Jen málokdo má to štěstí, že v nemocnici nikdy nebyl a s tamější stravou má nulovou zkušenost. Spíše k tomu má každý co říct. Fotky jídel z nemocnice proto dokážou na sociálních sítích rozproudit emotivní debatu.
Fotka talířů s koblihami pro pacienty dětského pooperačního oddělení, která vzbudila rozruch na Facebooku.
Před pár dny se takové pozornosti dostalo snímku, na kterém byly talíře s koblihami údajně pro pacienty z dětského pooperačního oddělení. „Dokud budeme pacientům ladit jejich zdraví k léčbě takovouto výživou, změn k lepšímu se nedočkáme,“ napsala k fotce blogerka, která si říká Doktorka v ofsajdu a která snímek na Facebooku sdílela.
Zatímco někteří koblihy hájili s tím, že občas sladkost neuškodí, jiní psali rozlícené komentáře, jak špatná a nezdravá je strava v českých nemocnicích.
Je však česká nemocniční strava opravdu tak špatná?
Jsou tu hlavně starší lidé a těm chutná, argumentují nemocnice
Minimálně podle výsledků průzkumu Kvalita očima pacientů, které získal portál iDNES.cz, nikoliv. Dotazníky vyplnilo 14 tisíc pacientů. Na otázku týkající se hodnocení stravy v nemocnici odpověděli takto: podle 36 % byla strava velmi dobrá, téměř 51 % lidí uvedlo, že byla spíše dobrá, a zbytku nechutnalo.
Co jíme v nemocnicích |
O dost jinak však výsledky působí, podíváme-li se na ně skrze různé věkové skupiny. Pak se ukazuje, že zatímco starším pacientům převážně chutná, těm mladým už tolik ne. Velmi dobrá byla strava pouze pro 20,8 % pacientů mladších třiceti let, u seniorů nad 70 let to přitom bylo 45,9 %.
„Hodnocení kvality stravy v nemocnicích nejdříve rostlo, ale v posledních letech vykazuje stagnaci nebo dokonce pokles. Domnívám se, že to souvisí s tím, jak se do nemocnic postupně dostávají ročníky pacientů, kteří již větší část svého života strávily v nových poměrech a mají nejen vyšší nároky na poskytované služby, ale také jinou skladbu svého jídelníčku,“ uvedl pro iDNES.cz vedoucí výzkumu Tomáš Raiter.
A tak zatímco starší pacienti nejrůznější omáčky s knedlíky, smažené řízky, pečivo s paštikou a ano - k snídani mnohdy i sladké pečivo včetně koblih -zpravidla vítají, řada mladších pacientů by volila jiná jídla a část z nich hlavně zdravější jídla.
Kaše s chia semínky? Nejedli by to
Lékaři a odborníci, kteří nemocniční jídelníčky připravují a zodpovídají za jejich dodržování, mají však pocit, že si současné jídelníčky dokážou obhájit. A to hned z několika důvodů.
„Drtivá většina hospitalizovaných pacientů a hlavně těch, kteří mají problémy s jídlem, jsou starší lidé. A ti mají prostě jiné chuťové preference a dnes tolik moderní zdravá strava jim prostě nechutná. Kdybychom jim servírovali nějaké kaše s chia semínky, nejsem si úplně jistá, jak by se na to tvářili,“ vysvětluje nutriční terapeutka Ivana Šišková z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Značná část pacientů by podle ní taková jídla nesnědla.
Takové argumenty však u výživových specialistů neobstojí a pro jídla, která člověku neprospívají, nemají v nemocnicích pochopení. „Mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními jsou velké rozdíly, a proto je třeba rozlišovat. Téměř jistě jsou i takové, které se snaží a nabízejí chutné, kvalitní jídlo. Ale zcela jistě je i dostatek takových, které běžně podávají nezdravé jídlo – nebo přesněji zdraví neprospěšné. Jinak nemohu třeba snídani založenou na koblihách nazvat,“ říká odbornice na výživu Margit Slimáková.
„Nejdůležitější je, aby pacienti vůbec něco snědli“
Dosud však nezazněl hlavní důvod, proč jsou podle lékařů nemocniční jídelníčky do značné míry specifické. Ač je totiž mimo nemocniční zdi jedním z největších strašáků současné společnosti obezita, zdravotnická zařízení se potýkají s úplně opačným problémem - malnutricí, tedy podvýživou.
„A podvýživa pacienty v nemocnici zabíjí. Proto je její prevence pro nás mnohem důležitější, než jestli po tu relativně krátkou dobu v nemocnici pacienti dodržují zdravou výživu. V tomto ohledu je skutečně lepší, aby byla strava - v uvozovkách - nezdravá, pokud nepoškodí nemocné ani zdravé, a pacienti ji budou ochotni sníst,“ říká pedagog a vedoucí oddělení klinické výživy Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout.
#jidlovnemocnicichByli jste v nemocnici spokojeni s jídlem, nebo vám nechutnalo? Napište nám svoji zkušenost nebo pošlete fotku jídla na adresu jidlo@idnes.cz. A nebo sdílejte fotky jídel pod hashtagem #jidlovnemocnicich na Instagramu či Facebooku. Vaše snímky ukážeme na iDNES.cz. |
Může se to zdát paradoxní, obzvláště když z každého směru zaznívá, jak žije česká společnost nezdravě, ale faktem je, že ani obézní lidé nejsou v nemocnici rizika podvýživy ušetřeni.
Existují totiž dva druhy malnutrice, jednak energetická, kdy člověk ztrácí tukovou hmotu, a jednak takzvaná stresová malnutrice. Tu zpravidla vyvolávají zánětlivá onemocnění, zápal plic, infekce močových cest, akutní pankreatitida, ale třeba i stres z operace.
„V takovou chvíli jde organismus do katabolického stavu a začne spotřebovávat bílkoviny vlastního těla, které jsou například ve svalech. Takže obézní může mít tuku, kolik chce, ale stejně se mu budou odbourávat svaly,“ vysvětluje Kohout, proč je pro nemocnice důležitější sestavit jídelníček, který sní větší část pacientů, než jídelníček, který by pochválil výživový poradce.
Nezastírá ale, že rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi jsou často propastné, jak ostatně ukazuje průzkum Kvalita očima pacientů.
Z osmnácti hodnocených nemocnic se podle názoru pacientů nejlépe vaří v nemocnici Na Pleši. Velmi dobrá tam byla strava podle 66,8 % pacientů. Druhé nejlepší hodnocení získala Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské, která velmi dobré hodnocení získala od 62,1 % pacientů. V obou nemocnicích chutnalo celkově 96 % pacientů. Chutnalo jim také v Psychiatrické léčebně Petrohrad nebo nemocnici Na Homolce.
Jak byste ohodnotil/a kvalitu jídla (dle věku)
Jak byste ohodnotil/a kvalitu jídla (dle vzdělání)
Jak byste ohodnotil/a kvalitu jídla (vybraná zařízení)
Reportáž z kuchyně v oblíbené nemocnici Na Pleši a několika dalších přineseme v dalších dílech seriálu Jídlo v nemocnicích. V nich se zmíníme ale i o špitálech, ve kterých dle průzkumu pacientům moc nechutná.
Čtyři jídla za 70 korun
V přípravě a kvalitě nemocničních pokrmů hrají mimo jiné významnou roli i finance. A je otázkou, zda je za stávajících podmínek vůbec možné požadovat po zdravotnických zařízení lepší kvalitu pokrmů.
Každá nemocnice si na základě příjmů od pojišťoven sama vytváří takzvanou stravovací jednotku, za níž musí pro každého pacienta připravit jídlo na celý den - tedy snídani, oběd, svačinu a večeři. A takřka všude jde o částky, za které by si toho běžný člověk doma u plotny mnoho uvařit nedokázal.
Pro představu, v pražské Fakultní nemocnici Motol vychází stravovací jednotka na pacienta a den v průměru na 69 korun, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na 67 korun a podobné je to ve většině českých nemocnic. Lépe je na tom třeba Ústřední vojenská nemocnice v Praze, kde mají k dispozici denní rozpočet asi 95 korun.
Jídlo v nemocnicíchProč v nemocnicích dostáváme k jídlu právě to, co dostáváme? Jak pacientům chutná? Proč strava v nemocnicích vždy neodpovídá doporučením zdravé výživy? Jak nutriční specialisté odůvodňují třeba smažená jídla pro pacienty? Kolik peněz strava stojí? Odpovědi na tyto a další otázky hledáme v seriálu iDNES.cz Jídlo v nemocnicích. Navštívili jsme nemocniční kuchyně, mluvili s řadou odborníků. Přečtěte si, co vše jsme o nemocničním stravování zjistili. |
„Dá se s tím pracovat jen pečlivou přípravou jídelníčku a výběrem dodavatelů, od kterých máme lepší ceny než běžní zákazníci. Mimo to máme jeden den trochu dražší jídlo, druhý den zase levnější, abychom se do toho vešli. Ale více peněz by nám rozhodně pomohlo,“ říká nutriční terapeutka z Fakultní nemocnice Motol Ludmila Sladká.
Nedostatek peněz podle ní však neovlivňuje jen kvalitu a druh surovin, stejné je to i s personálem. „Sehnat kuchaře je problém a sehnat dobrého kuchaře ještě větší. Kdo umí jen trochu vařit, půjde vařit do restaurace, kde dostane mnohem víc peněz. Tenhle problém ale mají všechny nemocnice,“ dodává Sladká. Konkrétně nemocnici Motol přitom pacienti v dřívějších průzkumech hodnotili velmi kladně.
Pokud se má něco změnit, je třeba začít od základu
Přesto se i zde najdou kritičtí pacienti a obecně nemá stravování v českých nemocnicích nejlepší pověst. Podle lékařů je za tím na jednu stranu nepochopení cíle, který má nemocniční strava splňovat, a na straně druhé ekonomické problémy, se kterými se většina zdravotnických zařízení potýká takřka ve všech oblastech svého působení.
Zůstává také například tajemstvím, kolik nemocnic výši své stravovací jednotky šidí na úkor jiných výdajů. „Někde to tak určitě může být. Ale věřte mi, že se většina nemocnic opravdu snaží, aby své pacienty dobře léčily a kvalitně nasytily tak, aby byli spokojení. Čelit totiž neustále nějakým stížnostem není vůbec nic příjemného,“ míní Kohout.
Podle něj jde o hluboce zakořeněný problém českého zdravotnictví, který vyplývá z toho, že jsou nemocnice za stejnou práci odměňovány různou částkou, protože mají s pojišťovnami smluvené rozdílné ceny. Tyto paušály se navíc desítky let nezměnily a postupně rozdělily nemocnice na ty, které si mohou dovolit experimentovat, a na ty, které se svým rozpočtem jen tak tak vyjdou. A to samozřejmě ovlivňuje i kvalitu tamního stravování.
„Pokud má jedna nemocnice za stejnou diagnózu a za stejně dlouhý pobyt pacienta 2,5krát vyšší platbu než jiná, má samozřejmě mnohem větší šanci cokoliv zlepšovat, včetně stravování,“ říká Kohout.
Jak to chodí ve velké nemocniční kuchyni? Navštívili jsme jich několik. Čtěte další díly seriálu Jídlo v nemocnicích.
Část pacientů podle něj však bude se stravou nespokojená vždy. Obzvláště ti, kteří se musí spokojit s přísnou dietou. „Člověk, který je zvyklý jíst normálně, případně až opulentně, a dostane třeba akutní zánět slinivky břišní, nebude nejdřív jíst vůbec nic, a pak dostane přísnou šlemovou pankreatickou dietu. Takový pacient nemůže být s jídlem spokojen, ale ne proto, že nemocnice vaří špatně, ale proto, že má prostě takovou dietu,“ míní Kohout.
Jak však dodává vedoucí průzkumu ke kvalitě nemocničního stravování Tomáš Raiter, nemocnice budou muset začít reagovat na to, že se na lůžka dostává jiná generace pacientů, kteří o stravě více přemýšlí a chtějí jiné jídlo. „Nemocnice se dostaly na hranici svých možností při zvyšování kvality stravy, a nyní je před nimi spíše strukturální změna nabídky pokrmů. Výmluva, že nová skladba stravy je finančně náročnější, a proto pro nemocnice těžko dostupná, dlouho nevydrží. Navíc to nemusí být vždy pravda.“
