Ilustrační fotografie.

Ilustrační fotografie. | foto: Michal Klíma, MF DNES

Jednotné přijímačky nás připraví o studenty i peníze, varují ředitelé

  • 430
Jednotné přijímačky na střední školy v podobě, v jaké je plánuje zavést ministr školství Marcel Chládek, nejdou dohromady se současným systémem financování škol. Ty dostávají peníze za jednotlivé žáky. V momentě, kdy jednotné přijímačky neumožní nabrat plánovaný počet žáků, se třídy zmenší a školy dostanou méně peněz. Jejich náklady se však nezmění.

Hlavní ambicí zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou je určení „nepodkročitelné hranice“ pro přijetí. Uchazeči by tak na všech školách měli absolvovat stejný test a ty, kteří nedosáhnou na stanovenou jednotnou hranici, by škola nemohla přijmout.

Termín přijímaček

Pro čtyřleté obory je termín stanoven na 15. dubna, zkoušky na víceletých gymnáziích jsou naplánovány na následující den. Náhradní termín je stanoven pro všechny obory na 14. května.

Ředitelé mohou doplnit jednotné testy také vlastní zkouškou, přičemž termín přijímacích zkoušek na střední školy je pro tento rok vyhláškou stanoven na období od 22. do 30. dubna 2015.

Nepodkročitelná hranice tak s největší pravděpodobností povede k tomu, že ředitelé budou nuceni přijímat menší počet studentů než dosud. Tím však klesnou i příjmy škol, neboť současný systém financování přiděluje školám peníze podle počtu „studentských hlav“. Náklady škol však zůstanou beze změny. Jednotkou výdaje totiž není žák, ale odučená hodina. Jinými slovy, práce učitele stojí stejně, když ve třídě sedí deset žáků, jako když tam je žáků dvacet.

„My bodovou hranici nepotřebujeme, prostě přijmeme třicet nejlepších. Pro nás je podstatné, abychom podle výsledků přijímacích zkoušek dokázali sestavit pořadí od nejlepšího k nejhoršímu. Hranice pro nás nemá smysl,“ vysvětluje předseda Asociace ředitelů gymnázií a ředitel Gymnázia Nymburk Jiří Kuhn.

„Kdyby byla hranice stanovena bodově a hranici by přelezlo například jen deset žáků, které bych mohl přijmout, tak bych školu neuživil,“ dodává. Změnit se tak podle něho musí v první řadě financování regionálního školství.

Je pravda, že Ministerstvo školství o reformě financování mluví dlouhodobě. Je však otázkou, kdy se od mluvení přejde ke konkrétním krokům. Jednotné přijímačky se totiž mají naostro spustit už v roce 2016. Na zásadní reformu financování tak má ministr pouhý rok a dva měsíce. Zpoždění si však ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) nepřipouští. „V roce 2016 povinné přijímací zkoušky budou. Reforma se do té doby stihne,“ uvedl nedávno pro MF DNES.

Kritici: O budoucnosti dítěte rozhodne jediný test

Odhlédneme-li od financování škol, někteří odborníci razantně odmítají již samotný princip jednotných přijímacích zkoušek.

Ministr Chládek chce jednotnými přijímacími zkouškami zajistit, aby se na maturitní obory nedostávali uchazeči bez studijních předpokladů, kteří pak propadají u maturity. Vzhledem k převisu volných míst totiž v současné době některé střední školy přijímají i uchazeče bez zkoušek jen na základě jiných kritérií.

Kritici ovšem poukazují na to, že o další vzdělávací dráze dětí bude rozhodovat jediný test. Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla navíc analýzy ukazují, že není možné před vstupem do prvního ročníku přesně určit, kdo bude schopen úspěšně zvládnout maturitu, a kdo nikoliv (více čtěte zde).

Jednotné zkoušky si již příští rok vyzkouší přes polovinu škol

Již příští rok se bude konat pilotní ověřování jednotných přijímacích zkoušek Zúčastní se ho více než polovina škol. Celkem se k testování přihlásilo 650 škol ze 13 krajů, informovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které bude přijímací zkoušky organizovat. Do testování se nezapojí žádná ze škol v Libereckém kraji, který má vlastní systém a ministerský návrh nepovažuje za vhodný. Už v září to avizovala tamní krajská radní pro školství Alena Losová (více čtěte zde).

Pilotní testování má být první a poslední zkouškou před spuštěním jednotných přijímaček na maturitní obory naostro. Testy budou z českého jazyka a matematiky. Cermat již zveřejnil vzorové testy.

Cermat na svých stránkách zveřejnil kompletní seznam škol, které se příští rok zapojí. Nejvíce škol se pilotního testování zúčastní ve středních Čechách, kde se jich přihlásilo 98. Středočeský kraj jako zřizovatel totiž jednotlivým školám nařídil, aby se testování zúčastnily. V Moravskoslezském kraji se zapojí devadesát škol. Malý zájem byl naopak na jihu Čech, kde jednotné přijímačky cvičně proběhnou jen na pěti školách.

Příští rok ještě hranice pro přijetí nebude centrálně stanovena. Cermat pouze určí její doporučenou hodnotu. „O samotném způsobu aplikace výsledků testů do kritérií pro přijímací zkoušky rozhodne ředitel příslušné školy,“ uvedl Cermat v tiskové zprávě. Jinou možnost ani současná právní úprava nedává, rozhodnutí o přijetí je v pravomoci ředitelů škol.

Někteří žáci budou na zapojených školách skládat zkoušky v několika dnech. Ředitelé totiž mohou doplnit jednotné testy také vlastní zkouškou. To je případ i Gymnázia Nymburk. „Hned poprvé jednotné zkoušky použít jako kritérium pro přijetí či nepřijetí na střední školu, se mi zdá problematické. Proto přidáváme ještě další vlastní zkoušku,“ říká Kuhn.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video