Na látce zůstal z krve vytvořený obraz ukřižovaného muže.
Církev a mnozí vědci s jejím názorem nesouhlasí. "Otisk představuje muže ukřižovaného přesně tak, jak to popisují evangelia: přibitého na kříž za zápěstí, a nikoliv za ruce, jak to ukazuje většina středověkých zobrazení jeho utrpení."
"Vzhledem ke krvavým skvrnám v oblasti zad vás mohu ujistit, že onen muž byl navíc bičován mnohem víckrát, než jak to vypráví bible," vysvětluje Fluryová-Lembergová. Jiné výzkumy pravost odmítají. V roce 1988 polytechnická škola v Curychu provedla několik zkoušek uhlíku 14 a došla k závěru, že plátno bylo ve skutečnosti vyrobeno mezi roky 1260 a 1390.
Badatelka přesto není přesvědčena, protože je podle ní nutné brát tyto analýzy s rezervou, jelikož byl při nich použit kousek látky z okraje plátna. "Tento fragment je mastný a je v něm inkrustovaný uhlík pocházející z požáru, jemuž plátno uniklo v roce 1532 v Chambéry."
Vzácné plátno se musí chránit před oxidací. V současnosti je údajný Ježíšův rubáš uchováván v argonu, netečném plynu, jenž právě procesu oxidace brání. "Kdybychom nezasáhli včas, podklad tkaniny by ztemněl stejně jako obraz a ten by nakonec zmizel úplně," dodala.
Renomovaná badatelka je přesvědčená, že v plátně byl skutečně zabalen Ježíš. Svědčí o tom prý i "způsob přehýbání plátna či stopy vlhkosti v lemech, stejné, jako se objevily na svitcích od Mrtvého moře, které naznačují, že rubáš se uchovával v amfoře, což se ve starověku dělávalo".
"V každém případě plátno bude v sobě navěky skrývat alespoň kus tajemství a nikdy si nebudeme jisti na sto procent jeho pravostí. A nakonec je to také záležitost víry a je dobře, že tomu tak je," uzavírá Fluryová-Lembergová.
Jedinými neoddiskutovatelnými fakty jsou ta, že lněná tkanina, která se uchovává v Turíně, měří na délku 4,36 metru, na šířku 1,1 metru a že ukřižovaná osoba, jejíž mrtvola v ní byla zabalen a, byl 1,8 metru vysoký muž s krevní skupinou AB.
