Jemenští Hútíovci (4. února 2015).

Jemenští Hútíovci (4. února 2015). | foto: AP

Jemen opouštějí západní diplomaté, jednání o politické krizi ztroskotala

  • 0
Velká Británie a USA stahují své diplomaty z rozbouřeného Jemenu. Ke kroku se anglosaské státy odhodlaly poté, co šíitští povstalci Hútíové obsadili velkou část země a jednání zprostředkované OSN ztroskotala.

„Bezpečnostní situace v Jemenu se v posledních dnech zhoršuje. Bohužel nyní jsou podle nás pracovníci a areál velvyslanectví ve zvýšeném riziku, proto jsme se rozhodli stáhnout diplomaty a dočasně ukončit akce britského velvyslanectví v Sanaa,“ řekl BBC Tobias Ellwood, který má v britské vládě na starosti Blízký východ.

O den dříve uzavření svého velvyslanectví oznámily Spojené státy. „Všechny konzulární služby, každodenní i naléhavé akce jsou ukončeny do doby, než bude oznámena změna,“ stojí v prohlášení amerického ministerstva zahraničí.

Vývoj v Jemenu

Kromě amerických diplomatů odjeli i příslušníci americké námořní pěchoty, kteří působili jako ostraha velvyslanectví. Záhy toho využili hútíjští povstalci, kteří začali plenit vozidla v majetku ambasády. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na své zdroje na místě.

Americký zastupitelský úřad od loňského září fungoval jen v omezené míře poté, co ministerstvo zahraničí ve Washingtonu nařídilo, aby z Jemenu odjeli zaměstnanci, kteří nejsou nezbytně nutní pro chod velvyslanectví.

Jak Washington, tak Londýn nyní zároveň varují své občany v Jemenu, aby zemi co nejrychleji opustili. Své velvyslanectví Spojené státy kvůli nepokojům opustily v loňském roce v Libyi, ke stejnému kroku přistoupila i Česká republika (více o rychlém odjezdu čtěte zde). O dva roky dříve USA uzavřely i velvyslanectví v Sýrii, kde je v naléhavých případech zastupuje české velvyslanectví v Damašku (více zde). Česko v Jemenu nemá své velvyslanectví, ale pouze honorární konzulát.

Hútíovci tvrdí, že opozice zdržuje jednání a chce chaos

Situace v Jemenu se zhoršuje již několik měsíců, v září loňského roku Hútíové ovládli hlavní město Sanaa. Několikrát se zdálo, že se s prezidentem Abdal Rabbúem Mansúrem Hádím domluví, ale situace naopak v posledních týdnech eskalovala. Nejprve Hútíovci útočili na prezidentský palác a prezident po neúspěšných jednáních rezignoval (více čtěte zde). Uvedl, že nebude pokračovat ve své práci pod takovým tlakem. Na začátku února Hútíovci rozpustili parlament (více čtěte zde).

OSN se snažila zprostředkovat jednání mezi politickými frakcemi, nicméně tento týden rozhovory zkrachovaly. O víkendu generální tajemník Pan Ki-mun vyzval Hádího, ať se navrátí do prezidentské funkce. Hadí stejně jako členové minulé vlády jsou v domácím vězení.

Sálih Alí as-Sammad, představitel Hútíovců, tvrdí, že mají plán o přechodné vládě. Rada spolupráce Perského zálivu, které předsedá Saúdská Arábie, označila plán za převrat. Hútíovci si myslí, že opoziční strany jednání zdržují a chtějí zemi přivést do chaosu.

„Všechny detaily jsou otevřené k vyjednávání,“ řekl as-Sammad The New York Times. Revoluční rady mají vybrat národní shromáždění, které nahradí parlament. A to zvolí pětičlenné vedení, které bude vládnout zemi. V národním shromáždění podle Hútíovců mohou být zastoupeni členové předchozího parlamentu, ale budou tam také představitelé skupin, které v minulosti byly opomenuty.

USA se obávají, jak nyní budou provádět své protiteroristické operace v Jemenu, kde operuje al-Káida Arabského poloostrova (AQAP), která vznikla v roce 2009 sloučením jemenské a saúdskoarabské odnože. Podle agentury Reuters vyhlásila podporu Islámskému státu, který ovládá část území v Sýrii a Iráku.

Američané AQAP považují za jednu z nejnebezpečnějších teroristických organizací na světě a snaží se ji potlačit pravidelnými nálety bezpilotních letadel. Předchozí vláda podporovala tyto nálety, naopak Hútíovci jsou proti nim, což zvyšuje obavy z růstu AQAP. Tato odnož se přihlásila k teroristickému útoku v Paříži (více čtěte zde).

As-Sammad však tvrdí, že Hútíovci chtějí normalizovat své vztahy s USA a dalšími státy. „Nejsme proti misiím či jednotlivcům, ale proti politice přijaté Amerikou,“ upozorňuje.  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video