Soubor Ještě jsme ve válce vznikl ve spolupráci nakladatelství Argo s Ústavem pro studium totalitních režimů a organizací Post Bellum, která pracuje na projektu Paměť národa. Již od roku 2001 tato organizace natáčí rozhovory s pamětníky; následně je publikuje na vlastním internetovém portálu. Právě z těchto vyprávění vznikly scénáře, jichž se ujali čeští a slovenští výtvarníci.
Příběhy 20. století dokazují, že komiks lze použít jako dokumentační médium stejně dobře, jako například film nebo literaturu, aniž by docházelo k umenšování tématu a podání nebo k parodii. Zatímco během totalitních režimů sloužily kreslené příběhy propagandě nebo byly úplně vytlačeny z kulturního a společenského života, dnes komiks dokazuje, že dokáže se silným účinkem podat i ta nejvážnější témata.
Komiks Ještě jsme ve válce se nevěnuje pouze druhé světové válce, nýbrž i válce studené - prostředí komunistického kriminálu či státní bezpečnosti. V galerii postav tak narazíme na známé osobnosti jako je František „Čuňas“ Stárek, který za normalizace vydával samizdatový časopis Vokno, ale i na „bezejmenné“ lidi, jimž válka zásadně změnila život.
O knizeJeště jsme ve válce - Příběhy 20. století Editoři Jana Fantová a Jan Polouček Nakladatelství Argo, občanské sdružení Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2011, 184 stran, doporučená cena 345 korun. |
Silně dokumentární charakter tohoto komiksového svazku podporuje stručná legenda připojená ke každému příběhu. Ta čtenáře seznamuje s postavou vypravěče, jeho přístupem k životu a ukazuje, jak se dokázal s traumatickými zážitky vyrovnat. Zdeněk Mikš líčí svůj neúspěšný pokus uprchnout v ukradeném letadle na Západ. Generál Tomáš Sedláček popisuje, jak byl po nástupu komunismus odsouzen k doživotí. Jiřina Tvrdíková vzpomíná na utrpení v sibiřském lágru, kam se dostala bez sebemenší viny. Stránky plní bolest, síla a občas až absurdní situace, které byly v totalitních režimech na denním pořádku.
Vyprávění pamětníků do podoby scénáře upravili Mikuláš Kroupa, Adam Drda a David Bartoň. Důležitou roli pochopitelně hraje výtvarná podoba knihy. Kresebné části se zhostili komiksoví tvůrci Branko Jelinek, Jan Bažant, Miloš Mazal, Vhrsti, TOY_BOX a další. Oslovení různorodých kreslířů se ukázalo jako strategický tah, který komiksu dodal energii a vyzvedl různé osobní přístupy k tématu. Každý příběh má vlastní atmosféru a formu; některý komiks je černobílý, jiný barevně stylizovaný, další kolorovaný. Ne všechny zastoupené výtvarné příspěvky jsou si rovny. Nad ostatní tvůrce co do míry invence vystupují Tomáš Kučeřovský a Václav Šlajch. Kučeřovský efektně pracuje se symbolem ptačí masky ve spojení s udavačstvím. Šlajch využil jména hlavního hrdiny – Luboše Jednorožce - a zvolil převtělení jednotlivých hrdinů do zvířat, čímž akcentoval symboliku jednotlivých rolí ve společnosti. Právě Šlajch a Kučeřovský se také jako jediní spolehli na komiksové bubliny. V ostatních příbězích se čtenář seznamuje s kontextem skrze popisky děje doplňující jednotlivá okénka.
Na české scéně se dokumentární komiks zatím hledá těžko. Konečně se tedy objevilo dílo spoujující svědectví doby s atraktivní formou a se smysluplným poselstvím. Dramatické příběhy nutí k zamyšlení a vyvolávají zvědavost dozvědět se víc. Knize Ještě jsme ve válce s podtitulem Příběhy 20. století totiž podněcuje touhu po osudech obyčejných lidí, kteří se stali hrdiny. I když by si často sami přáli, aby se hrdiny nikdy stát nemuseli.