Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jestlipak víte o elektronické zdravotní kartě? Má ji už pětina Čechů, jenže...

  8:40aktualizováno  8:40
Zdravotní knížky na internetu stály spoustu peněz – a systém nefunguje. Záznamy na internetu jsou prázdné, doktoři tam sypou data jen nahodile. VZP přitom už za projekt zaplatila miliardu.

Titulní stránka společnosti IZIP spravující elektronické zdravotní knížky | foto: Kavárna

Nápad je to bezesporu dobrý. Vybavíme pacienty elektronickou zdravotní kartou, do níž jim lékaři budou vpisovat údaje o jejich nemocech, vyšetřeních, předepsaných lécích. Ušetří se miliony a mnohdy i zdraví nemocného. Tento nápad, do něhož u nás zatím nejvíc investovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), má však jedno velké minus – nefunguje. Zkušenosti ze zahraničí přitom dokazují, jak prospěšná může elektronizace zdravotnictví být, když se uchopí správně. Ve Španělsku a Dánsku již uspořila stovky milionů eur.

"I proti Slovensku máme dva roky zpoždění," přiznává náměstek ministra zdravotnictví Jiří Schlanger, který má na starosti právě to, aby se přerod zdravotnictví do digitální podoby rozhýbal. Vycházet při tom bude z projektu, který je v Česku nejdál, nicméně zatím přináší velmi rozpačité výsledky. Jsou to elektronické zdravotní knížky - od roku 2002 je nabízí společnost IZIP a platí VZP. Princip je jednoduchý: pacient si založí elektronickou knížku, dostane k ní přístupové údaje a s jeho souhlasem mu pak do karty zapisuje lékař. Převedeno na konkrétní příklad: pacient se léčí s cukrovkou, kterou řeší se svým praktikem. Ten ho časem pošle za specialistou, jenž díky dokumentaci na webu získá ucelený přehled o pacientovi, jehož fyzicky vidí poprvé.

Jiří Schlanger, dříve předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, od léta 2010 náměstek ministra zdravotnictví pro IT

Jiří Schlanger, dříve předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, od léta 2010 náměstek ministra zdravotnictví pro IT

"Vydělá" pacient i lékař

Osm pomalých let

Únor 2002: začíná pilotní fáze projektu IZIP, jehož partnerem se stala VZP.
Duben 2004: prezident LOK David Rath (ČSSD) ostře kritizuje, že zakázku získala bez výběrového řízení firma, v níž figurovali europoslanci za ODS Cabrnoch a Ouzký.
Listopad 2005: na VZP byla uvalena nucená správa kvůli dluhu 14 miliard.
Duben 2006: VZP dostala od antimonopolního úřadu rekordní pokutu 800 tisíc za to, že projekt bez soutěže zadala rovnou společnosti IZIP.
Březen 2010: projekt se po dvou letech stagnace opět rozjíždí, knížku má 1,3 milionu lidí a pokračují intenzivní nábory.
Podzim 2010: knížku má 2,1 milionu lidí, tedy třetina pojištěnců VZP. Do systému je zapojeno 15 tisíc zdravotníků, ne všichni s ním však pracují.

Výhodné je to tedy pro všechny strany. Nový lékař už nepošle pacienta na vyšetření, které jednou absolvoval, což znamená úsporu peněz i času. Nebude mu předepisovat stejné léky, které se pak nemocnému doma nahromadí a on je v nejhorším případě vyhodí do popelnice. Lékař bude mít díky elektronické kartě komplexní přehled o člověku, jehož vidí poprvé v životě, a vyvaruje se tak přehmatů a tápání. Když se pak pacient vrátí ke svému praktikovi, ten bude mít informace o tom, co se s ním dělo v jiné ordinaci.

To všechno je ideální stav. Jenže takhle to v ČR zatím nefunguje, přestože IZIP ani VZP nejsou příliš ochotny to připustit. "Námitky používají zpravidla ti, kteří se systémem nepracují nebo ho znají ze situace před několika lety," brání elektronické zdravotní knížky mluvčí VZP Jiří Rod.

Pojišťovna do projektu, který vznikl v roce 2002, investovala miliardu korun. Slovy ředitele IZIP Jiřího Paška: "První milion klientů zapojených do IZIP stál 600 milionů korun, ‚pořízení‘ druhého milionu lidí přišlo na 360 milionů a IZIP jako takový stojí 75 milionů ročně. "Měsíční paušál je zhruba 20 milionů. Tolik pojišťovna platí firmě bez ohledu na to, zda se v systému objeví nějaký zápis.

Podstrčili mi to, tak jsem podepsal

Největším problémem projektu IZIP je to, že lékaři, kteří jsou v něm zapojení, "mlčí". Do elektronických karet pacientů nic nepíšou, a protože v nich je málo informací, ani z nich nic nezjišťují. "Už kdysi mi to podstrčili k podpisu, tak jsem to podepsal, ale vůbec s tím nepracuju," přiznává chirurg Radovan Žižka, který má ambulanci v Olomouci. Figuruje přitom na webu IZIP jako lékař, který je zapojený do projektu elektronických knížek. Dohromady je tady 17 tisíc zdravotnických zařízení – tolik už se jich přihlásilo. Když však MF DNES některé lékaře obvolávala, zjistila, že u nich pacient s elektronickou kartou narazí, přestože se podpisem zavázali, že budou údaje do systému posílat. "Nic neposílám, nikdo po mně ani nechce, abych mu do elektronické karty něco psal," vysvětluje olomoucký chirurg.

"Víme, že mezi lékaři jsou skeptici," připouští ředitel IZIP Jiří Pašek. Ne všichni umějí s počítačem a někteří se bojí, že po nich zůstane stopa – když udělají chybu, bude o tom jednoznačný záznam.

Krásný opatrovnický svět ve výroční zprávě Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2009

Krásný opatrovnický svět ve výroční zprávě Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2009

Motivace: 2 Kč za zápis

Mezi pacienty hraje roli především neznalost. O elektronických knížkách toho moc nevědí dokonce ani ti, kteří si ji založili – aktuálně jich je 2,3 milionu. Několik lékařů se shodlo, že k nim do ordinace přišli s tím, že je náboráři IZIP oslovili v supermarketu (na ulici, doma, na nádraží) a nabídli jim službu s tím, že je to nebude nic stát a časem knížku stejně každý bude potřebovat. A protože to nic nestojí, pojištěnci VZP podepsali. Často se ani nezeptali, jak knížku používat.

Například u dveří rodičů Evy Macháčkové na Tachovsku zazvonili někdy v červenci. Elektronickou knížku jim doslova vnutili: "Byli neodbytní, tvrdili, že když nepodepíšou, tak třeba jednou budou muset měnit pojišťovnu. Tak to podepsali, ale dodnes knížku ani jednou nevyužili."

Krásný opatrovnický svět ve výroční zprávě Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2009

Krásný opatrovnický svět ve výroční zprávě Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2009

Pacient, který neví, jak knížku použít, nikdy nepřijde do ordinace s žádostí: Pane doktore, ještě mi pošlete informace do mé elektronické karty. A doktor to sám od sebe dělat nebude, není příliš motivován. Za každý zápis provedený do 24 hodin má dvě koruny. Když nezapíše, žádný postih mu nehrozí. Přitom i mezi lékaři se ozývají hlasy, ať je projekt IZIP povinný, jinak je k ničemu. "Dokud nebudou zdravotnická zařízení donucena tam informace dávat, nebude to nikdy fungovat. Pojišťovna by to měla finančně provázat s úhradou péče – pokud neuděláš zápis do elektronické dokumentace, nezaplatíme za výkon," navrhuje praktický lékař Lubor Kinšt z Jindřichova Hradce. Až to bude takhle, bude ochotný se do systému zapojit. Teď to podle něho nemá cenu, žádné informace tam stejně nikdy nenajde. "Přitom projekt je to dobrý a vítám ho, pokud bude fungovat, jak má. Pak může být velmi prospěšný," říká.

Jenže o takové změně se neuvažuje, není to vlastně ani možné. "IZIP k tomu nemá žádný nástroj, protože nepatří Všeobecné zdravotní pojišťovně. Proto je vše na bázi dobrovolnosti," vysvětluje náměstek ministra Schlanger.

Opačnou cestou se vydalo Slovensko, které na elektronizaci svého zdravotnictví vyčlenilo 400 milionů eur. Veškerá dokumentace se bude shromažďovat na národním portálu a doktoři ji tam budou posílat povinně. To jim ovšem hodně vadí. Upozorňují, že jde o velmi citlivá data o pacientech, která do ruky dostane zahraniční firma – databázi bude spravovat izraelská společnost. Odborný lékařský časopis Medical Tribune připomíná, že takhle to nefunguje nikde jinde v zahraničí. Nejpropracovanější systém má Rakousko, které lidem vydalo elektronické karty, jimiž mohou u doktora i platit. Informační síť tam funguje. Naopak v Británii elektronizace krachla, dokumentace obsahuje chyby a zastaralá data.

Projekt plný problémů

České elektronické zdravotní knížky měly problémy od svého počátku v roce 2002. Tehdejší prezident České lékařské komory David Rath opakovaně kritizoval VZP za to, že pro zakázku bez výběrového řízení vybrala společnost IZIP, v níž měli podíl europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. Pojišťovna to později vysvětlovala tím, že jiný projekt v té době neexistoval. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přesto udělil VZP pokutu 800 tisíc (nikdy ji nezaplatila, protože úřad prošvihl termín). Kritici elektronických zdravotních knížek upozorňovali na riziko úniku citlivých dat (IZIP přitom dostal mezinárodní cenu za bezpečnost) a na to, že VZP do projektu posílá stamiliony a není z nich jednoznačný efekt.

Plakát ODS s Miroslavem Ouzkým

Plakát ODS s Miroslavem Ouzkým

Pojišťovna si nechala spočítat, že systém dokáže uspořit 10 procent. Přepočteno na konkrétní čísla: VZP má roční rozpočet zhruba 140 miliard korun, desetiprocentní úspora tedy znamená 14 miliard. Na přímou otázku, kolik už VZP ušetřila, však mluvčí Jiří Rod odpověděl vyhýbavě: "Systém VZP se v současné době centralizuje, takže plné funkčnosti docilujeme postupně." Ředitel IZIP uvedl, že desetiprocentní úspory, tedy 14 miliard, jsou reálné. Stačí, aby v něm bylo 80 procent populace. "To stojí za tu miliardu, která se do projektu investovala," říká Pašek. Jenže to by všichni lidé zapojení do systému museli spolupracovat.

Milan Cabrnoch, europoslanec ODS

Milan Cabrnoch, europoslanec ODS

Neschopenka, pak léky bez receptu

Jako jeden z bodů si elektronizaci zapsala do svých předvolebních programů většina politických stran. Plán ministerstva zdravotnictví se bude odvíjet od zdravotních knížek na internetu, ale bude celonárodní – dnes je zdarma přístupný pro klienty VZP. Kvůli tomu bude nutné změnit zastaralou legislativu. "Dnes je klíčovým dokumentem ve zdravotnictví karta pacienta, a dokud bude zákon říkat, že může být vedena jen v papírové podobě, k žádné změně nemůže dojít," podotýká poslanec za ODS a předseda správní rady VZP Marek Šnajdr.

David Rath a Marek Šnajdr

David Rath a Marek Šnajdr

Elektronizace tak zatím pronikla do jediné oblasti – výdeje léků. Projekt vznikl už za ministra Tomáše Julínka. Má opět jediný problém – nefunguje. Dosud nebyl jediný lék vydán na elektronický recept. Podle náměstka Schlangera by první pacienti mohli přijít do lékárny bez klasického receptu na papíru v roce 2012. Relativně nejlépe je připravena elektronická neschopenka – lékař ji odešle zaměstnavateli rovnou ze svého počítače. Mělo by to být už za pár měsíců.
Snad konečně nastane doba, kdy z dobrých nápadů začne zdravotnictví těžit.pojištěnců VZP. Do systému je zapojeno 15 tisíc zdravotníků, ne všichni s ním však pracují. Mnoho lidí nemá v knížce žádný záznam.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.