Rushdie deníku Der Standard řekl, že nedokáže brát vážně náboženské zanícence. "Snad je to tak správně a potřebujeme ve skutečnosti ještě více karikatur, jako byly ty v Dánsku," poznamenal.
Rushdie má s islámským radikalismem bohaté osobní zkušenosti. V roce 1989 jej za údajně rouhačskou knihu Satanské verše k trestu smrti odsoudil náboženským výnosem (fatvou) tehdejší íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chomejní, jenž zanedlouho sám zemřel.
V posledních letech se Rushdie pohybuje volně a bez tělesných strážců, neboť si podle něj islámští radikálové našli jiné cíle. Islámský radikalismus považuje za poměrně nový a dočasný jev. "Myslím, že je to jen horečka, která sice vyvolává velký zápal, ale brzy odezní. Pomyslete na komunismus - ten přetrval jen 70 let," řekl Rushdie při besedě se studenty středních škol.
Postupem času zesílil vliv náboženství na politiku v islámských zemích i na Západě, míní. "Vezměme si jen Anglii. Tam můžeme pozorovat návrat náboženského jazyka do centra politické moci, ačkoli Anglie je opravdu tou nejméně náboženskou zemí," řekl Rushdie.
Islám je podle něj roztříštěný svět často s jediným spojujícím prvkem - terorismem. "A první, koho radikální islám skutečně utlačuje, jsou muslimové," zdůraznil literát.
Rushdie, jenž se narodil v roce 1947 v indické Bombaji, žil od 14 let v Londýně, kam byl poslán na internátní školu. Na univerzitě v Cambridgi studoval dějiny. Jako spisovatel se proslavil románem Děti půlnoci z roku 1981. Po napsání Satanských veršů a vyhlášení fatvy se musel i s první ženou a dvěma syny skrývat. Jeho zatím poslední knihou je Klaun Šalímar, jejíž hlavní hrdina se stane z cirkusového klauna teroristou v Kašmíru.
