Sedm lidí z deseti podle průzkumu agentury Sofres-Factum ví, že ten den začala německá okupace. Zbytek dotázaných buďto neuměl odpovědět, nebo jmenoval třeba "Mnichov" (ale mnichovská dohoda byla uzavřena v září 1938), nebo "začátek války" (ale Němci obsadili Čechy a Moravu bez boje, za začátek druhé světové války se považuje přepadení Polska 1. září 1939).
V povědomí o 15. březnu existuje velký rozdíl mezi mladší a starší generací. Zatímco mezi lidmi staršími šedesáti let odpovědělo správně 89 procent dotázaných, ve věkové skupině do 29 let jen 52 procenta.
"Výsledky mě ale spíš příjemně překvapily. Třeba u přijímacích pohovorů na filozofickou fakultu bývá část lidí, kteří si pletou celá staletí," řekl historik Jan Křen.
Z protektorátu si pamatujeme spíš hrdinství
Pokud jde o chování Čechů za protektorátu, pamatujeme si dnes spíš tichý odpor a hrdinské činy než chvíle selhání a kolaboraci.
Vidíme více odboj a pražské povstání než Moravcovo kuratorium nebo dvousettisícovou přísahu věrnosti říši na Václavském náměstí v červenci 1942. Myslíme, že Češi byli spíš stateční než bázliví, zkrátka dělali, co mohli.
"Převážná část lidí spatřuje chování našich předků v období protektorátu v pozitivním světle a nepřipouští si jejich rozsáhlejší lidská selhání. Ve společnosti převládá přesvědčení, že téměř všichni nebo většina se snažila navzájem si pomáhat, že byli stateční, že ctili demokratické ideály," tvrdí agentura Sofres-Factum.
Dvě třetiny lidí si myslí, že za protektorátu byla statečná většina Čechů nebo téměř všichni Češi.
O tom, že s Němci kolaborovala jen menšina obyvatel nebo skoro nikdo, je dnes přesvědčeno osm lidí z deseti.
Nejsme k tehdejším poměrům až moc shovívaví? "Ne, je to docela realistické," míní historik Jan Křen. "Uvažme, že jsme byli jedním z mála evropských národů, který neměl žádné jednotky, jež by bojovaly proti Spojencům. Všeobecný nesouhlas s okupací je stokrát potvrzen nacistickými dokumenty - o tom si nacisté nedělali sebemenší iluze," dodal. Skutečností je, že většina společnosti nebyla ani v odboji, ani nekolaborovala.
 Třetího července 1942, dva týdny po smrti parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha, zaplnilo přes dvě stě tisíc Čechů Václavské náměstí a přísahalo věrnost třetí říši. "To byl nejhlubší bod, k němuž země během okupace dospěla. Atentát a jeho důsledky rozbily zbytky organizovaného odboje a zastrašily obyvatelstvo. Mnozí hledali ochranu v tom, že se zapsali do kursů němčiny nebo si předplatili německé noviny, ale každý žil v nebezpečí, že se stane obětí vražedné kampaně SS, která si nevybírala," napsali Callum MacDonald a Jan Kaplan v knize Praha ve stínu hákového kříže. |
 Graf znázorňující odpovědi na otázku Jaká historická událost se stala 15. března 1939? |
 Graf znázorňující hodnocení historických osobností |
 Graf - Co se lidem vybaví, když se řekne Protektorát Čechy a Morava |
 Příjezd okupantů nebyl všemi Čechy zatracován. Velký zástup hajlujících obyvatel byl 15. března 1939 k vidění třeba v Praze na Příkopě. |
 Příjezd cizích vojsk slavili i pražští nemci. |
 Centrum Prahy 15. března 1939. |
