Nedostatek jídla pociťují Jemenci už dlouho, v posledních měsících se však situace výrazně zhoršila. Koalice pod vedením Saúdské Arábie, která podporuje jemenskou vládu, vytvořila námořní blokádu u povstaleckých oblastí. Lodě se zásobami se přes ni nemůžou dostat k většině přístavů.
Jemenci také přišli o poslední způsob obživy - rybaření. Vládou podporovaná koalice měla podezření, že povstalečtí šíité využívají rybáře k pašování íránských zbraní. Zaměřila se tak na jejich lodě a většinu z nich zničila stejně jako tržiště, silnice, rybárny a mosty. Mnoho rybářů zemřelo a ceny potravin nepřestaly růst.
Šéf humanitární pomoci OSN Stephen
O ́Brien uvedl po dvoudenní návštěvě hlavního města Sanaa, že země nutně potřebuje pomoc. „Je to zničující, vidět takhle příšernou podvýživu,“ cituje O ́Briena web al-Džazíra. Podle něj je třeba zakročit a udělat vše, aby se k Jemencům dostala pomoc.
Podle OSN nemá dostatek jídla polovina z téměř 28 milionů Jemenců. Nejpatrněji jsou následky vidět na dětech. V nemocnici v přístavu Hudajdá leží desítky schoulených dětí, které jsou už jen kost a kůže. Na jedné z postelí je i šestiletý Sálim Issa, který je už natolik podvyživený, že nedokáže jíst. „Krmila jsem ho sušenkami, ale je nemocný, nemůže jíst,“ řekla agentuře Reuters jeho matka. I když se stav dětí v nemocnici zlepší, potíže se rychle vrátí, protože rodina není schopna zajistit dost jídla.
Ještě v dubnu měli v nemocnici kolem deseti až dvaceti podobných případů, nyní jich evidují měsíčně 120. V zemi je podle dětského fondu OSN UNICEF na 370 tisíc vážně podvyživených dětí a další 1,5 milionu trpí hladem, cituje agenturu Reuters web The Guardian.
Bez jídla i bez peněz
Podle Ibrahima Mahmúda z jemenského fondu sociálního rozvoje může zabránit hladomoru jen zlepšení finančního systému země a mimořádná pomoc. „Pokud nepřijde okamžitý zásah ze strany mezinárodního společenství a státních organizací, hrozí hladomor a humanitární katastrofa,“ uvedl Mahmúd.
Zablokované finance jsou totiž dalším z důvodů nedostatku jídla v zemi.
Kde je Jemen, proč se tam válčí a proč nás to má zajímat |
Prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí nechal přesunout centrální banku z hlavního města Sanaa, kontrolovaného rebely, do přístavu Aden, drženého vládou. Zároveň jmenoval nového guvernéra banky, který řekl, že už nejsou žádné peníze.
„Více než milion Jemenců kvůli tomu nemusí dostat plat. Možná že v dlouhodobém výhledu to ovlivní Hútíovce, ale první to dopadne na běžné lidi, kteří se snaží sehnat jídlo,“ uvedla jemenská ekonomka Amal Nassírová.
Kromě toho zažívají ještě obyvatelé pravidelné nálety, které často udeří na civilní cíle včetně nemocnic. Celkem pět zdravotních zařízení podporovaných Lékaři bez hranic (MSF) se během zuřící války stalo terčem útoků.
Jemenský konflikt začal v roce 2014, kdy šíité, obývající hlavně sever země, obsadili hlavní město Sanaa a vydali se do dalších provincií. Na stranu vlády se loni přidala koalice pod vedením Saúdské Arábie. Konflikt je tak podle expertů zástupnou válkou mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který stojí za šíitskými povstalci. Podle statistik OSN padly za oběť válečnému konfliktu více než čtyři tisíce civilistů.
