Prezidentka je ochotna mimo jiné poskytovat Pchjongjangu širší humanitární pomoc, zároveň nehodlá dát všanc národní bezpečnost. Severní Korea jakékoli iniciativy Pak Kun-hje odmítá.
Pak je vůdkyní vládnoucích konzervativců a také dcerou zesnulého protikomunistického diktátora Pak Čong-hia a Pchjongjang její výzvy k dialogu opakovaně označuje za "podvod".
"Vypuštění severokorejské rakety dlouhého doletu ukázalo, jak vážné bezpečnostní situaci čelíme. Dodržím slib a zahájím novou éru na Korejském poloostrově založenou na silné bezpečnosti a diplomacii vzájemné důvěry," řekla Pak po návštěvě nejznámějšího jihokorejského hřbitova, kde jsou pochováni i její rodiče.
Nevyloučila summit s Kim Čong-unem
Ve své předvolební kampani nevyloučila ani summit s mladým severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, který se ujal moci před rokem, a distancovala se od tvrdé politiky odcházejícího prezidenta I Mjong-baka, který prakticky pozastavil humanitární pomoc severnímu sousedovi.
Pak uvedla, že Soul je ochoten posílat Pchjongjangu potraviny, léky a zboží každodenní potřeby pro malé děti, nemocné a další zranitelné skupiny obyvatelstva. Žádný z těchto druhů pomoci nebude podle prezidentky zneužitelný pro vojenské účely. Severní Korea se rovněž musí vzdát svého jaderného programu.
Podle analytiků je ale možné, že nová jihokorejská prezidentka bude ve svých snahách o sbližování s KLDR omezována politickými jestřáby ze své vládní konzervativní Strany nových obzorů, jakož i mezinárodním společenstvím odhodlaným potrestat Severní Koreu za start rakety dlouhého doletu, který Západ považuje za záminku k testování balistických střel schopných nést jadernou hlavici.
Nedostatečná omluva obětem
Pak Kun-hje získala ve volbách téměř 52 procent hlasů, její liberální soupeř
Mun Če-in 48 procent. Do funkce oficiálně nastoupí v únoru. Pak Kun-hje zvítězila i přesto, že je dcerou někdejšího vojenského diktátora z let 1961-1979
Pak Čong-hia, který je kontroverzní osobností jihokorejských dějin.
Jsou mu přičítány zásluhy za poválečnou obnovu země a rychlý ekonomický růst, ale současně je odsuzován za bezohledné potlačování odpůrců režimu. Otcovo dědictví pronásledovalo vítězku voleb po celou dobu kampaně. Ve snaze o usmíření Pak veřejně přiznala porušování lidských práv za vlády svého otce a omluvila se rodinám obětí.
Pro většinu z nich však byla její omluva nedostatečná, prý jen chtěla "minulost rychle zamést pod koberec". Jednou z nechvalně proslulých exekucí byla poprava osmi mužů v roce 1975. Byli pověšeni pouhých dvacet čtyři hodin poté, co je soud odsoudil za údajnou velezradu. "Musí se snažit oslovit každého, i ty, kteří s ní nesouhlasí, ukázat svůj zájem a sympatii a říci, že je jí líto, co se stalo," uvedl na adresu nové prezidentky Pak Čung-il, vojenský kaplan, který byl tehdy svědkem této popravy.
