Dynamikou se ke 2,1 procentnímu poklesu v Jihlavském kraji blíží vývoj v kraji Královéhradeckém, kde bylo tempo o dvě desetiny procenta pomalejší. Ve většině z dalších srovnatelných regionů se za uplynulý rok a čtvrt podařilo z nezaměstnanosti ubrat kolem procenta. V celostátním měřítku pak poklesla míra nezaměstnanosti za oněch patnáct měsíců o sedm desetin procenta.
"Ožilo strojírenství, které je tradičním oborem v regionu," zdůvodňoval už na podzim minulého roku příčiny příznivého vývoje analytik jihlavského úřadu práce Pavel Literák. Kromě strojírenství se v průběhu oněch patnácti měsíců podařilo nastartovat výrobu i v textilním a kožedělném průmyslu, ve sklářství i v průmyslu dřevozpracujícím. Díky tomu logicky ožilo i stavebnictví. "V průběhu roku se začala objevovat kvalitní místa, vzrostla nabídka na trhu práce," zjistil analytik trhu práce na Havlíčkobrodsku Martin Kouřil.
|
Dnes už dokážeme lidem pomoci, |
|
Bohuslava Šmídová byla u toho, když na dveře zaklepali první klienti. Někteří tehdy mluvili hlasem, jako by jim právě zemřelo celé příbuzenstvo, na chodbách i v kancelářích oddělení zprostředkování zaměstnání panovala pesimistická atmosféra. Psal se rok 1991 a na úřady práce přicházeli první nezaměstnaní. "Začátky byly těžké pro obě strany. Pro lidi, kteří najednou ztratili práci, i pro nás, co jsme měli pomoci," vzpomíná vedoucí oddělení zprostředkování pelhřimovského úřadu práce Bohuslava Šmídová. "Lidé přicházeli s nedůvěrou, my jsme zase neměli zkušenosti," dodává. První klienti měli celkem pochopitelný pocit křivdy. "Proč právě já?" byla častá otázka těch, jichž se zaměstnavatelé zbavili jako prvních. Ideologie strašlivé nemoci a nespravedlnosti buržoazního světa v myslích lidí stále dominovala. "Zejména pro starší generaci pojem nezaměstnanost představoval společenskou degradaci," dělí se o zkušenosti zprostředkovatelka zaměstnání. Podle ní byl nejkontroverznějším obdobím právě rok 1991, kdy lidí bez práce trvale přibývalo. "Nikdo nevěděl, co bude dál. Tehdy také lidé, co k nám poprvé přicházeli, očekávali od úřadu práce daleko více, než kolik mohl udělat," říká Bohuslava Šmídová o této době. "Docházelo tehdy také nejčastěji ke konfliktům, s klienty jsme nezřídka komunikovali zvýšeným hlasem," přiznává. "To na počátku roku 2000, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla historických maxim a na Pelhřimovsku poprvé a naposledy překročila hranici pěti procent, byla atmosféra na úřadu podstatně klidnější. Lidé už věděli, co je bude čekat, a také my jsme jim už dovedli jejich budoucnost a možnosti přesněji popsat. A kromě toho přicházela generace lidí, která neměla o úřadu práce iluze," dodává. Úspěšné zprostředkování práce spočívá v komunikaci mezi úřadem a nezaměstnaným. Pokud se oběma stranám podaří nalézt společnou řeč, je daleko větší naděje, že se klient brzy a bez újmy zpátky na trhu práce umístí. "Musíme získat důvěru uchazeče o zaměstnání, umět ho vyslechnout, dozvědět se o něm potřebné informace, ale současně se mu neplést do soukromí a do ničeho ho nenutit, je skutečně to nejobtížnější," potvrzuje Bohuslava Šmídová úskalí profese, při jejímž úspěšném výkonu se neobejde bez znalostí z oblasti psychologie. "Myslím si, že jsme se toho hodně naučili všichni a že dnes umíme lidem bez práce daleko efektivněji pomoci," uzavírá. |
Své plody dnes sklízí rovněž aktivní politika zaměstnanosti, díky níž se dařilo zmírnit dopady restrukturalizace především na Žďársku, Třebíčsku a Havlíčkobrodsku.
Přes celkově příznivý vývoj však zůstávají v kraji mikroregiony, kde je lidí bez práce pořád hodně. Tradičně vysoká čísla hlásí Golčův Jeníkov, Bystřice nad Perštejnem, přes výrazné zlepšení přetrvávají problémy s hledáním práce v okrese Třebíč jako celku, zejména pak v jeho některých okrajových oblastech.
Přesto se však Třebíčsko může pochlubit pozitivním primátem. Ze tří desítek okresů v republice, kde míra nezaměstnanosti v době vzniku nových krajů byla nad hranicí deseti procent, šla právě v tomto okrese čísla nejvýrazněji dolů, o celá dvě procenta.
V některých místech začaly příznivému vývoji pomáhat radnice, které přispívají dopravcům, zabezpečujícím cestu do práce. Běžné také je, že se o přepravu lidí do práce a zpět stará zaměstnavatel.
Dlouhodobým problémem Havlíčkobrodska je i přes společné úsilí firem i úřadu práce zaměstnávání žen, byť celokrajském měřítku je bez práce o něco více mužů.
V současnosti v kraji nepůsobí větší firma, která by stála před krachem a hrozila propouštěním. Ze všech úřadů práce ale hlásí postupnou redukci stavů zaměstnanců banky. "Zatím nevíme nic bližšího, ale není tajemstvím, že náš bankovní dům má v celostátním měřítku snížit do dvou let počet zaměstnanců ze čtrnácti na deset tisíc," potvrdil ředitel pelhřimovské pobočky České spořitelny Jaroslav Ťoukálek. Zefektivňování služeb za pomoci snižování počtu zaměstnanců připravují i další peněžní ústavy. "Postupné propouštění v bankách samozřejmě nezaměstnanost nikterak dramaticky nezvýší, ale spíš bude problém najít pro ty lidi odpovídající uplatnění," poznamenala Dana Borovičková z pelhřimovského úřadu práce.
Na druhé straně pokračuje rozvoj průmyslových zón na okrajích okresních i dalších měst, pozitivně se projevuje povýšení Jihlavy na krajské město. Vliv Jihlavy jako krajského města na snižování nezaměstnanosti označil za jednu z příčin vývoje už v průběhu loňského roku Pavel Literák. "Rozšiřování výrobního potenciálu jihlavského okresu způsobila také skutečnost, že se Jihlava stala krajským městem," konstatoval loni v listopadu.
