"Jsem rozhodně rád, že k přejmenování došlo," řekl po hlasování parlamentu krajský hejtman František Dohnal. "Nedomníval jsem se, že je název kraje tak důležitý. Anketa mezi lidmi ale prokázala, že si změnu názvu skutečně přejí," sdělil hejtman.
Názory na vhodnost nového pojmenování se však různí. Při jeho schvalování poslaneckou sněmovnou si například Ladislav Med, jeden z iniciátorů petice za odtržení Havlíčkobrodska od Jihlavského kraje, spojoval jméno Vysočina spíš se známým salámem.
Většinou však lidé chválí vypuštění pojmenování statutárního města. Předpokládají, že by nový název měl přinést uklidnění vášní, které se proti nově vzniklému kraji pozvedly.
Vysočina je jedním ze čtyř regionů, jejichž název se mění. Dříve Budějovický kraj ponese jméno Jihočeský, Brněnský kraj se stává Jihomoravským a bývalý Ostravský kraj bude používat název Moravskoslezský kraj.
Kolik bude vlastně přejmenování kraje v praxi stát? Půjde o prakticky zanedbatelnou částku. Krajský úřad totiž zatím nemá žádné vlastní hlavičkové papíry ani obálky. "V počítači předěláme hlavičky z Jihlavského kraje na Vysočinu, jedná se o náklady řádově několik tisícikorun," řekl Vystrčil.
Ne všichni však sdílejí nadšení z nového názvu. Někteří nepřikládají pojmenování území přílišnou důležitost, jiní dokonce nesouhlasí s výběrem názvu kraje. Samotní poslanci cítí v novém jménu vstřícnost ze strany krajského města. "Nový název vnímám jako ústupek nebo krok k celistvosti kraje. Jak se však bude lidem na Vysočině žít, je spíš otázka financí a sociálních jistot," zhodnotil poslanec Karel Černý.
