Alespoň to tvrdí Čchoi Sung-yong, šéf Svazu zástupců rodin unesených. Tato organizace se sídlem v jihokorejském Soulu tvrdí, že sousední komunistický režim drží až tisícovku jihokorejských vězňů a unesených. Svaz těmto lidem pomáhá s útěkem.
"Čchoi Wook-il se na sto procent vrátí domů," řekl předseda Svazu s tím, že nyní 67letý rybář se už 25. prosince dostal do Číny, kde kontaktoval jihokorejské diplomaty s žádostí o návrat do vlasti.
Čchoi byl v Severní Koreji od roku 1975, kdy byla unesena jeho loď Čchunwang i s třiatřiceti rybáři na palubě. Po úspěšném útěku se teď po jedenatřiceti letech setkal na čínském území se svou ženou.
Ojedinělé útěky
Jeho případ není zdaleka ojedinělý. Stovky lidí skončily v severokorejských věznicích už během Korejské války, která probíhala v letech 1950-53 a stala se jedním z nejvážnějších konfliktů studené války.
Únosy pokračovaly i v dekádách po válce. Utéct se pokusil jen málokdo. Nezdařený pokus totiž téměř jistě znamenal tvrdý trest, leckdy končící smrtí.
Rybář Čchoi se do Číny dostal přes hraniční řeku Tumen. Diplomaté z jeho země se prozatím k případu odmítli vyjádřit, což je plně v souladu s jejich politikou. Nic neřeknou, dokud není uprchlík v bezpečí.
Překvapivé přiznání
Únosy cizích občanů bývaly v Severní Koreji po desetiletí běžnou praxí. Na mezinárodní úrovni se o nich však většinou mlčelo. Až v roce 2006 začal Soul na svého severního souseda vyvíjet tlak a vynutil si přiznání: žije u nás deset jihokorejských vězňů a jedenáct unesených civilistů, přiznal Pchjongjang.
Ačkoliv skutečná čísla jsou pravděpodobně mnohokrát vyšší, i tak jde o bezpříkladné přiznání.
Únosy jsou také ostnem ve vztazích mezi Severní Koreou a Japonskem. Tokio je přesvědčené, že komunisté drží minimálně 17 Japonců.
