Jelcin dostal podporu, ne dolary

M o s k v a (zah) - Prezident Bill Clinton včera vstoupil do krizí zmítaného Ruska se slovy o podpoře na rtech, ale s prázdnou peněženkou. Jeho protějšek, ruský prezident Boris Jelcin, mu hned v úvodu dvoudenního summitu oznámil, že Rusko se i přes těžkou ekonomickou a politickou krizi neodchýlí od tržních reforem. "Necouvnu," řekl Jelcin, o němž američtí diplomaté z Clintonova doprovodu řekli, že byl na výši situace. Americký prezident však tentokrát při setkání nenabídl Jelcinovi finanční záchranný pás - to se ostatně všeobecně očekávalo. "Myslím, že tentokrát peníze nejsou odpovědí," prohlásil Clinton. Místo toho nabídl rady a podporu, což bylo jedno z nejdůležitějších poslání, s nimiž do Moskvy ve chvíli tak těžké pro Rusko odjel. O budoucnu Clinton hovořil v přímočarém churchillovském stylu, když místo "krve, potu a slz" nabídl "bolest".

"Cesta z ekonomické krize bude bolestivá. Musím vám říci, že podle mne neexistují bezbolestná řešení a snaha vyhnout se obtížným řešením může jen prodloužit a zhoršit současné problémy," řekl Clinton včera v Moskvě. Jelcin podle agentury přiznal, že Rusko učiní nějaké kroky vzad od reforem. Ekonomika hraje při summitu stěžejní roli, na rozdíl od předchozích schůzek, kde se probírala strategická témata a jaderné odzbrojení. Nynější setkání je označováno kvůli oslabenému postavení obou prezidentů a ruské krizi za dosud nejpodivnější vrcholnou schůzku mezi Moskvou a Washingtonem. Ruský prezident Boris Jelcin ujistil včera Billa Clintona, že neustoupí od tržních reforem, avšak připustil, že vzhledem ke stávající krizi by mohla být posílena role státu v ruské ekonomice. První setkání obou prezidentů mělo trvat čtyřicet minut, nakonec se však protáhlo na celou hodinu. Při obědě, kdy se diskuse soustředila výhradně na ruské ekonomické problémy, ruští představitelé podle zdrojů z americké delegace Clintonovi jmenovali "řadu oblastí, v nichž mají pocit, že aktivnější zasahování státu bude vhodnější". Jelcin však při obědě prohlásil, že nejde o žádný návrat ke komunismu. "Není to opravdu o ideologii," řekl k tomu náměstek ministra financí USA Lawrence Summers. "Tentokrát jde o konstruktivní ekonomickou strategii." Clinton poté reagoval smířlivě, když ve své řeči hovořil o potížích, jež Amerika zažila během své historie, a řekl, že "cesta nebyla vždy jednoduchá". Přestože Clinton nepřivezl obrysy finanční injekce, členové americké delegace po jednání ujistili, že Rusko "určitě získá" podporu Spojených států, které jsou připraveny posoudit různé formy pomoci. Žádná konkrétní čísla ohledně americké finanční pomoci nicméně neuvedli. To, jak by mělo v praxi vypadat posílení role státu, řekl Clintonovi úřadující premiér Viktor Černomyrdin. To, jak by mělo vypadat Rusko, řekl pak Clinton moskevským vysokoškolákům. Z projevu vyplynulo, že podmínkou úspěchu je podle prezidenta demokracie, zavržení všech forem bývalého sovětského stylu řízení, skoncování s korupcí a dokončení transformace. "Můžete vybudovat prosperující budoucnost, když budete stát pevně a dokončíte transformaci, již jste zahájili před několika lety," prohlásil Clinton. Podle jeho slov ruské hospodářství bude růst, pouze pokud ruští vůdcové budou důsledně dodržovat demokratické principy. V narážce na požadavky levicové opozice v parlamentu zdůraznil, že další podmínkou růstu je, že se řízení země oprostí od někdejších sovětských praktik. V odzbrojovací sféře, která je zastíněna ekonomikou, se oba prezidenti dohodli na základních rysech dohody o omezení strategických jaderných zbraní START III. Podle Clintonových poradců oba prezidenti dnes podepíší dvě dohody o kontrole zbrojení; první dokument předpokládá předběžné vzájemné varování pro případ raketového útoku třetí strany, druhá se týká snížení ruských zásob vojenského plutonia.