Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jesle zůstaly ve vzduchoprázdnu. Na část dohlíží ministerstvo průmyslu

  10:15aktualizováno  10:15
Dětské jesle, které od dob komunismu téměř vymizely, nikdo moc nechce mít na starosti. Zatímco dříve všechny fungovaly jako zdravotnická zařízení, nyní nemají jasné postavení. Část působí na bázi živnosti, tedy pod dohledem ministerstva průmyslu a obchodu. Nová vláda chce situaci zpřehlednit, zatím však neví jak.
Jesle jsou obvykle určeny pro děti od 6 měsíců do 3 let. (Ilustrační snímek)

Jesle jsou obvykle určeny pro děti od 6 měsíců do 3 let. (Ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Možnost fungovat jako zvláštní zdravotnické zařízení pro jesle skončila na konci roku 2013. Ministerstvo zdravotnictví o tom už dříve rozhodlo v rámci zákona o zdravotních službách. "Cílem úpravy byla skutečnost, že péči o všestranný rozvoj zdravých dětí do věku 3 let není třeba poskytovat v režimu zdravotnického zařízení," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Jesle, které jsou určeny pro děti od 6 měsíců do 3 let, měly už řadu měsíců čas se na změnu připravit. Jak dál fungovat, už zůstalo jen na jejich zřizovatelích, což jsou většinou obce. Dosud jednotně spravované jesle se tak nyní řídí podle různých předpisů.

Jesle v Česku

Jesle na území dnešní České republiky fungují už od 2. poloviny 19. století. Jejich počet se rozšířil zejména za komunistického režimu, kdy fungovaly i při průmyslových závodech nebo společně se školkami. V roce 1989 podle statistik ministerstva školství chodilo do jeslí 20 procent dětí příslušného věku.

Většina jeslí po roce 1989 zanikla, a to už zejména v první polovině 90. let. Zatímco v roce 1990 fungovalo 1 043 jeslí (a v nich bylo 39 829 míst), do roku 1995 se jejich počet podle statistik Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí smrskl na 207 (7 574 míst).

Část už v předstihu začala působit v rámci vázané živnosti "Péče o děti do 3 let věku v denním režimu". Stejně jako dřív tak musí mít kvalifikované pracovníky či dodržovat hygienické požadavky. "Jesle fungují pro veřejnost stejně jako před změnou legislativy. Předpisy upravující provoz se nezměnily a orgány hygienické služby kontrolují jesle i nadále," řekla iDNES.cz Alida Štulajterová, mluvčí Rakovníka, který jedny jesle tímto způsobem provozuje.

Města ale nejsou zajedno v tom, zda jejich příspěvkové organizace vůbec mohou fungovat podle živnostenského zákona, tedy podnikat za účelem zisku. "Radili jsme se s právníkem o vázané živnosti a nedoporučil to," uvedla Jiřina Dudová, ředitelka Jeslových a azylových zařízeních České Budějovice. To provozuje troje jesle na základě obecných právních předpisů v oblasti hygieny, stravování či protipožární ochrany.   

Nejasnosti panovaly i v tom, zda zřizovatelé jeslí mají nově platit DPH. Podle ministerstva financí jsou ale jesle provozované obcemi či neziskovými subjekty nadále osvobozeny od placení této daně (více čtěte zde).

Další část jeslí postupuje podle připraveného zákona o dětské skupině, který v lednu schválila vláda a nyní poputuje do Sněmovny. Tvůrce návrhu, ministerstvo práce a sociálních věcí, se ale nechystá vzít jesle pod sebe. "Dětská skupina tak, jak je navržena, nemá za cíl nahrazovat jesle jako takové. Jejím cílem je poskytnout rodičům alternativní služby péče o děti s cílem sladit jejich profesní a rodinný život," reagoval mluvčí ministerstva Petr Sulek. 

Radíme si navzájem, říkají jesle

K jeslím se nehlásí ani ministerstvo školství, které upozorňuje, že školský zákon řeší předškolní výchovu a vzdělávání zpravidla až dětí starších tří let. "Jestli se bude v oblasti předškolního vzdělávání do budoucna něco měnit, bude záležet na koncepci nového ministra," uvedla Jana Holíková z tiskového odboru resortu. 

Nastupující ministři se zatím shodují jen na tom, že chtějí problém jeslí řešit. "Stát by měl jasně určit, pod koho by měly spadat," řekl iDNES.cz budoucí ministr školství Marcel Chládek. Není si však jistý, že by to mělo být zrovna pod jeho úřad. "Je to oblast, která je spíše spojená s hlídáním, výchovou a péčí o děti. Vzdělávací stránka je tam okrajovější než u mateřských škol. Tím jak to bylo pod ministerstvem zdravotnictví, tak to mělo určitou logiku," poznamenal. 

Přednost má podle něj nedostatek míst ve školkách. O budoucnosti jeslí chce ale jednat s Michaelou Marksovou-Tominovou, která povede ministerstvo práce a sociálních věcí. "Tam by mohla být tato problematika ukotvena, protože s tím souvisí i problém zaměstnávání matek," doplnil Chládek.

Marksová-Tominová ale naopak považuje za nejvhodnější, aby dohled nad jeslemi vykonávalo ministerstvo školství. "Podle mě to do školství patří nejvíce. Musí se na tom ale podílet i ministerstvo práce, protože se to týká rodinné politiky. To, že je to jen vázaná živnost a spadá to pod ministerstvo průmyslu a obchodu, nemá logiku," řekla iDNES.cz budoucí členka vlády.

Některým jeslím sice jednotná pravidla chybí, jiným ale vyhovuje, že se nyní více rozhodují podle svého. Navíc řada upozorňuje, že ministerstvo zdravotnictví stejně jako centrální dohledový orgán moc nefungovalo. "Radíme si navzájem s ostatními jesličkami," říká k tomu Dudová. Podle mluvčího ministerstva průmyslu Filipa Matyse se po Novém roce zatím žádné jesle s dotazem na odbor živností neobrátili.

Od roku 1989 zůstalo už jen několik desítek jeslí

Zatímco na konci komunistické éry chodilo do jeslí zhruba každé páté dítě, dnes už téměř nikdo. Na konci roku 2012 bylo v Česku podle Ústavu zdravotnických informací a statistik pouhých 44 jeslí (a v nich 1 401 míst). Novější statistika není k dispozici.

Výrazný pokles byl způsobený malým zájmem rodičů, ale i drahým provozem jeslí (například v porovnání se školkami). V posledních letech však jesle hlásí převis poptávky nad nabídkou. "Mít více zařízení péče dětí do tří let Česku doporučovala Evropská unie i NERV. Jsem pro, aby jeslí bylo více," podotýká Marksová-Tominová.

Většina jeslí funguje ve větších městech. Podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí radnice hradí průměrně 80 až 85 procent nákladů na provoz, zbytek rodiče. Některé děti jesle navštěvují jen několik dní v měsíci, aby jejich rodiče mohli pracovat alespoň na částečný úvazek.

Díky změně statusu už v jeslích nemusejí pracovat jen zdravotní sestry, ale i sociální pracovní, učitelé z mateřské školy či chůvy. Pracovníkům jeslí se ale kvůli úpravám snížil plat.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.