Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jihlavský kraj má nejlepší vývoj nezaměstnanosti

  22:43aktualizováno  22:43
Vysočina - Navzdory tomu, že za dobu existence kraje do něj neohlásil příchod žádný z opravdu gigantických investorů, má Jihlavský kraj nejpříznivější vývoj trhu práce v republice. Přestože je mnohými považován za chudý, může se pochlubit čísly jako žádný jiný. Za patnáct měsíců nového uspořádání země je totiž jediným, kde od počátku roku 2000 klesla míra nezaměstnanosti o více než dvě procenta.

Dynamikou se ke 2,1 procentnímu poklesu v Jihlavském kraji blíží vývoj v kraji Královéhradeckém, kde bylo tempo o dvě desetiny procenta pomalejší. Ve většině z dalších srovnatelných regionů se za uplynulý rok a čtvrt podařilo z nezaměstnanosti ubrat kolem procenta. V celostátním měřítku pak poklesla míra nezaměstnanosti za oněch patnáct měsíců o sedm desetin procenta.

"Ožilo strojírenství, které je tradičním oborem v regionu," zdůvodňoval už na podzim minulého roku příčiny příznivého vývoje analytik jihlavského úřadu práce Pavel Literák. Kromě strojírenství se v průběhu oněch patnácti měsíců podařilo nastartovat výrobu i v textilním a kožedělném průmyslu, ve sklářství i v průmyslu dřevozpracujícím. Díky tomu logicky ožilo i stavebnictví. "V průběhu roku se začala objevovat kvalitní místa, vzrostla nabídka na trhu práce," zjistil analytik trhu práce na Havlíčkobrodsku Martin Kouřil.

Dnes už dokážeme lidem pomoci,
říká zprostředkovatelka práce

Bohuslava Šmídová byla u toho, když na dveře zaklepali první klienti. Někteří tehdy mluvili hlasem, jako by jim právě zemřelo celé příbuzenstvo, na chodbách i v kancelářích oddělení zprostředkování zaměstnání panovala pesimistická atmosféra. Psal se rok 1991 a na úřady práce přicházeli první nezaměstnaní.

"Začátky byly těžké pro obě strany. Pro lidi, kteří najednou ztratili práci, i pro nás, co jsme měli pomoci," vzpomíná vedoucí oddělení zprostředkování pelhřimovského úřadu práce Bohuslava Šmídová. "Lidé přicházeli s nedůvěrou, my jsme zase neměli zkušenosti," dodává. První klienti měli celkem pochopitelný pocit křivdy. "Proč právě já?" byla častá otázka těch, jichž se zaměstnavatelé zbavili jako prvních. Ideologie strašlivé nemoci a nespravedlnosti buržoazního světa v myslích lidí stále dominovala. "Zejména pro starší generaci pojem nezaměstnanost představoval společenskou degradaci," dělí se o zkušenosti zprostředkovatelka zaměstnání.

Podle ní byl nejkontroverznějším obdobím právě rok 1991, kdy lidí bez práce trvale přibývalo. "Nikdo nevěděl, co bude dál. Tehdy také lidé, co k nám poprvé přicházeli, očekávali od úřadu práce daleko více, než kolik mohl udělat," říká Bohuslava Šmídová o této době. "Docházelo tehdy také nejčastěji ke konfliktům, s klienty jsme nezřídka komunikovali zvýšeným hlasem," přiznává. "To na počátku roku 2000, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla historických maxim a na Pelhřimovsku poprvé a naposledy překročila hranici pěti procent, byla atmosféra na úřadu podstatně klidnější. Lidé už věděli, co je bude čekat, a také my jsme jim už dovedli jejich budoucnost a možnosti přesněji popsat. A kromě toho přicházela generace lidí, která neměla o úřadu práce iluze," dodává.

Úspěšné zprostředkování práce spočívá v komunikaci mezi úřadem a nezaměstnaným. Pokud se oběma stranám podaří nalézt společnou řeč, je daleko větší naděje, že se klient brzy a bez újmy zpátky na trhu práce umístí.

"Musíme získat důvěru uchazeče o zaměstnání, umět ho vyslechnout, dozvědět se o něm potřebné informace, ale současně se mu neplést do soukromí a do ničeho ho nenutit, je skutečně to nejobtížnější," potvrzuje Bohuslava Šmídová úskalí profese, při jejímž úspěšném výkonu se neobejde bez znalostí z oblasti psychologie. "Myslím si, že jsme se toho hodně naučili všichni a že dnes umíme lidem bez práce daleko efektivněji pomoci," uzavírá.

Skutečností je, že ve srovnání se začátkem ledna minulého roku je v kraji o 81 procent volných míst více. Odborníci se shodují, že absence velkého zaměstnavatele je pro region spíše výhodou, nehrozí tak dramatické otřesy.
Své plody dnes sklízí rovněž aktivní politika zaměstnanosti, díky níž se dařilo zmírnit dopady restrukturalizace především na Žďársku, Třebíčsku a Havlíčkobrodsku.
Přes celkově příznivý vývoj však zůstávají v kraji mikroregiony, kde je lidí bez práce pořád hodně. Tradičně vysoká čísla hlásí Golčův Jeníkov, Bystřice nad Perštejnem, přes výrazné zlepšení přetrvávají problémy s hledáním práce v okrese Třebíč jako celku, zejména pak v jeho některých okrajových oblastech.

Přesto se však Třebíčsko může pochlubit pozitivním primátem. Ze tří desítek okresů v republice, kde míra nezaměstnanosti v době vzniku nových krajů byla nad hranicí deseti procent, šla právě v tomto okrese čísla nejvýrazněji dolů, o celá dvě procenta.

V některých místech začaly příznivému vývoji pomáhat radnice, které přispívají dopravcům, zabezpečujícím cestu do práce. Běžné také je, že se o přepravu lidí do práce a zpět stará zaměstnavatel.

Dlouhodobým problémem Havlíčkobrodska je i přes společné úsilí firem i úřadu práce zaměstnávání žen, byť celokrajském měřítku je bez práce o něco více mužů.
V současnosti v kraji nepůsobí větší firma, která by stála před krachem a hrozila propouštěním. Ze všech úřadů práce ale hlásí postupnou redukci stavů zaměstnanců banky. "Zatím nevíme nic bližšího, ale není tajemstvím, že náš bankovní dům má v celostátním měřítku snížit do dvou let počet zaměstnanců ze čtrnácti na deset tisíc," potvrdil ředitel pelhřimovské pobočky České spořitelny Jaroslav Ťoukálek. Zefektivňování služeb za pomoci snižování počtu zaměstnanců připravují i další peněžní ústavy. "Postupné propouštění v bankách samozřejmě nezaměstnanost nikterak dramaticky nezvýší, ale spíš bude problém najít pro ty lidi odpovídající uplatnění," poznamenala Dana Borovičková z pelhřimovského úřadu práce.

Na druhé straně pokračuje rozvoj průmyslových zón na okrajích okresních i dalších měst, pozitivně se projevuje povýšení Jihlavy na krajské město. Vliv Jihlavy jako krajského města na snižování nezaměstnanosti označil za jednu z příčin vývoje už v průběhu loňského roku Pavel Literák. "Rozšiřování výrobního potenciálu jihlavského okresu způsobila také skutečnost, že se Jihlava stala krajským městem," konstatoval loni v listopadu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.