Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jezídi čelí útokům i v Řecku, odjet do Portugalska jim však úřady brání

  14:24aktualizováno  14:24
Řecko a Portugalsko se dostaly do sporu kvůli přesídlení stovek uprchlíků z komunity jezídů. Atény odmítají uprchlíkům udělit povolení k vycestování. Argumentují tím, že žádná země by si neměla vybírat běžence podle jejich rasy či vyznání. Portugalci však upozorňují, že jezídé jsou v řeckých táborech utlačováni.

Uprchlíci z řad jezídů v Řecku žijí převážně ve městě Agios Athanasios. | foto: AP

Čtyřiadvacetiletá jezídka Šaker Mahieová byla v posledních letech svědkem brutality Islámského státu. Jezídé jsou kvůli své víře pronásledováni, vražděni a ženy končí jako sexuální otrokyně (více zde). Mnozí raději opustili rodný Irák a vydali se na cestu do Evropy. Všechny státy EU se shodují, že jezídé jsou skupinou, která potřebuje speciální ochranu. Narozdíl od mnohých ekonomických migrantů.

Klid však jezídské rodiny s dětmi nenašly ani na starém kontinentu. Jejich cesta skončila už v Řecku, kde většina z nich žije v malém městě Agios Athanasios nedaleko Soluně. Chtěly by pokračovat dál, ale proti nim stojí byrokracie EU i Řecka.

Paví národ

Etnicky jsou to Kurdové, sami se ale pokládají za zcela svébytný národ, který svůj původ neodvozuje od Evy, ale pouze od Adama - první muž a první žena totiž prý soutěžili, kdo dokáže počít sám. Výsledkem Adamovy snahy jsou údajně právě jezídé.

Po celou dobu své existence čelí vyhlazování. V Iráku je jich zhruba 500 tisíc, jednotlivé odhady se ale značně liší. Významné komunity jezídů žijí i v Sýrii a Turecku, v Evropě jich je nejvíc v Německu.

Jejich náboženství se v dnešní formě zformovalo pravděpodobně ve 12. století, zná křty, obřízku, kasty i reinkarnaci. Není možné k němu konvertovat, stejně jako pro jezídy není možné uzavřít sňatek mimo jejich náboženství.

Jezídé věří, že svět stvořil Bůh, nyní však běh věcí ovlivňují andělé. Za jednoho z hlavních považují „pavího anděla“, jinak též Šajtána, který se objevuje v křesťanství i islámu. Tam je však považován za padlého anděla. Pro jezídy je naopak ztělesněním boží moudrosti a dobra.

Azyl jim sice nabídlo Portugalsko, úřady v Aténách jsou však proti. Tvrdí, že uprchlíky si nelze vybírat podle jejich náboženského vyznání. Přehnaně řečeno by pak na nejexponovanější státy jako Řecko a Itálii „zůstávalo jen to nejhorší“.

Portugalská europoslankyně Ana Gomesová se snaží přesunutí stovek jezídů dojednat mnoho měsíců. Argumenty Řecka považuje za neopodstatněné. Jezídé jsou podle ní terčem útoků i v Řecku, a to údajně zejména za strany Iráčanů v uprchlických táborech.

Úřady se jezídům snaží pomáhat, nemohou je však chránit na každém kroku. „Problémy jezídů bereme vážně, protože si zažili násilí i pronásledování. Snažíme se dělat všechno pro to, abychom je ochránili,“ sdělil agentuře AP řecký ministr pro migraci Yannis Mouzalas.

Ústrky ze strany ostatních uprchlíků však nejsou nic v porovnání s terorem, jaký zažívali po nástupu Islámského státu. Islamisté tisíce jezídů zmasakrovali zejména v iráckém regionu Sindžár v roce 2014 (více zde). Organizace spojených národů vraždění označila za genocidu, tedy cílené vyvražďovaní určitého etnika.

Šaker na tehdejší hrůzy nikdy nezapomene. Když vzpomíná na teror islamistů, jen těžko hledá správná slova. Pamatuje si, jak Islámský stát vtrhl do její vesnice. „Unesli ženy a dívky, muže zabili,“ popisuje. Ti, kteří přežili, utekli do sindžárských hor. Po mnoha týdnech se jim podařilo překročit hranice s Tureckem. Za převoz do Řecka museli zaplatit pašerákům.

Někteří jezídi do Portugalska nechtějí

Řecké úřady tvrdí, že v zemi aktuálně žije asi 60 tisíc uprchlíků, kteří touží pokračovat dál do Evropy. Brání jim v tom uzavřené hranice na takzvané balkánské trase. Atény nyní řeší problém, kde běžence ubytovat, a tlačí na členské státy EU, aby si uprchlíky rozdělily.

Fotogalerie

Portugalsko v rámci programu na přerozdělení uprchlíků dosud přijalo 1618 lidí. Mouzalas však tvrdí, že cílený přesun jezídů řecké úřady nemohou akceptovat. „Žádná vláda by neměla diskriminovat na základě rasy. Ti, kteří okolo celé věci dělají nejvíce povyku, tím rozhodně jezídům nepomáhají,“ tvrdí.

Jednotní nejsou v tomto ohledu ani samotní jezídé. „Do Portugalska nechci. Moje matka a bratr jsou v Německu, otec zůstal v Iráku. Pro rodinu je strašně těžké, když je rozdělená v několika zemích,“ vysvětluje Šaker. Někteří však v Portugalsku vidí šanci na lepší život.

Rijád Salo uprchl podobně jako Šaker nejprve do hor v Sindžáru. Později se s rodinou přesunul do Řecka. Jeho mladší dcera Xzidxan se narodila přímo v uprchlickém centru.

Salo se v řeckých uprchlických táborech necítí bezpečně. Svou budoucnost vidí v zemi, která není hlavním cílem běženců. „Nechci žít ve státu, kde je spoustu uprchlíků. Chtěl bych do Portugalska, protože je tam podle mě bezpečno,“ tvrdí.

Městečko Agios Athanasios se nachází nedaleko Soluně

Městečko Agios Athanasios se nachází nedaleko Soluně

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.