k smrti.
Podobně si počíná Vlček, když říká, že Paroubkova jakost se prokáže tím, jak obstojí v prezidentských a krajských volbách v roce 2008. To jsou přímo nadsrnci.
Boj o Hrad je podle všeho prohrán už teď, pokud Klaus například neprozřetelně neprohlásí, že otcem malého Nicolase je on. A krajské volby? Ty drží ODS už několik let. Má mnohem schopnější volební štáby na nižší úrovni než sociální demokracie a samozřejmě všechny výhody, které mají už zajetí hejtmani v rukou.
Co je tady úspěch sociální demokracie? Dobýt jeden kraj, nebo dva? Nebo hned osm? Do zdánlivě ztracené bitvy ve Středočeském kraji se chystá David Rath. Ač zatím Paroubka nekritizuje, je to nejspíš on, kdo má největší šance ho vyzvat.
Schopný, výmluvný, bez politického směru, ale i závaží, dokáže se vlichotit jak pravému, tak levému křídlu sociální demokracie. Navíc za ním leží samé úspěchy.
Podobně jako Topolánek i Rath skoro pořád vyhrává. Kdyby nakrásně vyhrál ve středních Čechách, byl by vítězem především on, pak teprve sociální demokracie a Paroubek až daleko vzadu.
Avšak zpět k přírodě: zraněného vůdčího samce nelze podceňovat. Svou schopnost vládnout smečce například často dokazuje i tím, že získává přízeň atraktivních samic. Jestliže tedy Škromach kritizuje Paroubkův milostný život, může v tom být i závist méně zdatného samce.
