Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jihokorejský dělník emigroval do KLDR. Kimova říše ho přijala „vřele“

  12:33aktualizováno  12:33
Jihokorejci Kang Tong-rimu se splnil životní sen. Po několika neúspěšných pokusech přešel třicetiletý dělník z prasečí farmy nejstřeženější hranici světa a vrhl se do náruče stalinistické KLDR. Jeho hrdinský čin ocenil Pchjongjang vřelým přijetím. Opačným směrem uteklo už 17 tisíc lidí.

Kang Tong-rim pochází podle severokorejské státní agentury KCNA z malé pobřežní vesnice Beolgyo. Nejdříve pracoval v továrně na polovodiče firmy Samsung a později na prasečí farmě.

Život ve svobodné a demokratické Jižní Koreji ho ale nenaplňoval a v hlavě se mu začal rodit přesně opačný nápad než 2800 Severokorejcům, kteří jen minulý rok utekli před hladem a represemi z pevnosti Kim Čong-ila.

Pchjongjang připravil vstřícné přijetí

Kang začal snít o životě v KLDR. Brzy se rozhodl, že sny promění ve skutečnost. O přechod hranice, které se říká demilitarizovaná, ale ve skutečnosti je nejvíce opevněnou hranicí na světě, se pokusil opakovaně při své vojenské službě v letech 2001 až 2003. Vždy neúspěšně.

REPORTÁŽ Z KLDR

Nejstřeženější hranice světa zblízka

Na severokorejskou stranu hranice vkročil až o šest let později a to přes východní část demilitarizované zóny. Režim Kim Čong-ila, který jistě nebude váhat využít jeho zběhnutí k propagandě, ho podle agentury KCNA přijal vřele. Kang je prý rád, že se mu podařilo "splnit si svůj sen o útěku".

Soul nyní prověřuje, zda jsou informace Pchjongjangu pravdivé. Vojenské zdroje zatím potvrdily, že Kang opravdu v letech 2001 až 2003 sloužil v armádě. "Snažíme se prověřit informace, jestli utekl přes demilitarizovanou zónu," řekl mluvčí ministerstva obrany s tím, že překročit hranici je téměř nemožné.

Do KLDR emigrují lidé zřídka

I když zní příběh o dobrovolném útěku do Severní Koreje neuvěřitelně, tak není zdaleka prvním. O útěk na sever se často pokoušejí kriminálníci. Ty ale KLDR posílá zpět.

HRANICE KLDR OČIMA AMERIČANEK

Zatkli nás a zavlekli na sever

Uvítací ceremoniál zběhovi z jihu uspořádali severokorejští předáci naposledy v roce 2005. Na sever se tehdy dostal čtyřiašedesátiletý muž, který v Jižní Koreji dvacet let pracoval na amerického vojenské základně.

V opačném směru - ze severu na jih - uteklo od roku 1953, kdy skončil Korejská válka, před hladem a represemi více než 17 tisíc lidí. Naprostá většina jich však zvolila cestu přes třetí země, přechod přísně střežené demilitarizované zóny mezi oběma Korejemi, která je zaminovaná a obehnaná ostnatým drátem, je prakticky nemožný.

NEJSTŘEŽENĚJŠÍ HRANICE SVĚTA

Severokorejské tábory jsou ostře hlídané, utéct z nich je prakticky nemožnéPodél 240 kilometrů dlouhé a čtyři kilometry široké demilitarizované zóny jsou na obou stranách rozmístěny stovky tisíc ozbrojených vojáků. Působí zde i několik tisíc Američanů. Na dodržování příměří na hranici navíc dohlíží od roku 1953 Dozorčí komise neutrálních států. Předloni protnul nejstřeženější hranici světa po 56 letech první vlak. - přečtěte si Rozdělený poloostrov po půl století spojil vlak

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.