Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jihokorejci prý zajaté misionáře vyplatili miliony

  13:30aktualizováno  13:30
Za propuštění zajatých Jihokorejců inkasoval Taliban dva miliony dolarů. Taková prý byla tajná dohoda jihokorejské vlády s ozbrojenci. Zvěst, která unikla z afghánských úřadů, však poloostrovní vláda důrazně odmítla. Talibanu se nicméně jeho strategie zalíbila - pohrozil dalšími únosy cizinců.

Taliban propouští unesené Korejce - Korejská rukojmí v doprovodu pracovníků Červeného kříže. (29. srpna) | foto: APČTK

Informaci o výkupném pustilo v minulých dnech do světa hned několik afghánských činitelů. Podle japonského listu Asahi Shimbun položili Jihokorejci za 19 přeživších misionářů na stůl dva miliony dolarů. V první zářijový den se dokonce objevila zpráva o tom, že částka byla desetinásobně vyšší - dvacet milionů dolarů.

Jihokorejská vláda tvrzení odmítá jako nesmyslnou spekulaci. Po šesti týdnech zadržování rukojmích a popravě dvou z nich prý Talibům ustoupila pouze v podmínce stáhnout do konce roku z Afghánistánu svých dvě stě vojáků a nepouštět do oblasti další křesťanské misionáře. - více zde

Zvěsti o finančním vyrovnání odmítl opakovaně i samotný Taliban. Ten se naopak netají dalšími plány vůči cizincům. "Radikální hnutí Taliban bude nadále
unášet cizince, neboť se to ukázalo jako úspěšný prostředek, jak donutit zahraniční vlády stáhnout své občany z Afghánistánu," citovala agentura AP mluvčího fundamentalistů Karí Júsufa Ahmadího.

Na otázku, proč si Taliban vybral právě skupinu Jihokorejců, odvětil: "Přišli do naší země, aby
měnili naši víru. ... Proto jsme je zajali."

Kvůli ambicím šířit slovo boží v neklidné oblasti s převahou muslimů čelí kritice i samotní navrátilci. Mnozí jim vyčítají, že nedbali na bezpečnostní varování své vlády. Jiní mají obecnější námitky. Křesťanské nevládní organizace jsou prý v mnoha islámských zemích podezírány z toho, že humanitární pomoc používají jako zástěrku ve snaze obracet místní lid na víru.

"Kvůli takzvané válce proti terorismu je každá pomoc zpolitizovaná, nebo je za ni aspoň považována," řekl agentuře Reuters Samir Elhawary z výzkumného Institutu pro zahraniční rozvoj.

Profesionálové z humanitárních organizací jeho slova potvrzují. Zachovat si neutralitu a vyhnout se obvinění ze zaujatosti bylo podle nich těžké i dříve. Dnes je však údajné porušení nezávislosti vnímáno mnohem silněji.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.