Od začátku listopadu zaznamenali zdravotníci na jihu Ruska 1812 případů úplavice. Počet postižených může podle Oniščenka ještě mírně narůst, protože původcům úplavice trvá až sedm dní, než se v těle projeví. Zároveň však dodal, že nalezení zdroje by mělo další šíření epidemie zastavit.
Většina pacientů má středně těžké potíže, což znamená vysokou teplotu, žaludeční nevolnost, průjem a zvracení. Žádné vážnější případy zatím zdravotníci nezaznamenali.
"Je to bezprecedentní událost co do počtu postižených i co do zeměpisného rozsahu," poznamenal v pondělí Oniščenko.
Epidemie zasáhla několik regionů včetně Krasnodarského kraje, Stavropolského kraje, Rostovské oblasti, Severní Osetie, Adygejské republiky a Astrachaňské oblasti.
Hygienici tvrdí, že nebezpečí rozšíření infekce do jiných regionů nehrozí. "Nešíří se to vzduchem jako chřipka. Člověk může být klidně v jednom bytě s nemocným úplavicí a nic se mu nestane," uvedl Oniščenko.
Ačkoli nemoc není smrtelná a většina lidí se rychle zotavuje po nasazení antibiotik, je obrovský počet postižených zarážející. Podle úřadů však zatím není třeba vyhlašovat karanténu a uzavírat postižená města.
Všichni nemocní se údajně otrávili smetanou a dalšími mléčnými výrobky z mlékárny v Kropotkinu mezi 23. říjnem a 1. listopadem. List Žizň napsal, že část výrobků skončila i v Moskvě.
Výrobky jsou zakázané, ale koupit se dají
Hygienici ihned po zjištění původce infekce zakázali prodej výrobků z tohoto závodu. Mnozí prodejci však neposlechli a údajně stále prodávají vadné kefíry, jogurty a majonézy.
V obchodech, na tržištích i na ulici, kde se mléčné výrobky v Rusku běžně prodávají, byly zabaveny tuny infikovaných mlékárenských výrobků. Policie podniká razie proti obchodníkům, kteří vadné zboží prodávají.
|
OBLÍBENÁ MLÉKÁRNA |
| * Kropotkinská mlékárna patřila mezi nejlepší ruské podniky. * Nedávno zvítězila v soutěži 100 nejlepších ruských výrobků. * Denně produkovala na 90 tun mléčných výrobků a zásobovala 60 obchodních středisek na jihu Ruska. * Kvůli úplavici byl odvolán z funkce ředitel Alexandr Lasukov. |
Příčinou epidemie byl podle prvních výsledků vyšetřování "lidský faktor". Ukázalo se, že devět pracovníků kropotkinské mlékárny, kteří přišli přímo do styku s mléčnými surovinami, bylo nakaženo bakterií Shigella sonnei.
V podniku se hrubě porušovaly pracovní předpisy. Žena, která odpovídala za výrobu kvásku, nechávala pomáhat závozníky, kteří neměli ve výrobní hale co dělat.
Podniková laboratoř nijak nekontrolovala produkci, a to ani poté, co podezření z šíření infekce padlo na mlékárnu.
První informace o masovém onemocnění úplavicí se objevily 5. listopadu, kdy počet nemocných dosáhl 200 lidí. Všichni si stěžovali na bolesti v žaludku, teploty a zvracení. Za jeden den se počet hospitalizovaných lidí zvýšil více než dvojnásobně a v dalších dnech se dramaticky zvyšoval.
Mlékárna se však brání obvinění, že jen ona je původcem epidemie. Objevily se dokonce spekulace ohledně bakteriologické diverze. Podle neoficiálních vojenských zdrojů to vyloučit nelze. Oficiální zdravotnické zdroje to však odmítají.
Dělníci z kropotkinské továrny, u nichž byla zjištěna infekce, tvrdí, že nepožili žádné mléčné výrobky, než ucítili nevolnost. Další zaměstnanci podniku tvrdili, že produkty z podniku jedli, ale neonemocněli. To vyvolalo podezření, že infekce by mohla být také ve vodě.
Úplavice je všeobecně považována za "nemoc špinavých rukou". Má také přízvisko "nemoc rozvojových zemí". Nejlepší prevencí je osobní hygiena a nejlepším preventivním prostředkem je mýdlo a horká voda.
 Ženy se přišly poradit na infekční oddělení nemocnice v Rostově na Donu poté, co se v oblasti severního Kavkazu se přes 1600 lidí, hlavně dětí, nakazilo úplavicí po požití závadných mlékárenských výrobků. (8. listopadu 2002) |
