Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jihokorejský dělník emigroval do KLDR. Kimova říše ho přijala „vřele“

  12:33aktualizováno  12:33
Jihokorejci Kang Tong-rimu se splnil životní sen. Po několika neúspěšných pokusech přešel třicetiletý dělník z prasečí farmy nejstřeženější hranici světa a vrhl se do náruče stalinistické KLDR. Jeho hrdinský čin ocenil Pchjongjang vřelým přijetím. Opačným směrem uteklo už 17 tisíc lidí.

Kang Tong-rim pochází podle severokorejské státní agentury KCNA z malé pobřežní vesnice Beolgyo. Nejdříve pracoval v továrně na polovodiče firmy Samsung a později na prasečí farmě.

Život ve svobodné a demokratické Jižní Koreji ho ale nenaplňoval a v hlavě se mu začal rodit přesně opačný nápad než 2800 Severokorejcům, kteří jen minulý rok utekli před hladem a represemi z pevnosti Kim Čong-ila.

Pchjongjang připravil vstřícné přijetí

Kang začal snít o životě v KLDR. Brzy se rozhodl, že sny promění ve skutečnost. O přechod hranice, které se říká demilitarizovaná, ale ve skutečnosti je nejvíce opevněnou hranicí na světě, se pokusil opakovaně při své vojenské službě v letech 2001 až 2003. Vždy neúspěšně.

REPORTÁŽ Z KLDR

Nejstřeženější hranice světa zblízka

Na severokorejskou stranu hranice vkročil až o šest let později a to přes východní část demilitarizované zóny. Režim Kim Čong-ila, který jistě nebude váhat využít jeho zběhnutí k propagandě, ho podle agentury KCNA přijal vřele. Kang je prý rád, že se mu podařilo "splnit si svůj sen o útěku".

Soul nyní prověřuje, zda jsou informace Pchjongjangu pravdivé. Vojenské zdroje zatím potvrdily, že Kang opravdu v letech 2001 až 2003 sloužil v armádě. "Snažíme se prověřit informace, jestli utekl přes demilitarizovanou zónu," řekl mluvčí ministerstva obrany s tím, že překročit hranici je téměř nemožné.

Do KLDR emigrují lidé zřídka

I když zní příběh o dobrovolném útěku do Severní Koreje neuvěřitelně, tak není zdaleka prvním. O útěk na sever se často pokoušejí kriminálníci. Ty ale KLDR posílá zpět.

HRANICE KLDR OČIMA AMERIČANEK

Zatkli nás a zavlekli na sever

Uvítací ceremoniál zběhovi z jihu uspořádali severokorejští předáci naposledy v roce 2005. Na sever se tehdy dostal čtyřiašedesátiletý muž, který v Jižní Koreji dvacet let pracoval na amerického vojenské základně.

V opačném směru - ze severu na jih - uteklo od roku 1953, kdy skončil Korejská válka, před hladem a represemi více než 17 tisíc lidí. Naprostá většina jich však zvolila cestu přes třetí země, přechod přísně střežené demilitarizované zóny mezi oběma Korejemi, která je zaminovaná a obehnaná ostnatým drátem, je prakticky nemožný.

NEJSTŘEŽENĚJŠÍ HRANICE SVĚTA

Severokorejské tábory jsou ostře hlídané, utéct z nich je prakticky nemožnéPodél 240 kilometrů dlouhé a čtyři kilometry široké demilitarizované zóny jsou na obou stranách rozmístěny stovky tisíc ozbrojených vojáků. Působí zde i několik tisíc Američanů. Na dodržování příměří na hranici navíc dohlíží od roku 1953 Dozorčí komise neutrálních států. Předloni protnul nejstřeženější hranici světa po 56 letech první vlak. - přečtěte si Rozdělený poloostrov po půl století spojil vlak

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.