Skupina by podle hejtmana měla v řádu týdnů informovat vedení krajů o vážnosti situace a aktuálních opatřeních, zabývat by se měla i případným rozšiřováním bezzásahových zón a hospodaření v nich.
Na Šumavě je kůrovcová „pandemie“Tvrdí to dvanáctičlenná nezávislá expertní skupina |
"Navzdory proklamacím ministerstva životního prostředí a Správy Národního parku Šumava o tom, že vlastně situace krizová není a že není potřeba žádná krizová skupina a krizový plán péče, dnes v sídle správy ve Vimperku zasedla ona krizová pracovní skupina," informoval hejtman novináře.
S ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem a ředitelem správy NP Františkem Krejčím se domluvili, že každá zainteresovaná strana nominuje do komise po třech zástupcích.
Podle hejtmana tak byl splněn jeden z bodů, kterými podmiňoval nevyhlášení stavu nebezpečí.
"Můj požadavek na ustanovení krizové pracovní skupiny byl splněn a je mi jedno, zda se bude jmenovat krizová, nebo akční pracovní skupina. Je to prostě pracovní skupina, jejímž prostřednictvím se konečně ministerstvo a Správa NP Šumava a její management začnou bavit s jednotlivými kraji," řekl hejtman s tím, že výsledky očekává v řádu několika málo týdnů.
Splněn byl podle něj i druhý požadavek, a to tím, že správa parku nyní vyvíjí mnohonásobně větší aktivity, aby se s kůrovcem vyrovnala. Od pracovní skupiny očekává, že krajům sdělí, jaké další kroky by měly být přijaty, a podle toho se definitivně rozhodne, zda je vhodné stav nebezpečí vyhlásit.
Zimola v srpnu vystoupil s prohlášením, že režim v parku způsobil kůrovcovou pandemii, což odmítli ministr životního prostředí Ladislav Miko i ředitel správy František Krejčí.
Expert: Kůrovcovou pandemii lze pouze tlumit
Skupina na dnešním úvodním jednání ve Vimperku podle Krejčího diskutovala o závěrech expertní zprávy, kterou si nechal vypracovat v červenci hejtman Zimola. Šíření kůrovce je podle ní způsobeno zejména rozšiřováním bezzásahového území parku od roku 2006. Člen expertní skupiny Josef Vovesný tehdy prohlásil, že stávající systém péče vede k fatální devastaci Šumavy.
Kůrovcovou pandemii podle něj nelze zastavit, ale jen tlumit za cenu rozsáhlých holin. "Sešli jsme se hlavně proto, abychom zlepšili informovanost hejtmanů. Chceme je ubezpečit, že nic neponecháváme náhodě, že se snažíme efektivně proti kůrovci zasahovat tam, kde máme, a tam, kde nemáme, že uděláme dostatečná opatření pro to, abychom po obvodu bezzásahových území odchytali co největší množství kůrovce," řekl Krejčí.
Se zástupci expertní skupiny budou podle něj vyhodnocovat efektivnost integrovaného systému ochrany lesa. Skupina se sejde ve Vimperku opět příští pondělí.
Podle Krejčího byla technika proti kůrovci nasazena včas, letní rojení bylo ale letos specifické kvůli průběhu počasí. Aktuálně v Národním parku Šumava pracuje 152 lesních dělníků s motorovými pilami, 26 těžkých těžařských strojů - harvestorů, 20 univerzálních kolových traktorů, 18 lehkých vyvážecích souprav a 20 malých pásových vyklizovačů.
Na ochraně lesa proti kůrovci teď pracuje několik set lidí, shrnul Krejčí. K pondělí bylo vytěženo 149 tisíc metrů kubických kůrovcového dříví, vyznačeno k těžbě je dalších 48 tisíc metrů kubických.
