Informaci o výkupném pustilo v minulých dnech do světa hned několik afghánských činitelů. Podle japonského listu Asahi Shimbun položili Jihokorejci za 19 přeživších misionářů na stůl dva miliony dolarů. V první zářijový den se dokonce objevila zpráva o tom, že částka byla desetinásobně vyšší - dvacet milionů dolarů.
Jihokorejská vláda tvrzení odmítá jako nesmyslnou spekulaci. Po šesti týdnech zadržování rukojmích a popravě dvou z nich prý Talibům ustoupila pouze v podmínce stáhnout do konce roku z Afghánistánu svých dvě stě vojáků a nepouštět do oblasti další křesťanské misionáře. - více zde
Zvěsti o finančním vyrovnání odmítl opakovaně i samotný Taliban. Ten se naopak netají dalšími plány vůči cizincům. "Radikální hnutí Taliban bude nadále
unášet cizince, neboť se to ukázalo jako úspěšný prostředek, jak donutit zahraniční vlády stáhnout své občany z Afghánistánu," citovala agentura AP mluvčího fundamentalistů Karí Júsufa Ahmadího.
Na otázku, proč si Taliban vybral právě skupinu Jihokorejců, odvětil: "Přišli do naší země, aby
měnili naši víru. ... Proto jsme je zajali."
Kvůli ambicím šířit slovo boží v neklidné oblasti s převahou muslimů čelí kritice i samotní navrátilci. Mnozí jim vyčítají, že nedbali na bezpečnostní varování své vlády. Jiní mají obecnější námitky. Křesťanské nevládní organizace jsou prý v mnoha islámských zemích podezírány z toho, že humanitární pomoc používají jako zástěrku ve snaze obracet místní lid na víru.
"Kvůli takzvané válce proti terorismu je každá pomoc zpolitizovaná, nebo je za ni aspoň považována," řekl agentuře Reuters Samir Elhawary z výzkumného Institutu pro zahraniční rozvoj.
Profesionálové z humanitárních organizací jeho slova potvrzují. Zachovat si neutralitu a vyhnout se obvinění ze zaujatosti bylo podle nich těžké i dříve. Dnes je však údajné porušení nezávislosti vnímáno mnohem silněji.
