Vědci se v testu zaměřili na tradiční české pokrmy ze školních jídelen. "Vycházeli jsme z patnácti surovin, které testované jídelny při přípravě obědů používají nejčastěji. U těch jsme pak stanovili míru zátěže, jakou se na znečišťování ovzduší podílejí. A to od svého zrodu až po cestu na talíř," uvedl odborník na agroekologii Jan Moudrý, garant projektu za Jihočeskou univerzitu.
Kolik oxidu uhličitého způsobí...Jablko ze zahrady 0 g |
Nejhůře z tohoto pohledu dopadla rajská omáčka, a to kvůli hovězímu masu. "V těle skotu se totiž při trávení uvolňuje skleníkový plyn metan," vysvětlil Moudrý.
Hlavně kvůli tomu je na výrobu kilogramu hovězího masa počítáno s produkcí přes 12 kilogramů tohoto plynu. Pro srovnání, u vepřového je to asi polovina. Nejlépe si v tomto srovnání vede drůbeží, které je na polovině vepřového.
"Na druhou stranu kvůli tomu nelze skot zatracovat. Spásá totiž trávu, která při fotosyntéze spotřebovává ze vzduchu další skleníkový plyn oxid uhličitý, čímž se to přibližně kompenzuje," řekl Moudrý.
Nejlepší by podle něj bylo celkovou konzumaci masa snížit. A vyvážit ji třeba těstovinami, zeleninou či ovocem, jejichž produkce zatěžuje ovzduší daleko méně. "Ale pozor, nesmíme zapomenout na přepravní vzdálenost. Cesta takového kiwi z Nového Zélandu do Česka tuto výhodu samozřejmě stírá," nastínil Moudrý s tím, že studie nebere v potaz třeba umělá hnojiva a další negativní faktory.
Ke snížení znečištění atmosféry by podle Moudrého pomohl i vyšší podíl místních potravin ve školních jídelnách. A to zejména kvůli transportu, který by se tím zkrátil. Nehledě na to, že tyto plodiny jsou často kvalitnější než ty z dovozu.
"Vědecké argumenty na podporu regionálních potravin vítáme. Jejich častější přítomnost na jídelníčku školáků by byla přínosná pro zdraví dětí i pro životní prostředí. Navíc s pozitivním dopadem pro místní ekonomiku," potvrdila ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Hricová.
Výzkum potrvá celkem tři roky
Ve školním stravování rovněž vidí velký potenciál pro budování správných stravovacích návyků u mladých lidí. Naopak jako problém označila horší konkurenceschopnost menších místních dodavatelů. "Často jsou znevýhodněni dotační diskriminací vůči potravinám dováženým z původních členských zemí Evropské unie," naznačila Hricová.
Pro tradiční jihočeské sezonní produkty je plusem, že u nich odpadají příplatky na skladování i zpracování do podoby trvanlivých polotovarů.
Za pravdu Hricové dává vedoucí školní jídelny při Základní a mateřské škole v Sezimově Ústí Monika Radošová. Z regionálních potravin tu dětem podávají například loupané brambory ze Soběslavi, vejce z Dynína nebo maso z Plané nad Lužnicí. A rozšíření jihočeského sortimentu by se rozhodně nebránila. "Zájem bychom určitě měli o ryby, česnek či bezlepkové potraviny," vypočítala Radošová.
Rovněž souhlasí s tím, že jsou mnohdy české produkty kvalitnější a zdravější, ale zároveň dražší. "Výhodou je, že zboží je čerstvé a objednávky vyřizuji ze dne na den," řekla ředitelka.
Mezinárodní výzkum, který potrvá tři roky, má za sebou prvních 12 měsíců. Náklady ve výši jednoho milionu korun na něj z 90 procent uvolnila Evropská unie, zbytek hradí české ministerstvo pro místní rozvoj a Jihočeská univerzita.
