Zatím nejradikálnější plány zaznívají z hnutí ANO, kde byla vyjednáváním nad novým jednacím řádem pověřena Jaroslava Jermanová. Politička, kterou si poslanci občas dobírají kvůli nezkušenosti na „umpiru“, teď prosazuje, aby česká Sněmovna fungovala jako německý Spolkový sněm.
Zásadní úlohu by v jejích úvahách získal dosud nenápadný organizační výbor Sněmovny. Poslanci by se v něm dohodli, jak dlouho budou ke kterým zákonům vystupovat. Každá strana by tak ve Sněmovně měla přidělený čas, jasné by také bylo, kdy se bude o jednotlivých zákonech hlasovat.
Návrh má jediný, ale o to závažnější problém. Jermanová s ním naráží nejen u opozice, ale i u koaličních ČSSD a KDU-ČSL. A dokonce také u některých členů ANO. „Pro mě je to přehnané, stačí upravit současný jednací řád a škrtnout z něj některé excesy,“ říká poslanec ANO Martin Komárek.
Ve třetím čtení maximálně dvakrát pět minut
Také on však navrhuje jednu výraznou změnu: aby poslanci mohli vystupovat k jednomu bodu nanejvýš dvakrát po pěti minutách. Jeho nápad má alespoň částečně šanci. „Omezení řečnických vystoupení nám dává smysl ve třetím čtení,“ uvažuje jeden z vyjednavačů ČSSD, poslanec Jan Chvojka.
Právě sociální demokraté, ale i lidovci totiž v tuto chvíli razí variantu nechat poslancům v prvním a druhém čtení víc prostoru, ve třetím, kdy se definitivně hlasuje o zákonech, už však žádné neplánované prodlevy nepřipustit. Právě třetí čtení zákonů jsou totiž s opozičními obstrukcemi tradičně spojená: sama ČSSD se před lety právě v této fázi po šest dní a téměř šest nocí snažila zabránit přijetí reformního balíčku vlády Petra Nečase.
„Tak by se obstrukce jen přesunuly do prvního a druhého čtení,“ namítá poslanec ANO Jan Volný. Podle Chvojky je však nešťastné omezit diskusi na začátku schvalovacího procesu. „V minulém období jsme tady například měli občanský zákoník, který měl ve finále 3 084 paragrafů. Byla to jedna z nejzásadnějších právních změn za posledních padesát let, a když si představím, že bych na to měl jen pět minut, tak je to málo,“ říká Chvojka.
V prvním a druhém čtení by tak obstruující poslance měla umravnit série méně nápadných změn: omezení přestávek na jednání klubů, jasnější vymezení, co je to faktická poznámka nebo k čemu lze využít takzvané přednostní právo.
Děláme to i pro vás, konejší opozici vládní strany
Členové ODS a TOP 09 se sice už nechali slyšet, že na žádné podobně radikální změny jednacího řádu Sněmovny teď nepřistoupí, koalice však chce opozici obměkčit tím, že to dělá tak trochu i pro ni. „Změny chceme připravit tak, aby mohly platit až pro příští volební období,“ říká lidovecký místopředseda Ondřej Benešík.
„Můžeme se bavit o změnách pro příští volební období, ale překvapuje mě, že koalice chce teď trávit čas změnou jednacího řádu, když si za mnoho průtahů svým chaotickým plánováním může sama,“ namítá Martin Plíšek, který by měl vyjednávat za opoziční TOP 09.
Vytvoření pracovní skupiny, která má novou podobu jednacího řádu Sněmovny připravit, inicioval už před čtrnácti dny premiér Bohuslav Sobotka. Kromě ambiciózní poslankyně Jermanové, která už ve sněmovních bufetech prosadila zákaz prodeje alkoholu, může do největší proměny pravidel pro poslanecká jednání promluvit i lidovecký pamětník Jan Kasal. Ten sice už šest let není poslancem, ale stále svým spolustraníkům radí, jak postupovat, když třeba hrozí nekonečné obstrukce.
