Generál Pisklák je sice spokojen, nelíbí se mu však, že soudy se 14 dalšími důstojníky pokračují. „Je mi těch mých kolegů líto, i když, pokud vím, většinou ty soudní spory vyhrají. Problém je v tom, že ministerstvo se nadále odvolává a v podstatě těm lidem znepříjemňuje život dál,“ řekl Pisklák.
Ministerstvo přitom přiznává, že žalovaní generálové za nic nemohou, chybovali úředníci.
Celkem ministerstvo vymáhalo přes devět milionů korun, které vysokům důstojníkům vyplatilo v době jejich studií na západních akademiích či působení v centrále NATO.
Proč stáhli žalobu?
Podle neoficiálních informací byl důvodem stažení žaloby fakt, že Pisklák vznesl námitku na promlčení případu. Generál se však domnívá, že promlčení nebylo hlavním důvodem stažení žaloby.
„Podstatné je, že samotný základ žaloby se nezakládá na nějaké skutkové podstatě trestného činu. Já jsem nic nezavinil, já jsem obětí administrativních omylů,“ řekl Pisklák.
Ministerstvo: je to naše chyba
Resort přiznává, že se dva jeho úředníci při výpočtech platů vojáků spletli. Viníci přitom byli potrestáni pouze odnětím tří, respektive jednoho měsíčního platu. Jejich chyba však generály a důstojníky dostala do schizofrenní situace: působí ve špičkových funkcích armády, přičemž je tato instituce žaluje o tak vysoké sumy, že by se museli na mnoho let zadlužit, pokud by je měli splatit.
Velitel pozemního vojska generál František Hrabal se například kvůli zahraničním studiím soudil o čtyři sta tisíc korun. Šéf sekce perspektivního plánování ministerstva generál Jaroslav Škopek, který strávil tři roky na bruselském vrchním velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě, údajně dluží armádě 600 tisíc.
Pisklák zastupoval Česko v NATO
Generál Jiří Pisklák, jenž několik let působil v Bruselu jako vojenský představitel státu v NATO, už by peníze sotva mohl vrátit. Odešel do důchodu a půl milionu sotva kdy sežene.
„Zajímalo by mne, čím jsem vlastně vinen. Je to plivnutí do tváře celé generaci vojáků, kteří vtáhli tuto zemi do NATO.“
Zástupce náčelníka generálního štábu František Padělek se v době studií na britské válečné škole náhodou doslechl, že s penězi není něco v pořádku. Část výplaty proto pro jistotu odkládal. Po nařízení, aby vyplacené peníze vrátil, tak měl z čeho.
„Chlapům, kteří se o peníze soudí, se nedivím - v přepočtu na koruny jde o sumy, které pohromadě nikdo z nás v životě neměl,“ říká Padělek. Generál míní, že jeho kolegové brali peníze v dobré víře ve správné propočty finančníků.
Tvrdí, že mu výplata zajišťovala v Británii průměrný standard, nikoli luxus. „Já jsem vlastně všechny peníze utratil za náklady spojené s pobytem a studiem.“ Generál Škopek už má za sebou jedno státní, při němž soud rozhodl v jeho prospěch. Vojenská správa se však odvolala. „Peníze odmítám vrátit, protože se za tuto škodu necítím vinen. Kdesi došlo k chybě úředníka,“ říká.
Jakou má 14 žalovaných vojáků u soudu šanci?
Advokátní kancelář Černý & Raupachová na základě své analýzy tvrdí, že ministerstvo obrany spor zřejmě prohraje. Právník Jan Černý tvrdí, že pokud vojáci prokážou, že peníze přijali v dobré víře, domnívajíce se, že jim právem patří, a jestliže navíc peníze prokazatelně použili užitečně k hrazení studia či služebního pobytu, resort obrany u soudu neuspěje. „A to i přesto, že částky byly vojákům vyplaceny nad rámec limitu, což je jinak bezdůvodné obohacení,“ upřesňuje.
