Jihlavský primátor Jaroslav Vymazal a další členové městské rady položili k

Jihlavský primátor Jaroslav Vymazal a další členové městské rady položili k pamětní desce Evžena Plocka květiny. | foto: Magistrát Jihlava

Před 44 lety vzplála třetí živá pochodeň, Jihlava si připomíná Plocka

  • 8
Ve čtvrtek to je 44 let, kdy se v Jihlavě pokusil upálit Evžen Plocek. Devětatřicetiletý muž tak v roce 1969 protestoval proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jeho čin, kterým navázal na Jana Palacha a Jana Zajíce, byl dlouho utajován. Jeho památku si připomněli jihlavští radní.

Čin Evžena Plocka nebyl v ničem jiný od sebeobětování se Jana Palacha nebo Jana Zajíce. Na rozdíl od nich se však o jeho činu příliš nevědělo. A to i přesto, že na Plockův pohřeb dorazilo pět tisíc lidí. Komunistická propaganda vše zamlčela, v tisku se o něm objevily pouhé dva řádky.

Poslední rozloučení s Evženem Plockem na nádvoří jihlavského podniku Motorpal. (12. dubna1969)

Povědomí o jeho oběti se mimo Jihlavu dostalo až koncem osmdesátých let, když reportáž o něm v samizdatové revue Alternativa publikovala spisovatelka Eva Kantůrková.

Plocek se na jihlavském Masarykově náměstí pokusil upálit na Velký pátek roku 1969. Čtvrtý dubnový den cestou z práce vešel do průjezdu poblíž náměstí. Nikým nerušen se polil ředidlem a vydal se směrem k budově Okresního výboru KSČ.

Cestou na pult střelnice - v Jihlavě na náměstí se tou dobou konala pouť - odložil dva letáky s textem Pravda je revoluční - Antonio Gramsci a Jsem pro lidskou tvář, nesnesu necit - Evžen. Pak se zastavil před sídlem strany, škrtl zápalkou a okamžitě vzplanul.

Hořícího muže považovali přihlížející za pouťovou atrakci

Na hořícího Plocka se lidé zprvu se zájmem dívali. Mysleli si, že se jedná o další pouťovou atrakci. Až po chvíli se Plockovi rozeběhli na pomoc. To už ale bylo pozdě. Jeho zranění byla natolik vážná, že o pět dní později, 9. dubna 1969, zemřel v jihlavské nemocnici.

Evžen Plocek byl přitom kovaným komunistou. Do strany vstoupil v roce 1955, dva roky po svatbě. Pracoval v jihlavském Motorpalu, kde mu jeho dělnický původ pomohl z nářaďovny na místo placeného předsedy ROH. Před svým upálením dokonce pracoval jako náměstek závodu.

S létem roku 1968 se však nesmířil. Vystupoval jako reformní komunista a v tom chtěl pokračovat i po srpnových událostech. Až začátkem roku 1969 pochopil, že Pražské jaro definitivně skončilo a z obavy před návratem dřívějších poměrů se rozhodl pro zoufalý pokus o probuzení lidu.

Památku třetí a po dlouhé roky utajované živé pochodně ve čtvrtek dopoledne uctili jihlavští radní. O půl jedenácté přerušili své pravidelné jednání a k pamětní desce na Masarykově náměstí položili květiny.

"Tu událost stojí za to připomenout pro mladou generaci. Jde také o to poučit se z historie," komentoval už dříve jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video