Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ježíš dobývá rýžová pole. Na čínském venkově přibývá křesťanů

  8:27aktualizováno  8:27
Čínští křesťané se už nemusí tolik schovávat. V rychle se měnící zemi nachází křesťanství stále větší prostor. Zejména na venkově mu oveček přibývá podstatně rychleji než komunistické straně členů.
Náboženství, opium lidstva? V komunistické Číně to již dávno neplatí. Ilustrační foto

Náboženství, opium lidstva? V komunistické Číně to již dávno neplatí. Ilustrační foto | foto: AP

Temnotu noci pojednou protne vzletné mnohohlasé zvolání: "Bůh je tady, Bůh je tady!" Rozlehlou, spoře osvětlenou místností plnou ženských i mužských tváří rezonuje sborová modlitba. Každý z přítomných před sebou drží ohmatanou Bibli a s nadějí vzhlíží k přední stěně, na níž visí jasně červený kříž.

Vítejte na "podzemní" bohoslužbě čínských křesťanů. Takových jednoduchých "kostelů" je po čínském venkově nyní rozeseto bezpočet. A prakticky denně vznikají další. Křesťanství totiž čínské rolníky, ale zdaleka nejen je, táhne jako nikdy předtím.

70 milionů křesťanů

Přirozeně, následovníci Ježíše Krista nejsou v Číně ničím novým, první misionáři tam dorazili z Persie už v sedmém století. V posledních desetiletích však v zemi přibývá křesťanů ještě rychleji než v Evropě penzistů

Takový růst v historii křesťanství v Číně nemá obdoby.

Wang Cuo An, šéf státního úřadu pro náboženství

Podle nyní zveřejněných statistik Čínské akademie sociálních věd se k Ježíšově víře hlásí přes 70 milionů Číňanů (nejvíce je protestantů, počet katolíků je odhadován mezi 10 až 20 miliony). Pro srovnání - před třiceti lety bylo v říši středu maximálně 2,5 milionu křesťanů.

Zajímavé je v této souvislosti ještě jedno číslo: monopolně vládnoucí komunistická strana má "jen" zhruba 78 milionů členů. "Takový růst v historii křesťanství v Číně nemá obdoby," řekl nedávno BBC šéf Státního úřadu pro náboženské věci Wang Cuo An.

Zkříží tedy nakonec v Číně tamní křesťané své křížové meče s komunistickými srpy v boji o vliv a nové přívržence? Zatím tomu mnoho nenasvědčuje. A to i díky "novému" přístupu režimu ke křesťanským církvím.

Komunistická strana, byť je Čína i nadále oficiálně ateistickou zemí, se prakticky vzdala jejich násilného potlačování. Nejspíš na to už ani nemá chuť. V oblasti koexistence s "opiem pro lid" urazila Čína od Maových dob celé světelné roky. Svým občanům dnes poskytuje nesrovnatelně větší osobní svobodu, tedy pokud se nebouří.

"Strana je přesvědčená, že žádný Bůh neexistuje," vysvětloval Wang Cuo An, jak se nový přístup srovnává s oficiálním ateismem. "Ale strana zároveň věří, že by měla respektovat a chránit víru. Členové strany musí respektovat věřící a nezasahovat do jejich zájmů," dodal.

Podzemní církve hrají prim

Jistě, neznamená to, že se tajná policie zřekla veškerých represí a ponechala všechny ty bující církve a náboženské společnosti jejich osudu. Její příslušníci je dál špiclují, a cítí-li, že by mohlo jít o "zárodky rebelie", tak tvrdě zasáhnou. Pokud se však lidé věnují jen duchovní praxi, nechává je režim na pokoji. Ostatně, jinak to ani nejde - zkuste pozavírat desítky milionů občanů.

Oficiálně povoleným církvím pak vládnoucí moc jde docela na ruku a poskytuje jim i štědré dotace. Například na předměstí Nan-ťingu vzniká obrovský kostel pro pět tisícovek věřících. Dvacet procent stavebních nákladů hradí město, jde o miliony dolarů.

Co by mohlo být pro komunistickou stranu zdrojem určitého traumatu, je skutečnost, že drtivá většina čínských křesťanů (odhaduje se až pětasedmdesát procent) se nemodlí ve státem posvěcených nablýskaných kostelech, ale v "podzemních" svatyních, často v bytech. Tyto struktury jsou nelegální, mohou být kdykoliv rozprášeny a jejich vůdci pronásledováni.

Faktem však je, že se tak neděje příliš často. A jak listu The Straits Times tvrdil kněz Čang Ming-suan, hlava Společenství čínských domácích svatyní: "Čím více nás pronásledují, tím více nás bude."

Čím více nás pronásledují, tím více nás bude.

Čang Ming-suan, hlava Společenství čínských domácích svatyní.

Nynější raketový vzestup křesťanství v Číně má několik příčin. Jednak: Už se to "smí", není třeba se bát postihu. Jistě, je tu i duchovní přitažlivost, ale také potenciální spojení s hospodářskou prosperitou. Křesťanské církve jsou totiž třeba podle profesora Chuo Sin-pchinga z Čínské akademie sociálních věd schopné zaujímat roli služebníků čínské společnosti.

"Opravdu pomáhají, dělají dobrou práci," uvedl pro BBC. V prvé řadě to platí o chudém venkově. Vesnicemi obvykle zní stále stejný refrén: "K doktorovi je daleko a je drahý." Kde však selhala vláda, tam nastupuje Bůh. Alespoň věřící se k tomu takto upínají.

"Devadesát procent venkovanů se obrátilo k Ježíšovi, protože trpěli nějakou chorobou," uvedl pastor Liu Mao-ling z vesnického kostela v provincii An-chuej. Křesťané tedy rostou, nabývají sebevědomí. Dokud nezačnou ohrožovat čínské mocné, mohou být v klidu. Pokud se tak stane, a to třeba jen tím, že už jich bude "neúnosně" moc, úder komunistického srpu může přijít rychle.

Ostatní víry

Číňané bohatnou a pociťují nedostatek duchovna. Hladově se proto vrhají na různá náboženství, jež v říši středu nyní zažívají boom. Buddhismus Po pronásledování v časech nechvalně proslulé kulturní revoluce (1966 až 1976) zažívá silné obrození. Se zhruba 200 miliony příznivců je dnes nejpočetnějším čínským náboženstvím. V posledních letech se těší i jisté státní podpoře, neboť je vládnoucí stranou stále silněji vnímán jako integrální součást čínské kultury. Totéž platí o taoismu. Silnému pronásledování naopak čelí tibetský buddhismus. Taoismus Tuto víru, jež vznikla na čínském území, vyznává asi 10 milionů Číňanů. V zemi je na 1 600 taoistických chrámů. Taoistický koncept harmonie je po nástupu prezidenta Chu Ťin-tchaa do jisté míry součástí vládnoucí ideologie.
Islám Zhruba 20 milionů čínských muslimů, převážně sunnitů, je rozmístěno po celém území. Většinou však pocházejí z etnických menšin, z nichž největší jsou Chuejové a Ujguři. Mezi Ujgury v provincii Sin-ťiang jsou patrné silné tendence k odtržení od Číny.
Judaismus Židé se v říši středu usídlovali od středověku, mnozí především ve městě Kaj-fengu. Na počátku 20. století přišla druhá vlna židovských přistěhovalců především z Ruska. Ti se usazovali převážně ve městě Charbin na severovýchodě. Dnes zůstaly jen nepočetné komunity.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.