nMohly by se obrátit na spermobanku a tam si objednat semeno od anonymního dárce. Osvícené, že?
Osamělé ženy, které nemohou zavadit o správného muže, by dostaly šanci vychovat vlastní děti. A navíc, vždyť přece klesá porodnost a za pár let tu už nebude dost lidí, aby vydělávali starším generacím na penze. Bude jen dobře, když nás bude o fous víc.
Prostě Julínek tu zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Ale bohužel tu nezabíjí jen tyto pomyslné mouchy, nýbrž i jeden sebezáchovný civilizační princip. Ten byl zakotvený například v Chartě OSN o právech dítěte, přijaté před necelými dvěma desetiletími.
V sedmém článku se tam praví, že "dítě má právo znát své rodiče a být jimi vychováno". O OSN, její zbyrokratizovanosti či užitečnosti si samozřejmě můžeme myslet své. Ale v tomto ohledu státy v jejím rámci jen formulovaly jednu z mála věcí, na níž by se pravděpodobně shodly všechny větší kulturní tradice na tomto světě. Dítě má právo na otce.
Státní podpora "singlů"
Jistě, je tu nespočet lidí, kteří vyrostli jen s matkou a nijak je to nepoznamenalo. Hodně je i těch, kteří vyrůstali třeba s tyranským otcem, a bývalo by jim jen prospělo, kdyby mu v mládí nebyli na ráně. Ale to přece ještě neznamená, že by stát měl rodičovský "singlmodel" podporovat.
Jinými slovy, ať ministr Julínek předloží studii, která dokáže, že vyrůstat pouze se spořádanou matkou je naprosto stejně kvalitní a v zájmu dítěte jako vyrůstat se spořádaným otcem a matkou.
Jenže řekněme to rovnou. On ji nepředloží, protože taková studie neexistuje. Existuje tu naopak silný tlak těch, jimiž se asi nechal k tomuto návrhu inspirovat, pokud k nim sám nepatří. Jsou to lidé, kteří chtějí různými způsoby nabourat představu o tradiční rodině, nedávno například požadavkem, aby manželství mohli uzavírat lidé stejného pohlaví.
Třeba bytostně nemají rádi křesťanství. Nebo se hlásí k levicovým, odvěké instituce odmítajícím ideologiím, odvozeným od západních studentských revolucí z roku 1968. Bylo by legrační, pokud by se taková názorová exotika prosadila i uvnitř formálně pravicové, na zdravý selský rozum přísahající ODS.
Ale na motivacích nakonec nesejde. Důležité je, že se ti lidé dovolávají toho, aby rozhodovací pravomoc v nejzásadnějších věcech lidského soužití na sebe převzal stát. Což je po všech tragických sociálních experimentech dvacátého století přinejmenším pikantní.
Dítě na objednávku
Julínkovi na první pohled nahrává to, že singlmodel se stal světovým trendem. Všude je stále více žen, které studují, do vdavek se nehrnou, touží po kariéře, zhlížejí se v hrdinkách amerického seriálu Sex ve městě, místo v kuchařkách listují v učebnicích jógy a nejlépe se cítí s kamarádkami v nóbl kavárně.
Britský deník Daily Telegraph se před pár dny věnoval tomuto fenoménu obsáhlým textem, v němž rozebral zejména to, jaký byznys se kolem osamělých žen točí.
Pro opravdové Bridget Jonesové a Ally McBealové tu jsou speciální zájezdy, kurzy, móda, časopisy, kavárny. Nic proti tomu. Autor těchto řádek taky rád chodí na kafe a baví se s kamarády o dalekých zemích. Ale nezapomínejme, že být singl je volbou.
A pokud někdo i přitom nedokáže uspět v rodinném životě, ať se s tím vypořádá sám, bez toho, že bude východisko hledat za pomoci státu. Bez toho, že objednané dítě ochudí o otce.
