Senát Nejvyššího soudu odmítl dovolání jak Urbanové, tak Čunka. V případě Urbanové ho totiž soud neshledal přípustným. "Nebyla v něm zformulována žádná po právní stránce zásadně významná otázka," stojí v rozsudku.
Čunkovo dovolání potom bylo odmítnuto jako nedůvodné, protože "z obsahu a souvislostí výroků žalovaného soud dospěl k závěru, že jeho úmyslem bylo dehonestovat žalobkyni, pak z hlediska výtek uplatněných žalovaným v dovolání je třeba napadený výrok rozsudku Vrchního soudu v Olomouci považovat za správný".
Podle pravomocného rozsudku Čunek poškodil práva své bývalé podřízené některými tvrzeními v médiích a zveřejněním osobní korespondence. Za největší zásah soudy považovaly to, že Čunek označil Urbanovou za lhářku. Bývalá sekretářka za to po Čunkovi požadovala skoro desetimilionové odškodné.
