Překážkou lepších vzájemných vztahů je podle ní otázka bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín a česká neochota o tomto problému jednat. Podobně mluví i o Benešových dekretech, které považuje za protiprávní.
Protesty Rakouska se soustřeďují pouze na temelínskou elektrárnu vybavenou západní technologií, zatímco zastaralá elektrárna v Dukovanech nechává Vídeň v klidu. Nejsou v pozadí hlavně říjnové volby v Rakousku?
O tom, že za našimi protesty nelze hledat vnitropolitické úvahy, svědčí skutečnost, že se za ně postavily všechny rakouské politické strany. Žádáme dobrozdání o bezpečnosti elektrárny z pera nezávislé skupiny odborníků a vyčerpáme všechny právní možnosti, abychom zamezili exportu přebytečné atomové elektřiny do Rakouska. Pokud se týká Dukovan, chtěli jsme, aby společně země EU vyžadovaly pravidelné informace o modernizaci a o monitorování této elektrárny.
Rakušané v minulosti zdůrazňovali, že budou ve vlastním zájmu podporovat vstup ČR do EU. Po vytvoření nové vlády však došlo k opačnému vývoji...
Rakousko od samého začátku podporovalo rozšíření EU směrem na východ, ovšem po náležitých přípravách. Rakousko vždycky žádalo podrobné informace k posouzení bezpečnosti elektrárny Temelín, ale nedostalo je. K tomu máme jako nejbližší sousedé plné právo.
Dokud této naší žádosti nebude vyhověno, nebude Rakousko souhlasit s uzavřením kapitoly o energii.
Není pro váš osobní plán - vytvořit s novými středoevropskými členy strategická partnerství uvnitř EU - nynější politika Rakouska spíše překážkou?
Strategická partnerství s našimi sousedy jsou už po dlouhá desítiletí prioritou rakouské zahraniční politiky a dnes tato politika získává nové dimenze. Doufám, že ČR po svém vstupu do EU přijme naši nabídku a že potom vytvoříme společný zájmový prostor.
Česká vláda je otevřena zahraničním kontrolám Temelína. Nemohou mít opakované rakouské demonstrace kontraproduktivní efekt?
Rakousko není se svými obavami v souvislosti s Temelínem samo. Také v Německu mají odborníci podobné obavy. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel připomněl v dopisu předsedovi vlády Miloši Zemanovi, že Praha podepsala konvenci ESPOO, sjednocující společné evropské testy životního prostředí, avšak český parlament tuto dohodu neratifikoval. Vzniká tak podezření, že Praha záměrně nechce plnit své evropské závazky. Zdůrazňuji, že rakouská spolková vláda je připravena k dalším jednáním.
Vliv na vztahy mezi oběma zeměmi mají výroky bývalého šéfa Svobodných Jörga Haidera urážející rakouského zmocněnce pro rozšíření EU Erharda Buseka či vzbuzující obavy ze zaplavení Rakouska českými pracovníky...
Podle vládního prohlášení, které letos v únoru podepsaly obě strany, podporují lidovci i Svobodní rozšíření EU, považují však za nutné poukazovat i na své obavy.
Jako další podmínku podpory přijetí ČR do Evropské unie uvádějí někteří rakouští politici zrušení Benešových dekretů. Jakou roli hraje tato otázka?
Spolková vláda nesrovnává nelidské činy z obou stran, snaží se však o odstranění podle dnešních hledisek protiprávních Benešových dekretů. Vyhnání tří milionů osob si vyžádalo statisíce mrtvých a u ostatních ztrátu domova. Těší mě prohlášení prvního náměstka českého ministra zahraničí Pavla Teličky, že i česká vláda má zájem na vyřešení těchto problémů a byla by ráda, kdyby se ještě letos uskutečnily z české strany odkládané rozhovory odborníků. Souhlasím s přáním českého velvyslance ve Vídni Jiřího Gruši: Benešovy dekrety jsou dnes pro někoho mrtvé právo, pro někoho živé bezpráví.
Pravda je někde uprostřed a snad jednou dospějeme k tomu, že se dekrety stanou mrtvým bezprávím.
