Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jen diktátor nedělá politické obchody, říká Václav Klaus

aktualizováno 
- Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus neskrývá, že podpis dodatků k opoziční smlouvě považuje za racionální kalkul, který má omezit některé ambice vlády Miloše Zemana. V rozhovoru zároveň prozrazuje, co jej spojuje s šéfem ČSSD, proč si nerozumí s Václavem Havlem a zda se chce stát jeho nástupcem.

Vláda Miloše Zemana je u moci rok a půl a považuje se za velmi úspěšnou. Jak ji hodnotíte vy?
Na mém hodnocení kvality vládnutí ČSSD se nic nemění. Možná bych pro spravedlnost řekl, že každý člověk je poučitelný, učí se za pochodu. Myslím, že se v něčem za rok a půl vládnutí poučila i vláda ČSSD.
Můžete být konkrétnější? V říjnu jste prohlásili, že vláda vládne špatně.
Nic nového o vládnutí sociální demokracie říkat nechci. Není to naše vláda, vidí se úplně jinak, než ji vidíme my. A tato věta pro mě platila před deseti lety, před rokem a bude platit i za deset let. Nemám důvod pitvat jednotlivé ministry. Jsou mezi nimi lepší a horší. Nepochybně pod vedením místopředsedy vlády Rychetského došlo k určitému zintenzivnění legislativní činnosti vlády.
Jako liberál to beru se smíšenými pocity. Na jedné straně to snad uspokojí některé hodnotitele v Bruselu a to je dobře. Na druhé straně bych si nepřál, aby sociální demokracie zaváděla mnoho nové legislativy, protože je jasné, že v každém jejím kousku se pokouší dodat nové formy regulace, řízení, kontrolování svobodných občanů. Proto bych si jako předseda ODS přál, aby návrhů dávala co nejméně nebo aby jich co nejméně procházelo naším parlamentem.
Myslím, že tato vláda naštěstí neuspěla ve vytváření mnoha velkých koncepcí. Ty by mířily úplně jiným směrem, než bych si přál já a ODS. Třetí věc: myslím, že tato vláda byla mimořádně nešťastná při jmenování konkrétních osob do nejrůznějších státních i polostátních úřadů. To vyvolalo obrovskou nespokojenost nejenom ze strany ODS, ale i u občanů. To je myslím největší neštěstí této vlády.
Domníváte se, že dodatky k opoziční smlouvě, které jste s ČSSD uzavřeli před týdnem, vám pomohou více než dosud usměrňovat politiku vlády?
My jsme dosud neměli - a vy to určitě dobře víte a tato otázka je pokusem, že ji přehlédnu a nebudu dostatečně protestovat - žádnou metodu, jak ovlivňovat chování vlády. Kromě konkrétního hlasování v parlamentu. Vím, že je módou některých novinářů tvrdit něco jiného, ale je to naprostý nesmysl.
Jak si pak máme vysvětlit vaše slova z kongresu ODS, že díky tlaku ODS a opoziční smlouvě se podařilo zabránit výraznému obratu doleva?
Prosil bych, abychom to uměli přesně definovat. Díky tlaku a chování ODS se - a to výlučně jen a jedině - v parlamentu podařilo zablokovat některé ambice sociálnědemokratické vlády. Prosím, aby nám nebylo podsouváno, že některé věci byly blokovány jiným způsobem. Teprve v tolerančním patentu se postavily některé brzdicí mantinely chování či vládnutí socialistické vlády.

ZA DOHODY PLATÍME ZTRÁTOU VOLIČŮ
K jakým změnám toleranční patent povede?
Mohu mluvit o každé z pěti dohod. Myslím, že srozumitelné jsou například body o státním rozpočtu. To, že sociální demokracie akceptovala takový pokles deficitu státního rozpočtu k nule, je přece totálně průlomová věc, která je v rozporu se všemi dosavadními větami ČSSD. Nechci to ale příliš dramatizovat. Není mým úmyslem provokovat sociální demokracii.
Šlo o jistou vyváženou dohodu, kdy každý něčeho dosáhl a každý něco ztratil.
Ale Zeman tvrdí, že ČSSD kvůli dodatkům nemusela opouštět svůj program. Nenabízejí tedy formulace, které jste zvolili, dvojí výklad - každému takový, jaký se mu hodí?
Kdyby předseda politické strany řekl, že byl donucen nějakou jinou stranou opustit svůj program, musel by být blázen nebo sebevrah, a to Miloš Zeman není.
Vraťme se však k možnému dvojímu výkladu formulací. Vladimír Špidla tvrdí, že se nevzdává myšlenky na plošné dětské přídavky. A přitom dohoda říká, že mandatorní výdaje nesmějí růst. Je v tom případě možné, aby vláda plošné přídavky prosazovala?
Já za klíčovou věc považuju zastavení růstu mandatorních výdajů. Nemohu předurčovat, které mandatorní výdaje ano, a které ne. To bych musel být ve vládě nebo v koalici, kterou nám Mladá fronta dnes a denně podsouvá. Není to koalice. My můžeme mantinelově zastavit růst mandatorních výdajů.
Když už jste zmínil koalici: byl by pro vás problém uzavřít s ČSSD koaliční dohodu? Toleranční patent jde přece jenom dále než opoziční smlouva.
Nepochybně jde, protože dodává některé věcné podmínky pro zvednutí ruky pro státní rozpočet, ale s koaliční dohodou to opravdu nic společného nemá.
Pokud jsme ale mluvili o plošných dětských přídavcích - o kterých jsem osobně od ministra Špidly neslyšel -, budu jako poslanec v každém případě proti. Ale o tom, že by je chtěla vláda prosazovat, jsem do rozhovoru s vámi neslyšel. Kdybych to slyšel, určitě bych se to pokusil do první verze dohody napsat.
Dodatky k opoziční smlouvě jste v televizi označil za politický obchod. Co jste jím získali a co ztratili?
Docela rád bych použil jiné slovo než zprofanované slovo obchod. Ale tohoto slova se nezříkám a nedávám mu žádný pejorativní podtext. Prostě obě strany hledají maximální výhodu, ne prohru. Politika je o dohodách, o kompromisech. Pouze diktátor může nedělat politické obchody, ten to může nadiktovat. A co je efektem toho politického obchodu? My se na to díváme - v uvozovkách - egoisticky, tedy jaký je efekt pro ODS. Dohody nám umožní udržet si politický vliv.
Ale samozřejmě jsme stranou, kterou také nesmírně zajímá, co to udělá s naší zemí. Není pro nás výhodou destabilizace, nepřejeme si ji. Velmi mě mrzí, že strany čtyřkoalice tuto úzce sobeckou kartu "po nás potopa" hrají. Ještě více mě mrzí, že výroky v podobném směru naznačuje své pohledy i pan prezident. Pro nás není výhodou další negativní posudek Evropské komise, nebylo by výhodou vyřazení země z prvního okruhu zemí podílejících se na rozšíření unie.
Dohodami jste získali příslib změny volebního zákona. Co jste museli obětovat?
Největší ztráta je, že řada našich stoupenců, voličů i členů přistupuje na interpretaci některých komentátorů, že uzavíráme dohodu s našimi úhlavními nepřáteli. Není to žádná přátelská dohoda, ale racionální kalkul, který naopak jisté ambice ČSSD spíš přistřihuje, než by jim dával zelenou. Nepochybně ne všichni tyto mé argumenty berou. To je pro nás největší ztráta.
Nehrozí Sarajevo číslo dvě?
Myslím, že ne.

SE ZEMANEM NÁS UŽ ZASE NĚCO SPOJUJE
Definitivní souhlas s rozpočtem podmiňuje ODS personálními změnami ve vládě.
Zároveň však říkáte, že nejste personální oddělení vlády. Proč tedy na změnách trváte?
Nevidím možnost znovuzískání jisté kredibility vlády ČSSD ve společnosti bez jistých personálních obměn. Toto by měla být hlavně argumentace dnešního předsedy vlády. A pevně doufám, že on to cítí sebezáchovným pudem přesně tímto směrem.
Jak podle vás ovlivňuje kredibilitu vlády osoba premiéra?
Nevím. Dobře vím, že premiér veřejně předvádí některé způsoby chování, některé výroky, které nepochybně polarizují naši společnost a u nemalého počtu voličů vedou k hodnocení, které je vůči němu jednoznačně negativní. Ne jako předseda opoziční strany, ale jako politický pozorovatel bych si troufl říci, že mnoho z postojů premiéra je velmi chladný kalkul vůči jisté skupině voličů a stoupenců, kteří právě tuto politiku chtějí.
Myslím si, že kdyby o tom nebyl Miloš Zeman přesvědčen, tak by to nedělal.
Změnil se váš vztah k Miloši Zemanovi za dobu, co jste vázáni opoziční smlouvou?
Neřekl bych. Znám Miloše Zemana třicet let. Třicet let jsme spolu nepřetržitě polemizovali, i veřejně. Myslím, že ideově není možné, aby se to změnilo. Ale je naprosto evidentní, že zrovna tak, jako jsme se velmi přeli v roce 68, jako jsme potom měli stejného nepřítele v komunistické éře, jako jsme se začali názorově zřetelněji rozcházet v perestrojkové chvíli Československa, tato odlišnost se výrazně prohloubila po roce 89. Ta nesmiřitelnost let 90, 91, 92 platí dodnes. V momentu, kdy v konci roku 1997 a v roce 1998 došlo k ohrožení základní struktury politického systému, se zase nutně objevily některé shodné postoje k některým věcem. Zdůrazňuji k některým věcem. A tou základní je základní charakter politického systému.
Je v tom vašim společným protivníkem prezident Václav Havel a jeho pojetí politiky?
Jestli chcete nutně použít slovo protivník, tak ho použijte. Nicméně je naprosto evidentní, že já se budu do krve rvát o základní principy reprezentativní demokracie založené na klíčové úloze agregace individuálních zájmů prostřednictvím politických stran oproti pokusu prosazovat neagregované zájmy jednotlivců jenom proto, že mají k dispozici ten či onen megafon. Ať už je to ústavní funkce, lobbistická parciální skupina, médium či něco takového.
Myslíte si, že se váš spor s prezidentem vyhrocuje?
Ne. Tento diametrálně odlišný názor na tyto věci s Václavem Havlem mám od první vteřiny, kdy jsme spolu promluvili. Bez jediné sebemenší změny.
Už v roce 1996 se v ODS začaly ozývat hlasy, že není vhodné, aby byl Václav Havel znovu zvolen. Vy jste tehdy říkal, že zvolen má být, protože je dobrým prezidentem. Řekl byste to i dnes?
Každá věta patří do svého kontextu, do své relace. A tou relací je vůči komu, vůči jakému protikandidátovi. Slyším-li jím navrhované kandidáty na prezidenta - Halík, Buzková, Pithart -, pak říkám, že Václav Havel je zlatým prezidentem.
A kdybyste byl protikandidátem vy?
Kdybych náhodou já byl protikandidátem - a říkám to jako hypotetickou úvahu -, pak bych jistě musel sebe považovat za lepšího protikandidáta než existujícího prezidenta (smích).
Zeptáme se tedy přímo: Chcete být prezidentem?
Tato otázka pro mě dnes opravdu nepřichází v potaz. Se zájmem sleduji najednou se rozšiřující diskusi na toto téma, do které jsem nepřidal ani jednu jedinou větu. Já nejsem unaven politikou, nemám ambice z politiky odejít, čímž naznačuji, že v politice chci zůstat. A co čas přinese, jakou roli by mně eventuálně mohl přisoudit, je pro mě opravdu věcí budoucnosti.
Bylo by pro vás lepší stát se znovu premiérem?
Asi je logickou pravdou, že bych po deseti letech těžko šel dělat ministra financí nebo něco takového. Takže měl-li bych jít do exekutivní funkce, tak by to pro mě pravděpodobně padalo v úvahu.
Nedávno jste říkal, že si nepřejete předčasné volby i proto, že by pro vás nyní nebyly výhodné. Domníváte se, že budou-li v roce 2002 a bude-li platit nový volební zákon, mohou pro ODS dopadnout výrazně jinak? Že sami sestavíte většinovou vládu?
Dnes navrhovaný volební systém v žádném případě nepovede k takovému výsledku, že by jedna politická strana mohla získat většinu. Považoval bych ale za obrovské vítězství, kdyby k sestavení většinové vlády už nebylo zapotřebí tří a více stran, jak tomu bylo v minulosti. Kdyby stačily jen dvě. To by bylo zárukou funkčního vládnutí.
Tou druhou stranou by pro vás měla být Unie svobody?
Myslím, že i přehledy hlasování ve sněmovně naznačují daleko výraznější blízkost Unie svobody k naší straně, než jakou předvádí strana lidová.
Ale co když strany čtyřkoalice půjdou do voleb společně?
Jsem přesvědčen, že tyto falešné koalice ničí každou zemi. A já bych si velmi nepřál, aby něco takového vzniklo v České republice.
Bojíte se toho, že vznikne nová politická strana a získá ve volbách silnou podporu?
Dlouho jsem si myslel, že už u nás došlo k vytvoření základní struktury politického systému.
Jsem smutný z toho, že se může stát, že jsem neměl pravdu. Ale pokud se to stane, je evidentní, kdo by byl viníkem této situace.
Kdo by jím byl?
Ten, kdo spustil celý mechanismus politické krize, která začínala nabírat síly v druhé polovině devadesátých let. Jestli čekáte, že řeknu jedno jméno, tak ne, protože jich bylo více.

POSTOJ EVROPY K HAIDEROVI JE FALEŠNÝ
Před dvěma lety ODS procházela nejtěžším obdobím kvůli finančním aférám. Teď něco podobného potkalo německou CDU. Jak to vnímáte?

Pro mě je to obrovským překvapením. Jestli ve financování politických stran v České republice vznikly určité chyby, tak se nám všem zdálo, že jsou to dětské nemoci něčeho nového, rodícího se, bez zkušeností. Že je to něco, co se ve stabilním politickém systému nemůže stát. To, že se něco takového vynoří na povrch v německé CDU, v půl století stabilizované politické straně, je pro mě netušeným překvapením.
Jak hodnotíte reakci CDU? Bývalý kancléř Kohl odešel z vedení, už není čestným předsedou.
Hlavně bych řekl, že Kohl odešel z funkce předsedy CDU z úplně jiných důvodů. Funkci čestného předsednictví bych nepřeceňoval. Ale jsem mírně překvapen, že byl německý kancléř v těchto otázkách blíže k finančním pohybům a transakcím, než bych si myslel, že je adekvátní postup předsedy politické strany na postu kancléře.
Jak hodnotíte poslední události kolem vstupu strany Jörga Haidera do rakouské vlády?
Dnešní reakce v Evropě považuji za něco nesmírně falešného. Haiderovo politické hnutí v Rakousku existuje celá desetiletí, dokonce nejednou bylo ve vládě a nejednou bylo ve vládě dokonce s rakouskou socialistickou stranou. To, že nikdo nekřičel doteď a nevylučoval Rakousko z Evropské unie a začíná křičet až nyní, se mi zdá nesmírně falešné. Já jsem poslední, komu by se líbily některé výroky pana Haidera. To je jeden pohled. Z druhého hlediska: nemyslím si, že vstup Haiderovy strany do vlády bude vylepšením pro sousedské vztahy s Českou republikou či pro naše ambice do unie, ale přesto musím respektovat hlas rakouského voliče a nemohu akceptovat to, co se dnes v Evropě děje.
Říkáte, že je to falešný postoj. Z čeho podle vás vychází?
Za prvé bych řekl, že Evropská komise zareagovala úplně jinak a podle mého názoru daleko racionálněji, než zareagovaly pod vedením portugalského premiéra jednotlivé členské země s dominancí socialistických elementů. Je nesmírně zajímavé, že nikdo neprotestuje proti účasti komunistů ve vládě Francie, že nikdo neprotestuje, že předseda italské vlády je bývalý komunista. Pro mě je to další důkaz obrovské asymetrie, která v dnešní Evropě existuje.

Václav Klaus gestikuluje v rozhovoru s redaktorem MF DNES Jiřím Kubíkem

Václav Klaus poslouchá otázku při rozhovoru s redaktorem MF DNES Jiřím Kubíkem

Václav Klaus se směje při rozhovoru s redaktorem MF DNES Jiřím Kubíkem

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš míří do Lán za Zemanem, sejde se i s Okamurou a lidovci

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v pondělí přijme prezident Miloš Zeman. Babiš bude také pokračovat ve vyjednávání se zástupci...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.